Tuberkulóza

Smrtelné bakteriální onemocnění, dříve označované jako souchotiny, je nejčastější příčinou smrti při nákaze bakterií na světě. Přenáší se kapénkovou infekcí, napadá plíce a protože je vysoce nakažlivé, musí být každý tuberkulózní pacient izolován. Ne každý člověk, který přijde do styku s nakaženým, však musí nutně onemocnět.

Inkubační doba tuberkulózy je dva až 12 týdnů. Onemocnění se zpočátku projevuje nenápadně kašlem, horečkou, ztrátou váhy, celkovou malátností a nočním pocením. Postupně může dojít až k vykašlávání krve a bolestem na hrudníku. Nemocní si také stěžují na zvýšenou dušnost. Diagnostikuje se prostřednictvím rentgenu plic, zjišťuje se ale také případný zdroj infekce v rodině postiženého.

Lékaři navíc používají takzvanou bronchoskopii, tedy vyšetření průduškového stromu speciálním aparátem, případně punkci. Léčba tuberkulózy je poměrně náročná a zdlouhavá. Trvá nejméně šest měsíců a nakažený ji nesmí v žádném případě přerušit. Spočívá v podávání medikamentů, které ničí tuberkulózní bacily, a jsou nejméně trojího druhu. Aby se předešlo recidivám, musí tato léčba trvat opravdu několik měsíců.

Střídání několika léků lékaři odůvodňují rizikem lékové odolnosti, protože na jeden typ léku by si mohly bakterie způsobující tuberkulózu „zvyknout“. Nakažený nesmí až doby, než lékaři neznají, že je úplně uzdraven, přijít do styku se zdravými lidmi. V České republice se proti tuberkulóze povinně očkovalo, od začátku roku 2010 bylo zrušeno povinné přeočkování, protože počet onemocnění v tuzemsku rapidně klesl. 

Čtěte také: Je očkování proti tuberkulóze zbytečné?

Foto: http://www.wi­kipedia.cz