Spalničky (morbilli)

Ačkoliv proti této vysoce nakažlivé chorobě dnes existuje účinná vakcína, spalničky jsou stále považovány za nebezpečné onemocnění. Nákaza se šíří vzdušnou cestou a pacienti, kterými bývají převážně malé děti, se následně potýkají s vysokými horečkami a charakteristickou vyrážkou. Mohou však nastat i závažné komplikace včetně zápalu plic, encefalitidy či otravy krve. 

Co jsou spalničky?

Jako spalničky (latinsky morbilli) označujeme virové infekční exantémové onemocnění, které je známé především kvůli své vysoké nakažlivosti. Postihuje hlavně předškolní děti (zhruba do 5 let), které ještě nebyly proti nemoci očkovány, ale onemocnět mohou i starší děti či dospívající pacienti a výjimkou samozřejmě nejsou ani spalničky u dospělých.

Před zavedením očkování se spalničky řadily mezi velice časté dětské choroby, a to jak v zahraničí, tak i na našem území. Vzhledem k možným komplikacím ovšem i dnes představují v rozvojových zemích jednu z nejčastějších příčin úmrtí v dětském věku. Vinou nedostatečných očkovacích programů či odmítání účinné vakcíny navíc stále dochází k rozsáhlým epidemiím.

Přenos spalniček

Původcem onemocnění je Morbillivirus z čeledi Paramyxoviridae, jehož jediným přirozeným hostitelem je člověk. Nákaza se přenáší kapénkami (vzdušnou cestou), tedy hlavně během kašlání, kýchání a smrkání. Do lidského organismu pak virus spalniček proniká skrze spojivky a sliznici dýchacích cest, odkud se šíří do lymfatického systému.

O spalničkách je známo, že jsou vysoce nakažlivé. Lékaři dokonce odhadují, že při kontaktu s infikovaným jedincem se nakazí až 90 % osob, které proti spalničkám nemají dostatečné množství protilátek. Kapénky navíc ve vzduchu přetrvávají klidně i několik hodin a jinak tomu není ani na površích, kde mohou být infekční zhruba ještě dvě hodiny.

Pokud je žena proti spalničkám imunní, mateřské protilátky od ní získává také novorozenec, který je tak zpočátku chráněný. Tato obrana ale zhruba po půl roce života vymizí. Spalničkami se však může nakazit i kojenec s částečnou pasivní imunitou, přičemž průběh onemocnění bude mírnější a po prodělání choroby děti vůči ní zůstanou nadále imunní.

Spalničky: inkubační doba

Inkubační doba spalniček se obvykle pohybuje v rozmezí od 7 do 21 dní. Pacient je ovšem pro své okolí nakažlivý už před nástupem prvních příznaků a nákazu může šířit ještě i čtyři dny po výsevu charakteristické vyrážky (exantému).

Jak vypadají spalničky?

Osýpky, jak se spalničky slovensky označují, mohou být spojené s celou řadou charakteristických příznaků. Průběh onemocnění přitom můžeme na základě charakteristických projevů rozdělit na dvě samostatné fáze, přičemž první z nich se označuje jako prodromální období, zatímco druhé lékaři říkají exantémové období.

V průběhu prodromální fáze, která trvá zhruba 4 dny, mají spalničky projevy nespecifické a pacienty tak mohou trápit například vysoké horečky, bolesti svalů a kloubů, rýma a kašel nebo zvýšená únava. Mezi další symptomy, které nemocným často napoví, že se jedná právě o spalničky, poté patří zánět spojivek a bílé či šedavé Koplikovy skvrny v dutině ústní.

Typické příznaky spalniček v 1. fázi:

• vysoká horečka,
• rýma a kašel,
• bolest svalů,
• nechutenství,
• celková slabost,
• Koplikovy skvrny,
• zánět spojivek.

Co se týče toho, jak se projevují spalničky v exantémové fázi, charakteristická je především sytě červená vyrážka označovaná jako erytematózní makulopapulární exantém. Ta se začíná rozvíjet zhruba 2–4 dny po nástupu horeček, nejprve se objeví za ušima a na zátylku a následně se šíří na obličej, trup i končetiny. Trvá zhruba 4–5 dní, doprovází ji vysoké horečky, a když se jí dotknete, dané místo zbělá.

Ať už se nakažený právě nachází v prodromální či exantémové fázi onemocnění, na okolí vždy působí velmi nemocně a unaveně. Pro malé pacienty, u kterých se projevily spalničky, je typická uplakaná, nešťastná tvář s vyrážkou, což se latinsky označuje jako „facies morbillosa“.

Pokud se jedná o nekomplikované spalničky, příznaky obvykle začínají po šesti dnech ustupovat a pokožka se po vymizení vyrážky často loupe. Po prodělání onemocnění získává pacient celoživotní imunitu, takže se již znovu touto chorobou nemůže nakazit.

Jaké komplikace u spalniček mohou nastat?

Spalničky u dětí, které trpí poruchami imunity nebo jsou podvyživené, mohou mít mnohem vážnější průběh. Mezi nejčastější komplikace, s nimiž se pacienti mohou setkat, patří zánět středního ucha, zánět průdušek, zápal plic, zvracení a průjmy. Projevit se však může i post-infekční encefalitida, která bývá spojena s bolestmi hlavy, teplotou, křečemi a poruchami vědomí.

Nebezpečnou komplikací je poté impetiginizace neboli proces, kdy skrze pokožku postiženou exantémem pronikne do organismu hnisavá bakteriální infekce. V důsledku této sekundární infekce může dojít k otravě krve, která následně způsobí smrt pacienta.

Malé děti, které prodělaly spalničky od 6 měsíců do 2 let, se mohou vzácně potýkat také s Bogaertovou subakutní sklerotizující panencefalitidou, což je fatální degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, jež se obvykle rozvíjí až několik let po prodělání spalniček.

Možné komplikace:

• zánět středního ucha,
• průjem a zvracení,
• zánět průdušek (bronchitida),
• zápal plic (pneumonie),
• impetiginizace,
• encefalitida,
• subakutní sklerotizující panencefalitida.

Diagnostika

Lékař obvykle dokáže určit, že se jedná o spalničky, již podle tělesných příznaků pacienta. Kromě fyzikálního vyšetření se však provádí také laboratorní testování krve na přítomnost protilátek proti spalničkám. Dále je možné provést detekci RNA viru spalniček pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR).

Jelikož spalničky patří mezi vysoce nakažlivá onemocnění, jejich výskyt podléhá hlášení. Pokud se tedy prokáže, že jde právě o tuto chorobu, nebo má lékař na spalničky podezření, měl by ihned kontaktovat krajskou hygienickou stanici a následně se řídit jejími pokyny.

Léčba spalniček

Jelikož neexistuje žádná specifická antivirová terapie, pomocí které by se dalo spalniček zbavit, léčba obvykle bývá pouze symptomatická. Pacient musí dodržovat klidový režim a dbát na dostatečný příjem tekutin. V případě potřeby se pak podávají antipyretika, která snižují horečku. Antibiotika se nasazují jen při bakteriální infekci, kdy horečky u pacienta přetrvávají déle než dva dny po výsevu vyrážky.

Pokud se pacient cítí dobře, stačí, když během zotavování zůstane v domácí izolaci. Ta je nařízena od zjištění nemoci až do sedmého dne po výsevu exantému. U nakažených s těžším průběhem onemocnění však může být nutná hospitalizace. Většina pacientů se následně během několika týdnů vyléčí, aniž by u nich přetrvávaly nějaké další zdravotní problémy.

Prevence proti spalničkám

Od 60. let 20. století existuje na spalničky očkování, které je od roku 1969 v České republice povinné. Nejprve šlo o jednorázovou vakcínu, která byla po pěti letech nahrazena účinnějším dvoudávkovým očkovacím schématem. Aktuálně se používá MMR vakcína, což je vakcína proti třem virům (spalničky, příušnice, zarděnky). Někdy se pak může jednat o vakcínu MMRV, která chrání navíc také proti planým neštovicím.

Spoustu lidí zajímá, kdy se očkují spalničky. První dávka se dětem podává v době mezi 13. a 18. měsícem věku a přeočkování určené k posílení imunity následně probíhá mezi 5. a 6. rokem. Pokud jde o spalničky v dospělosti, stejně jako děti se mohou nechat očkovat samozřejmě i starší pacienti. Kromě toho je toto očkování doporučeno také cestovatelům, kteří se chystají do některé z oblastí, kde se spalničky vyskytují.

Vakcína proti spalničkám je účinná minimálně z 95 %, přičemž aby byly všechny osoby chráněny, je nutná alespoň 95% proočkovanost populace, která dokáže zajistit kolektivní imunitu. V posledních letech však toto číslo klesá, a to především v důsledku odsunování očkování, nebo jeho úplného odmítání. Většina úmrtí na spalničky bývá sice hlášena z rozvojových zemí, kde je pro obyvatele zdravotní péče špatně dostupná, ale také v Evropě během posledních let zemřelo v důsledku komplikací způsobených tímto onemocněním desítky lidí.

Onemocnění spalničkami bývá časté u zdravotnického personálu, který je v úzkém kontaktu s nakaženými pacienty. Z toho důvodu nařídil ministr zdravotnictví, aby byli přeočkováni zdravotníci v přímo řízených nemocnicích, kteří patří do rizikové skupiny (například infekční a dermatovenerologické oddělení nebo urgentní příjmy). Stejné opatření pak doporučil i krajským nemocnicím. 

Výskyt spalniček

Před zahájením pravidelného očkování proti spalničkám postihovalo toto onemocnění v dětském věku velké procento dětí a v České republice bývalo každoročně hlášeno zhruba 50 000 nových případů. Díky očkování se však výskyt spalniček výrazně snížil a po roce 1982 byl u nás přerušen přirozený proces šíření tohoto viru, takže se vyskytovaly pouze ojedinělé případy nákazy.

Ačkoliv spalničky dnes již ve většině evropských zemí nepatří mezi endemitická onemocnění, přesto zde v určitých intervalech propukají epidemie, které jsou obvykle způsobené zavlečením viru z oblastí s nízkou imunitou populace. V České republice se epidemie v důsledku importované nákazy objevily v letech 2014 (Ústecký kraj), 2017 (Moravskoslezský kraj) a 2018 (hlavně Praha).

Spalničky v těhotenství

Nastávající matky se často ptají, jaký vliv na sebe mají spalničky a těhotenství. Ačkoliv toto onemocnění nebývá spojeno s rizikem vzniku vývojových vad tolik jako například zarděnky, existuje zde možnost nežádoucích komplikací. Vlivem spalniček v těhotenství hrozí zvýšené riziko potratu, předčasného porodu, porodu mrtvého dítěte, nízké porodní hmotnosti miminka či vrozených spalniček.

U těhotných žen s nedostatečnou imunitou vystavených viru spalniček pak hrozí také zvýšené riziko závažných komplikací (například pneumonie). Ženy, které se chystají otěhotnět, by si proto měly nechat u lékaře ověřit imunitu proti spalničkám. Pokud se prokáže, že nemají dostatek protilátek, tak by se měly nechat očkovat a poté počkat s pokusy o otěhotnění alespoň 4 týdny.

V případě kontaktu s nakaženou osobou se u nastávajících matek většinou provádí stanovení protilátek a poté se postupuje individuálně. Těhotné ženy mohou do šesti dní od kontaktu s nakaženou osobou dostat nitrožilní imunoglobulin, který obsahuje protilátku proti spalničkám, nebo mohou být ve výjimečných případech očkovány MMR vakcínou.

Ačkoliv se u těhotných žen vakcína MMR obvykle nepoužívá, pokud se nechají očkovat v době, kdy o graviditě neví, rozhodně to není důvod k ukončení těhotenství. Na světě prozatím neexistuje dokumentovaný případ, kdy by to mělo negativní vliv na vývoj plodu. Nežádoucí reakce po očkování jsou v tomto případě navíc o mnoho lehčí než případné komplikace pro dítě v důsledku onemocnění spalničkami.

Pokud jde o čerstvé maminky, které proti spalničkám nemají prokazatelnou imunitu, tyto ženy by měly být ihned po porodu očkovány MMR vakcínou. Ta je zároveň bezpečná i pro kojící ženy a jejich děti.

Zdroje: wikiskripta.cz, szu.cz, mzcr.cz, khsstc.cz