Tenisový loket (radiální epikondylitida humeru) je zánětlivé onemocnění svalových úponů a šlach loketního kloubu. Jde o typické onemocnění z přetížení, které se projevuje pronikavou bolestí. I přes svůj název profesionální tenisty moc často nepostihuje, spíše se s ním setkávají úředníci, prodavači nebo uklízečky. Léčba tenisového lokte musí být komplexní a vyžaduje změnu režimu.
Radiální epikondylitida humeru, lidově nazývaná tenisový loket, je jedním z nejčastějších zánětlivých onemocnění pohybového aparátu. Onemocnění postihuje svalové úpony a šlachy loketního kloubu, ve kterých vznikají v důsledku opakovaných stereotypních pohybů drobná mikrotraumata. Právě ta jsou zodpovědná za pronikavou bolest, kterou pacienti s tenisovým loktem pociťují.
Při dlouhodobém přetěžování začínají svalová vlákna zvětšovat svůj objem, čímž se zhoršuje krevní a lymfatický oběh. V dané oblasti se pak kumulují toxické látky, protože nemohou být odplaveny pryč. Proto vzniká v loketním kloubu zánět. Přetrvávající přetěžování svalů přitom může vést i k nevratným degenerativním změnám.
Tenisový loket patří mezi tzv. entezopatie, což je označení pro bolestivé syndromy způsobené zánětlivými a degenerativními změnami v oblastech úponů šlach, vazů a kloubních pouzder do kosti. Kromě tenisového lokte, při kterém je bolest situována do vnější části lokte, existují také:
Označení tenisový loket je poněkud matoucí, neboť profesionální tenisty a sportovce postihuje jen málokdy. Mnohem častěji se objevuje u lidí, kteří se hraní tenisu či jiným sportovním aktivitám věnují jen příležitostně. Neovládají totiž správnou techniku (na rozdíl od profesionálů), takže u nich dochází k nadměrnému zatížení svalových úponů. Příčinou akutního tenisového lokte je v těchto případech tedy nezvyklá náročná fyzická aktivita.
Tenisovému loktu se v minulosti říkalo i loket písařský, neboť vůbec nejčastěji postihuje administrativní pracovníky, kteří pracují hlavně na počítači a vykonávají opakované stereotypní pohyby. U nich hovoříme o chronickém tenisovém loktu, jestliže klinické obtíže přetrvávají déle než 6 týdnů. Tenisový loket se ovšem nevyhýbá ani:
Pro tenisový loket je charakteristické, že většinou postihuje dominantní ruku. Hlavním projevem tenisového lokte je pak silná bolest na vnější straně lokte. Ta může vystřelovat i do dalších částí těla. Dalším běžným příznakem je bolestivost při zátěži. Pacienti pociťují velké bolesti při úchopu a zvedání břemen, nošení předmětů, psaní nebo i při potřesení rukou.
V klidu se bolest ztrácí a znovu se vrací při námaze. Nepříjemné pocity, potíže a bolesti ovšem časem gradují, takže ve finále loket bolí i v klidu. Svaly jsou napjaté a citlivé na dotek. U některých pacientů se v důsledku zánětu objeví také zarudnutí pokožky, otok a zvýšená teplota v oblasti lokte.
Pokud se pacient vydá k lékaři, provádí se při podezření na tenisový loket jednoduchý test. Jde o takzvaný stress test 3. prstu, jenž spočívá v natažení prostředníčku proti odporu. Pokud při tom pacient pociťuje silnou bolest v lokti, s nejvyšší pravděpodobností skutečně trpí tenisovým loktem.
Jak léčit tenisový loket? Léčba tenisového lokte je velice zdlouhavá a komplexní a rozhodně se neobejde bez spolupráce pacienta. Lékaři nejprve přistupují ke konzervativní léčbě, která je založena na režimových opatřeních. K operaci se přistupuje v případě, že se stav pacienta nezlepšuje.
Cviky na tenisový loket je nutné provádět pouze pod dohledem profesionála (fyzioterapeuta nebo lékaře). Ten doporučí, jaké cviky provádět, a naučí pacienta správnou techniku. V žádném případě se nedoporučuje zkoušet cvičit na vlastní pěst podle doporučení z internetu. Nevhodně volené cviky mohou stav naopak výrazně zhoršit.
Pokud konzervativní léčba trvá déle než 3 měsíce a stav pacienta se nelepší, přistupuje se k chirurgickému řešení. Neléčený tenisový loket může bez operace vést k velmi vážným zdravotním problémům, což může vyústit v trvalou invaliditu. Operace tenisového lokte se většinou provádí v celkové anestezii a vyžaduje několik dní hospitalizace.
Po operaci je ruka zafixována v pravém úhlu po dobu 14 dní. Jakmile je fixace sejmuta, tak se musí začít s fyzioterapií a procvičováním ruky. Svaly totiž během zafixování ochably, takže se jim musí navrátit síla pro správné fungování loketního kloubu. Pacienti po operaci lokte bývají 2–3 měsíce v pracovní neschopnosti. Nejdéle po 4 měsících by měla být končetina zcela v pořádku.
Základem léčby tenisového lokte je samozřejmě fyzioterapie a další režimová opatření. Mimo konzervativní léčbu mohou pacienti zkusit také přírodní léčbu a rady našich babiček. Vždy je ale nutné mít na paměti, že jde pouze o doplněk celkové léčby. Samotná mastička nebo bylinka loket nezachrání. Nejúčinnější přírodní mast na tenisový loket je určitě konopná. Kromě konopného mazání ale pomáhá i měsíčková mast nebo mast obsahující kostivalovou šťávu.
Bolavému loktu mohou do jisté míry ulevit i přírodní zábaly. Doporučuje se vyzkoušet cibulový nebo octový. Cibulový zábal se připravuje tak, že se přiloží plátky cibule na bolavá místa, která se pak obvážou bavlněným šátkem. Zábal se nechává působit několik hodin. V případě octového zábalu se rozmíchá jedna lžíce octa ve sklenici vody. Do roztoku pak stačí namočit kus látky a ten přikládat na bolestivá místa.
Tenisovému loktu je důležité předcházet. Rozhodně to ale neznamená, že se člověk musí vyhýbat práci na počítači, zahradničení nebo sportu. Jen je důležité se při činnosti pravidelně protahovat a dělat si přestávky. Rizikové jsou všechny namáhavé aktivity, na které není organismus zvyklý. Jako prevenci lze při rizikových činnostech používat epinkondylární pásky. U sportu je důležité zahřátí a důkladné protažení před začátkem i po skončení tréninku.
Při práci u počítače se vyplatí investovat do područek a jejich správného nastavení. Monitor i klávesnice musí být správně umístěny, důležité je také vhodně nastavit výšku židle a stolu. Během práce by měl člověk v pravidelných intervalech vstát, udělat pár kroků a trochu se protáhnout.
Prvotní příznaky tenisového lokte by neměly být ignorovány. Fyzické aktivity, které problém vyvolaly, je vhodné omezit a nechat končetinu několik dní v naprostém klidu. Pokud po několika dnech klidového režimu nedojde ke zlepšení, neváhejte s návštěvou lékaře.
Zdroje: region.rozhlas.cz, ncbi.nlm.nih.gov, researchgate.net, sciencedirect.com, biomedcentral.com