Úplavice (dyzentérie)

Ačkoliv se v našich končinách úplavice již moc nevyskytuje, stále patří mezi onemocnění, která mohou pacienty nepříjemně potrápit. Způsobuje totiž silné bolesti břicha, křeče, průjem, ale v některých případech může vést i k dehydrataci, protržení střeva nebo vzniku jaterních abscesů. Léčba spočívá v nasazení antibiotik, dodržování vhodné diety a důsledném doplňování tekutin.

Co je úplavice?

Úplavice (dyzentérie) je akutní infekční průjmové onemocnění, které napadá trávicí soustavu pacienta a je vysoce nakažlivé. Zatímco v minulosti se jednalo o poměrně běžnou chorobu, která se velice rychle šířila například ve vojenských leženích nebo v zajateckých táborech, dnes se s ní můžete potkat hlavně v rozvojových zemích a oblastech se zhoršenými hygienickými podmínkami.

Ačkoliv úplavice způsobuje pacientům nepříjemné zdravotní obtíže, většinou mívá poměrně lehký průběh a dá se snadno vyléčit za pomoci antibiotik. Komplikace, které mohou nemocné ohrozit na životě, hrozí zejména v případě malých dětí, starších pacientů a osob, jejichž imunita je z nějakého důvodu oslabená (například vlivem jiného onemocnění). Podle původce, který je za rozvoj onemocnění zodpovědný, pak lékaři rozlišují dva základní typy úplavice, a to úplavici bacilární a úplavici měňavkovou.

Bacilární úplavice (Shigelóza)

První formou je bacilární úplavice, která se označuje také jako bakteriální úplavice nebo shigelóza (latinsky shigellosis). Původcem tohoto akutního průjmového onemocnění jsou gramnegativní tyčinkovité bakterie rodu Shigella, které jsou schopné přežít v kyselém prostředí klidně i několik hodin. Rozlišujeme tyto skupiny bakterií:

• Shigella dysenteriae (skupina A),
• Shigella flexneri (skupina B),
• Shigella boydii (skupina C),
• Shigella sonnei (skupina D).

Do pacientova těla se bakterie dostávají ústy, v tenkém střevě se velmi rychle množí, a jakmile proniknou do střeva tlustého, způsobují poškození okolního epitelu. Shigelly zde zároveň vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny, navozují apoptózu a mohou napadat i sousední enterocyty, které postupně odumírají. Z organismu jsou bakterie později vylučovány společně se stolicí.

Úplavice představuje výlučně lidské onemocnění a přenašečem tedy může být buď nemocný člověk, nebo rekonvalescent. Do těla se bakterie dostávají hlavně prostřednictvím špinavých rukou. Jelikož navíc k rozvoji onemocnění stačí poměrně malé množství bacilů, úplavice je vysoce nakažlivá a velmi rychle se šíří v kolektivech, kde se tolik nedbá na hygienická pravidla nebo je jejich dodržování obtížné (dětské tábory, léčebny…).

Znečištěnýma rukama se infekce snadno přenáší na veškeré věci, s nimiž nemocný přijde do styku. Jedná se tedy například o kliky u dveří, ručníky nebo třeba různé předměty denní potřeby. Dalším způsobem šíření úplavice je přenos alimentární cestou, kdy nebezpečí představují kontaminované potraviny, voda a mléko. Na krátké vzdálenosti však infekční materiál mohou přenášet také mouchy.

V České republice je dnes díky zavedeným hygienickým opatřením bacilární úplavice poměrně vzácná. Podle lékařů u nás ročně onemocní zhruba 400 lidí, přičemž v mnoha případech jde o nákazu importovanou.

Měňavková úplavice (Amoebiasis)

Druhou variantou je měňavková úplavice, která se rovněž označuje jako úplavice amébní nebo entamoební. Jak již samotný název napovídá, jejím původcem je parazitický prvok z říše Amoebozoa jménem měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica). Ten kromě úplavice způsobuje pacientům také jaterní obtíže.

Ačkoliv vzácně mohou být infikována zvířata, jako jsou například psi, kočky nebo hlodavci, hlavním hostitelem měňavky úplavičné je člověk. Prvok žije v tlustém střevě pacientů, kde se vyskytuje ve dvou různých formách. Pomocí menší z nich, která je pro lidský organismus prakticky neškodná, se v těle šíří, někdy se však v tlustém střevě začne tvořit také nebezpečná větší forma, jež napadá střevní epitel a proniká do jednotlivých tkání i krevního oběhu, díky čemuž se snadno rozšíří po celém těle.

Stejně jako v případě bacilární úplavice je i tato forma vysoce nakažlivá. Přenáší se alimentární cestou prostřednictvím odolných cyst, které se do těla pacienta mohou dostat vlivem fekálního znečištění potravin a pitné vody. Zatímco většina infekcí je však bez příznaků, zhruba v 10 % případů se projeví nepříjemné střevní obtíže a další symptomy.

S měňavkovou úplavicí se nejvíce potýkají obyvatelé rozvojových zemí, kde se onemocnění snadno šíří hlavně kvůli teplému klimatu a špatným hygienickým standardům. V České republice je výskyt této choroby spíše ojedinělý (zhruba 30–60 případů ročně), přičemž nejčastěji se jedná o nákazu zavlečenou cestovateli ze zahraničí.

Jaké má úplavice příznaky?

Co se týče rozvoje onemocnění, inkubační doba úplavice činí zhruba 1–3 dny (někde se uvádí až 5 dnů). Mezi charakteristické projevy, které se dostaví brzy po proniknutí bakterií či prvoků do lidského organismu, patří především svíravé bolesti břicha, křeče a vodnaté průjmy. Ty často doprovází celková nevolnost a únava, přičemž v některých případech se ve stolici dokonce může objevit hlen nebo krev.

Pacientům se závažnějším průběhem onemocnění zároveň hrozí silná dehydratace či chudokrevnost způsobená vyšší ztrátou krve. U některých jedinců úplavice způsobuje také minerálový rozvrat a celkové narušení srážlivosti krve. Výjimkou pak není ani náhle vzniklá horečka, zimnice nebo třesavka a u dětských pacientů se mohou projevit také febrilní křeče či příznaky meningeálního dráždění.

Typické příznaky úplavice:

• bolesti břicha,
• křeče,
• vodnaté průjmy,
• hlen či krev ve stolici,
• trýznivé nucení k defekaci,
• dehydratace,
• chudokrevnost,
• narušení srážlivosti krve,
• celková únava a nevolnost.

Zatímco u některých pacientů bývá průběh úplavice prakticky bezpříznakový, jiní mohou pociťovat velmi nepříjemné obtíže, které je na delší dobu vyřadí z běžného života. Těžké případy bacilární úplavice pak mohou vést až k protržení střevní stěny, zánětu pobřišnice a následné sepsi, což může způsobit smrt pacienta. U nemocných, kteří trpí měňavkovou úplavicí, se zase mohou tvořit jaterní abscesy, které je nutné chirurgicky odstranit.

Diagnostika

Pokud člověk pociťuje některé z výše zmíněných příznaků, je na místě, aby co nejrychleji navštívil lékaře. Ten může úplavici poznat již na základě anamnézy a popsaných symptomů. Dále se provádí vyšetření krve, kde je při bakteriální úplavici možné pozorovat zvýšené hodnoty CRP a vyšší množství bílých krvinek, nebo mikrobiologický rozbor stolice (kultivace stolice).

Léčba úplavice

Ať už je průběh onemocnění těžký, nebo pacienta trápí pouze mírné obtíže, v každém případě je vhodné navštívit lékaře, který na základě krevních a laboratorních testů doporučí vhodnou terapii. Zároveň je vhodné omezit na nějakou dobu kontakt s okolím, jelikož je úplavice vysoce nakažlivá, a ve zvýšené míře dbát na osobní hygienu i dezinfekci předmětů, s nimiž nakažený přichází do kontaktu.

Bacilární úplavice se v lehčích případech léčí pomocí Endiaronu, někdy je ovšem nutné nasadit antibiotika. Důležitá je přitom také dieta a dodržování pitného režimu, díky čemuž je možné předcházet přílišným ztrátám tekutin a následné dehydrataci.

V případě měňavkové úplavice se infekce nejčastěji léčí metronidazolem. Pokud pacient nepociťuje žádné fyzické příznaky onemocnění, obvykle se užívá paromomycin, ale v praxi se podávají i jiná léčiva. Také v tomto případě by nemocní měli dodržovat dietu a pravidelně doplňovat tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Jestliže se u pacienta rozvinou jaterní abscesy, je nutné situaci řešit operativní cestou.

Prevence

Aby k nákaze a rozvoji úplavice nedošlo, je nutné dodržovat několik důležitých preventivních opatření. Sem patří:

• pravidelné kontroly pracovníků v potravinářském sektoru,
• pečlivé mytí rukou a dodržování základních pravidel hygieny,
• důkladné mytí ovoce a zeleniny před konzumací,
• tepelná úprava potravin a vody,
• ochrana jídla před mouchami a dalším hmyzem.

Zdroje: wikiskripta.eu, stefajir.cz, khsova.cz, rehabilitace.info