Srdeční selhání (srdeční nedostatečnost)

Srdeční selhání, nebo také srdečné nedostatečnost, je stav, při kterém srdce není schopno čerpat a pumpovat tělem dostatek krve pro transport kyslíku a živin.

Autor: Agentura SXC

K srdeční nedostatečnosti jsou náchylnější staří lidé, riziko vzniku se s rostoucím věkem zvyšuje a představuje s ostatními srdečními onemocnění cév až 40% všech úmrtí.

Srdeční selhání může mít různé příčiny. Nejčastěji rozlišujeme akutní a chronické srdeční selhání, tedy rozlišení podle délky a náhlosti problému. Dalším způsobem dělení je rozeznávání stran, ve kterých nastal problém.

V našem těle máme tzv. malý a velký krevní oběh. Malý krevní oběh začíná v pravé komoře, odkud neokysličená krev putuje plicní tepnou do plic, kde se okysličí a vrátí se zpět do srdce. Tentokrát do levé předsíně, z které se již okysličená krev přečerpá do levé komory, kde začíná velký krevní oběh. Srdeční selhání související s poruchou na malém krevním oběhu označujeme jako levostranné – chyba nastává při přečerpávání okysličené krve z levé předsíně do komory. Velký krevní oběh začíná v levé komoře a okysličená krev je aortou rozváděna do celého těla. Již bez kyslíku se vrací zpět do srdce, ovšem v tomto případě do pravé předsíně. Poruchu na velkém krevním oběhu nazýváme pravostrannou, problém a nastává při převádění odkysličené krve z pravé předsíně do komory.

Mezi hlavní příčiny levostranné srdeční nedostatečnosti patří akutní infarkt myokardu,  zánět srdečního svalu – myokarditida, vady na srdečních chlopních anebo náhlý vzrůst tlaku. V chronických případech hrají důležitou roli ischemické srdeční poruchy – nedokrvenost srdečního svalu, chronický infarkt myokardu, dlouhodobě neléčený vysoký tlak nebo také vrozené srdeční vady.

Pravostranné akutní srdeční selhání vzniká většinou v důsledku akutní plicní embolie nebo i silného astmatického záchvatu. Za chronické pravostranné selhání většinou mohou dlouhodobá plicní – astma, plicní rozedma (emfyzém), plicní fibrózy, opakovaná plicní embolizace či rozsáhlejší metastázy na plicích.

V obou případech se již v počátcích onemocnění objevuje dušnost, kašel, bolest na hrudníku, modrání rtů či vykašlávání krve. Nemocní cítí silný neklid a úzkost až pocity dušení.

Při pozorování příznaků je třeba vyhledat lékařskou pomoc.