Trombóza je označení pro stav, kdy v důsledku zpomalení toku krve dochází ke vzniku trombu (krevní sraženiny). Postihuje v největší míře dolní končetiny a projevuje se otoky, bolestí či nedostatečným prokrvením. Při zanedbání stavu se může tromb utrhnout, putovat krevním řečištěm a ucpat životu důležité tepny a cévy. Neléčená trombóza pak může vést i ke smrti.
Za normálních okolností se krev sráží pouze v případě, kdy dojde k narušení cévní stěny. V takovém případě nastupuje tzv. koagulační kaskáda, což je označení pro velice složitý proces srážení krve. Někdy ale vznikají krevní sraženiny i bez toho, aniž by došlo k poranění. Ty pak mohou ucpávat cévy, blokovat krevní oběh a bránit přirozenému průtoku krve.
Velkým rizikem je případné utržení trombu, který může krevním řečištěm putovat po celém těle. Snadno tak může ucpat například krční tepny a způsobit mozkovou embolii.
U trombóz hraje velmi významnou roli to, jaké cévy jsou postiženy. Podle toho se rozlišují na trombózy:
Jinak bývá označována jako tromboflebitida, protože ji kromě tvorby patologických trombů provází i zánět. Povrchovou žilní trombózu poznáte podle zarudlých bolestivých pruhů, které vedou podél povrchové žíly. Většinou se přidržuje i otok. Ačkoliv jde o nepříjemný stav, riziko embolie je zde naprosto minimální.
Zde dochází ke vzniku trombů v hluboce usazených žilách. Hlubokou žilní trombózu často provází i záněty žil, přičemž nejčastěji postihuje dolní končetiny. Tento druh trombózy je vysoce nebezpečný – existuje zde totiž vysoké riziko utržení krevní sraženiny, která může krevním řečištěm doputovat až do plic a způsobit embolii.
Žilní trombóza o sobě zpočátku nedává nijak výrazně vědět. Mírným příznakům proto většina pacientů nepřisuzuje velký význam a přehlíží je. Jedná se o:
Zákeřnost trombózy spočívá dále v tom, že se může objevit naprosto nečekaně a neohlášeně (například po letu letadlem). Pokud člověk ignoruje všechny příznaky trombózy a nechodí na pravidelné kontroly k lékaři, často se na tento problém přijde až ve chvíli, kdy postoupí v embolii. Při ucpání tepny přivádějící krev do srdce, plic či mozku se objeví následující příznaky:
Pokud není zajištěna okamžitá lékařská pomoc, vitální orgány nejsou zásobovány kyslíkem a člověk umírá.
Trombóza může vznikat na základě rozličných spouštěčů. Na jejím vzniku se může podílet jeden konkrétní faktor, nebo jde o kombinaci několika z nich. Označují se jako Virchowova trias:
Hluboká žilní trombóza nejvíce ohrožuje ty pacienty, kteří splňují jeden či více rizikových faktorů:
Takzvaná cestovatelská trombóza vzniká v důsledku dlouhého nedostatku pohybu při cestování. Největší riziko je při letech letadlem či jízdách vlakem, které trvají déle než 4 hodiny. Sezení v dopravním prostředku vede ke snížení svalového napětí v končetinách a tok krve se tak zpomaluje. A pokud má člověk ještě vrozené předpoklady ke vzniku trombózy, nečinné sezení může vznik trombózy podnítit.
Mnoho cestovatelů také při cestách nedbá na dostatečný pitný režim, což vede ke zhuštění krve. Dalším rizikovým faktorem je popíjení alkoholu, které přispívá k dehydrataci. Riziko vzniku trombózy v letadle potencuje i to, že bývá v kabině nižší koncentrace vzdušného kyslíku a suchý vzduch.
Udává se, že během těhotenství má žena až 5× vyšší riziko, že u ní dojde k rozvoji trombózy, než mimo požehnaný stav. Během těhotenství dochází v těle k mnoha změnám. Vznik trombózy je podpořen snížením průtoku krve v žilách a zvětšováním dělohy, která vytváří tlak na žíly v oblasti pánve. Biochemicky se také mění srážlivost krve.
Vysoké riziko trombózy přetrvává i při porodu a v šestinedělí. Při průchodu novorozence porodními cestami totiž dochází k poškození žil uložených v pánevní oblasti.
Při podezření na trombózu by měl pacient kontaktovat svého obvodního lékaře. Ten provede klinické vyšetření. Případně může odebrat krev na vyšetření hladiny tzv. D-dimerů, které se zvyšují, pokud v těle dochází k tvorbě sraženin. Pro konečné potvrzení diagnózy hluboké žilní trombózy je ale nezbytné provést ultrazvuk dolních končetin (DUZ).
Pokud je trombóza včas odhalena, dá se léčit a zabránit tak potenciálnímu utržení trombu. Pacient by měl dodržovat klid na lůžku. Také mu jsou podávány léky snižující systémovou srážlivost krve. Konkrétně jde o:
Vrozené poruchy koagulace bohužel zatím neumíme vyléčit. Pacienti s touto diagnózou proto musí užívat léky na ředění krve celoživotně (případně při rizikových situacích, kdy může dojít ke vzniku trombózy – upoutání na lůžko, operace, dlouhý let).
Trombózou je logicky ohrožen více ten, kdo spadá do rizikové skupiny a naplňuje jeden či více rizikových faktorů. Vhodnou prevencí je proto:
Tromby, které se tvoří v hlubokých žilách, se mohu po čase utrhnout a volně proplouvat krevním řečištěm. Často doputují do důležitých cév, které následně ucpou. Cestujícím trombům se jinak říká emboly nebo vmetky.
Nejzávažnější komplikace, kterou mohou vmetky způsobit, je plicní embolie. V tomto případě sraženina doputuje až do systému plicních žil a samotných plic, kde se „zasekne“. Nemůže docházet k normálnímu okysličování krve a v pravé polovině srdce dochází ke zvýšení tlaku, který může vést až k srdečnímu selhání.
Závažnost příznaků plicní embolie závisí na velikosti embolu. U malinkých trombů nemusí docházet k žádným problémům, u těch velkých ale často dochází k úmrtí. Pacienti pociťují dušnost, vykašlávají krev, selhává jim srdce nebo okamžitě umírají.
Zdroje: medlineplus.gov, healthline.com, medicalnewstoday.com, trombocentrum.cz