Tinnitus je označení pro šum, šelest, hučení nebo pískání v uších, které pacient slyší, ačkoliv ve vnějším prostředí neexistuje žádný zdroj těchto zvuků. Intenzita a výška zvuku se přitom může měnit. Akutní případy lze většinou dobře léčit, zatímco chronický tinnitus jen tak neodezní. Pacienti trpí jak psychicky, tak i fyzicky – nedokáží se na nic soustředit, nemohou spát ani pracovat.
Co je tinnitus?
Pod pojmem tinnitus se skrývají různé zvuky, ušní šelesty a hučení v uších. Zvuky mohou mít různý charakter, od šumění, zvonění či syčení po prskání, pískání nebo bzučení. Jedno mají ale všichni pacienti s tinnitem společné – trápí je zvukové vjemy, které nevychází z žádného vnějšího zdroje. Jde tedy o zvuky, které slyší pouze nemocný ve své hlavě.
Tinnitus je pro pacienta vždy nesmírně obtěžující a vyčerpávají. Druh, výška tónu i intenzita zvuků ovšem mohou být u každého člověka naprosto individuální. Někdo slyší obtěžující šum pouze v jednom uchu, u jiného postihuje obě uši. Existují také případy, kdy pacienti popisují, jako by zvuk slyšeli „přímo v hlavě“.
Příčiny vzniku tinnitu
Tinnitus není sám o sobě nemocí, která by se dala vyléčit. Jedná se spíše o doprovodný příznak upozorňující na jiný zdravotní problém. Někdy je velice náročné odhalit, jaké má tinnitus příčiny. Navíc by se mohlo na první pohled zdát, že vzniká primárně z důvodu ušních onemocnění, což není vždy pravda. Mezi časté spouštěče tinnitu se řadí:
- akustické trauma (hlasitý koncert, výbuch, výstřel),
- úraz uší, krku či hlavy,
- ušní onemocnění (zánět středního ucha, Menierova choroba)
- užívání některých léků (analgetika, antibiotika, chemoterapeutika),
- některá neurologická onemocnění (roztroušená skleróza),
- metabolická onemocnění (hyperlipidémie, diabetes mellitus),
- dlouhodobý stres a psychiatrická onemocnění (úzkosti, deprese),
- patologie cévního zásobení ucha (aneurysma),
- zubní problémy, dysfunkce čelistního kloubu,
- blokáda krční páteře, chronické napětí krčních svalů.
Příznaky tinnitu
Nejvýraznějším příznakem, který poukazuje na tinnitus, je přítomnost zvláštního šumu nebo šelestu v uších. Vnímání těchto zvuků je ale ryze subjektivní záležitostí a každý pacient je může vnímat úplně jinak. Většinou je popisují jako šumění, pískání, zvonění, cinkání, hučení, tikání, bzučení, cvakání, syčení, dunění nebo praskání.
Nejvíce obtěžující je tinnitus, který trápí pacienty neustále. Jiní slyší podivné zvuky jen příležitostně. Problémy jsou ale zpravidla nejhorší, když večer člověk ulehne do postele, odpočívá nebo je kolem něj objektivně větší ticho. Nepříjemný šelest způsobuje celou řadu dalších problémů:
- ztráta koncentrace – problémy se soustředěním se objevují v práci i v soukromém životě,
- nespavost – člověk si nemůže vůbec odpočinout,
- neschopnost rozvíjet sociální vazby a vést společenský život,
- problémy s pamětí,
- celkové vyčerpání,
- bolesti hlavy,
- deprese,
- hyperakuze (přecitlivělost na běžné zvukové podněty) – objevuje se u 40 % postižených, vadí jim zvuky o síle 70–80 dB, které zdraví lidé nevnímají nijak negativně.
Druhy tinnitu
Podle toho, s jakými konkrétními problémy se ušní šelest pojí a jak dlouho trvá, rozlišujeme různé druhy této nemoci:
- subjektivní tinnitus,
- objektivní tinnitus,
- akutní tinnitus,
- chronický tinnitus,
- senzorický tinnitus,
- somatický tinnitus,
- neurologický tinnitus.
Subjektivní tinnitus
Jde o nejčastější typ tinnitu, pokrývá asi 95 % všech případů. Sluchový vjem, který pacient vnímá, nemá žádný reálný základ. Zvuk tedy slyší pouze postižený, jeho okolí nikoliv. Tento typ tinnitu je proto velice obtížné měřit či jakkoliv hodnotit.
Objektivní tinnitus
V případě objektivního tinnitu se nachází v pacientově okolí reálný zdroj zvuku. Většinou jde o biologické pochody našeho těla (cévní, údery srdce, svalové šelesty). Zvuk tedy mohou teoreticky slyšet i další osoby v okolí postiženého, většinou má charakter jakéhosi loupání, křupání či bručení. Jde o nesmírně vzácnou formou tinnitu.
Akutní tinnitus
Akutní forma tinnitu vzniká náhle, rozvíjí se poměrně rychle. Označuje se jako akutní, protože netrvá déle než 6 měsíců. Spouštěčem tinnitu může být akustické trauma nebo poranění (onemocnění) uší. Poškozené nervové buňky v mozku se ale časem zregenerují a příznaky v podobě sluchových vjemů odezní.
Chronický tinnitus
Chronický tinnitus přetrvává déle než 6 měsíců. Zvuky nebývají tak hlasité, ale z pacientova života jen tak nezmizí. Čím déle problém trvá, tím je šance na jeho vyléčení nižší. Málokdy se stává, aby chronický tinnitus zmizel sám od sebe. Pacient se s ním musí většinou naučit žít.
Senzorický tinnitus
Senzorický nebo také smyslový tinnitus patří mezi vedlejší příznaky poškozeného sluchového ústrojí. Trpí jím velká část pacientů s tinnitem.
Somatický tinnitus
Somatický tinnitus souvisí s nějakým určitým pohybem nebo dotykem uvnitř ucha. Šelest může být způsoben ale i jinými mechanickými a zdravotními problémy.
Neurologický tinnitus
Neurologický tinnitus způsobuje tzv. Menierova choroba, která silně ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Kromě šelestu v uších se k projevům této choroby řadí problémy s rovnováhou, malátnost, točení hlavy a závratě.
Léčba tinnitu
Existuje pro tinnitus léčba? Tato otázka je velice problematická, hlavně proto, že zatím neexistuje žádná terapeutická metoda, která by spolehlivě fungovala ve všech případech. Lékaři proto s pacientem pracují primárně na mírnění příznaků.
V prvé řadě musí ale diagnostikovat, o jaký druh tinnitu se jedná, a vyloučit, že není způsoben ušním onemocněním (akutní tinnitus). Často se předepisují léky na podporu cirkulace krve v mozku. Léky na tinnitus ale nevyřeší vše.
Pacientům s chronickým tinnitem v mnoha případech nezbývá nic jiného, než si na ušní šelest zvyknout a naučit se s ním žít. I tak ale existují různé léčebné metody, které jim mohou významně pomoct:
- TRT (Tinnitus Retraining Therapy) – cílem terapie je naučit pacienta šelest nevnímat,
- laserová terapie – terapie tinnitu nízkovýkonným laserem, účinky terapie zatím nejsou ověřeny,
- infuzní terapie – dodá smyslovým buňkám více kyslíku a živin, pacient zároveň užívá kortikoidy a vazodilatační léky, pomáhá hlavně při akutním tinnitu,
- hyperbarická komora – pacient je vystaven tlaku, jako kdyby se nacházel 15 metrů pod hladinou,
- operace – mohou pomoci, pokud je tinnitus způsoben nádorem, chronickým ušním zánětem či jiným problém, který lze chirurgicky odstranit,
- fyzioterapie – pomáhá hlavně u somatického tinnitu, často může jít o tinnitus od krční páteře,
- relaxační techniky (muzikoterapie, zvuková terapie, psychoterapie).
Tinnitus a babské rady
Pacienti trpící tinnitem by se měli vyhýbat stresu a hlasitým vjemům (výbuchy, křik, hluk). Ideální je upravit jídelníček a omezit alkohol, kofein, koření, sůl a jídla s glutamáty. Dobré jsou naopak bylinky, které pomáhají rozšířit cévy v mozku, například ginkgo biloba.
Výskyt tinnitu
Tinnitus je překvapivě hojně rozšířený, údajně postihuje 15–20 % populace. Až 5 % postižených znemožňuje vést normální plnohodnotný život. Pacienti, kteří navštěvují ordinace a stěžují si na šelest v uších, jsou čím dál mladší. To přivádí medicínské osobnosti k myšlence, že se tinnitus možná brzy zařadí do stále se rozrůstajícího portfolia civilizačních chorob.
Zdroje: healthline.com, medicalnewstoday.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ftn.cz
ČLÁNKY DO MAILU