Kouříte, hodně solíte a k tomu máte také sedavé zaměstnání? Pak si zaděláváte na vysoký krevní tlak. Tím momentálně trpí až 40 % procent ekonomicky aktivních Čechů. Dlouhodobé vysoké hodnoty tlaku mohou přitom končit poškozením důležitých orgánů, mrtvicí i selháním srdečního oběhu.
Vysoký krevní tlak (hypertenze) patří mezi civilizační choroby, což znamená, že se na jeho rozvoji podílí sám člověk, a to konkrétně svým životním stylem. Ten v dnešní době běžně zahrnuje konzumaci nevhodných potravin, kouření, stres a velký nedostatek pohybu. Všechny tyto faktory mají za následek to, že vysokým tlakem momentálně trpí 40 % Čechů ve věku 25 až 64 let. Vyšší výskyt problému je pravidelně zaznamenáván u mužů, až čtvrtina pacientů o svém problému navíc vůbec neví.
Abychom mohli definovat, co znamená, když se řekne vysoký tlak, je nejprve nutné pochopit, na jakém principu funguje krevní oběh. Jak jistě víte, důležitou roli hraje srdce, které plní úkol pumpy a svou pulzací rozvádí krev do všech částí těla. Aby byl běh celého systému udržen, je potřeba, aby byla tekutina srdcem vypuzena pod určitým tlakem. Tím zároveň působí i na stěnu cév.
Tato síla musí být dostatečně silná na to, aby došlo k zajištění dodávek živin a kyslíku pro celé tělo. Zároveň však nesmí být příliš velká, aby nepoškodila cévy, srdce, mozek, ledviny a oči.
Krevní tlak se udává v milimetrech rtuťového sloupce a zapisuje se vždy ve dvou hodnotách, které jsou od sebe odděleny lomítkem – například 120/80 mmHg, přičemž první číslovka značí systolický tlak a druhá tlak diastolický. Systolický tlak popisuje sílu, jakou byla během stahu vypuzena čerstvá krev do oběhu. Diastolický tlak naopak udává hodnotu v době, kdy srdeční sval „odpočívá“, což je fáze mezi dvěma stahy srdce.
Druhé ze zmíněných čísel také přímo odráží stav tepen, proto tato hodnota zpravidla stoupá s přibývajícím věkem. Systolický i diastolický tlak jsou důležitými indikátory správné funkce oběhu a dobrého zdravotního stavu.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) lze krevní tlak rozdělit takto:
Kategorie krevního tlaku |
Systolický tlak (v mmHg) |
Diastolický tlak (v mmHg) |
Nízký krevní tlak (hypotenze) |
méně než 100 |
méně než 70 |
Optimální krevní tlak |
100–119 |
70–79 |
Normální krevní tlak |
120–129 |
80–84 |
Zvýšený krevní tlak |
130–139 |
85–89 |
Vysoký krevní tlak |
více než 140 |
více než 90 |
Hodnoty krevního tlaku jsou samozřejmě závislé na pohlaví, věku a tělesné stavbě každého jedince. Jinými slovy, kojenec bude mít přirozeně jiný normální krevní tlak než padesátiletý muž vážící devadesát kilogramů. S odchylkami je pak třeba počítat i v případě diabetiků a pacientů s onemocněním ledvin.
Věk |
Normální tlak |
Nízký tlak |
Vysoký tlak |
Kojenec |
80/45 |
<80/45 |
>85/50 |
Dítě |
110/70 |
<110/70 |
>120/80 |
Dospělý muž |
120/80 |
<100/60 |
>140/90 |
Dospělá žena |
120/80 |
<100/70 |
>140/90 |
Diabetik |
130/80 |
<110/60 |
>130/80 |
Dospělý s onemocněním ledvin |
110/80 |
<110/60 |
>120/80 |
Určit nízký anebo vysoký tlak jde poměrně snadno podle naměřených hodnot, ale co když se výsledek pravidelně a výrazně mění, a to bez zjevné příčiny? Pak mluvíme o takzvaném kolísavém krevním tlaku. Ten se nejčastěji vyskytuje u labilních jedinců, kteří nemají dostatek pohybu, za obtížemi však může stát také genetika.
VIDEO: Vysoký tlak si můžete pravidelně měřit mobilem
Zdroj: YouTube
Ne každý výkyv je známkou kolísavého tlaku. Hodnoty se totiž standardně mění třeba během dne a noci. Vliv má rovněž psychická i fyzická zátěž a některé jídlo či pití.
Měření tlaku se provádí tonometrem, ideálně rtuťovým (se správně širokou manžetou), který je nejpřesnější. Pokud chce mít pacient jistotu správně změřeného krevního tlaku, měl by tak učinit v ordinaci ošetřujícího lékaře. Ten v některých případech provádí i ambulantní monitoring. Tato technika se využívá hlavně při výrazném kolísání krevního tlaku anebo v případě výraznějšího rozdílu mezi hodnotami naměřenými lékařem a pacientem.
Se správnou technikou lze měření zvládnout i doma. Aby byl výsledek co nejpřesnější, je nutné dodržet několik zásad:
Aby byla získaná hodnota co možná nejpřesnější, je nutné měření opakovat pravidelně, a to ideálně dvakrát ráno a dvakrát večer v intervalech 2–3 minut. Před návštěvou lékaře je vhodné provádět měření pravidelně zhruba po dobu 7 dní. V dlouhodobém měřítku však postačí 1–2krát týdně.
Jak už zaznělo výše, na hodnotu krevního tlaku má určitý vliv věk a pohlaví pacienta. Určitou roli dále hraje také genetika. Dítě rodičů trpících vysokým tlakem bude mít větší predispozice k tomu, že se u něj obtíže rovněž rozvinou. Zásadnější ale bývají ty příčiny, které je každý člověk schopný sám ovlivnit. Riziko vysokého tlaku zvyšuje například:
Ve většině případů se nepodaří zcela jednoznačně identifikovat přesnou příčinu potíží, předpokládá se navíc, že se zpravidla jedná o kombinaci více faktorů. Stejně tak se lékaři setkávají s pacienty s hypertenzí, kteří nesplňují ani jeden z výše popsaných předpokladů.
Jaké má vysoký tlak příznaky? Mezi ty hlavní patří:
Velkou nevýhodou vysokého tlaku je, že bývá velice nenápadný. Pacienti se mohou cítit naprosto zdraví, protože se u nich problém neprojevuje nijak výraznými obtížemi. Vysoký tlak jim tak bývá velmi často diagnostikován „náhodou“ během standardní kontroly u lékaře. Někdy se projevy hypertenze sice dostaví, ale jsou tak nespecifické, že si je pacient s vysokým tlakem většinou nespojí. Typicky se jedná o bolest hlavy.
Pak existuje třetí možnost, kdy se příznaky vysokého tlaku poprvé dostaví v podobě závažných komplikací, jako je mozková příhoda či infarkt myokardu.
Vysoký tlak v těhotenství patří k nejčastějším komplikacím, se kterými se nastávající maminky mohou setkat. Podle statistik trápí zhruba každou desátou rodičku s tím, že u většiny z nich se však po porodu vrátí opět do normálu.
Krevní tlak se během těhotenství měří při každé pravidelné kontrole u lékaře či v prenatální poradně u gynekologa, a i v průběhu gravidity by se zjištěná hodnota měla pohybovat kolem 120/80 mmHg, tolerují se však i výsledky do 135/85 mmHg. V případě vyššího nálezu je třeba problém začít řešit. Pokud by se vysoký tlak přehlížel, mohl by podpořit vznik celé řady komplikací.
Pro nastávající matky představuje vysoký tlak riziko rozvoje mozkové příhody, poruch srážlivosti krve či selhání životně důležitých orgánů. A vzhledem k tomu, že na oběhu rodičky je závislý i plod, může být v důsledku naměřené hodnoty krevního tlaku ohrožen i on. Například nedostatečným přísunem kyslíku a živin v důsledku zúžení cév, které se vlivem hypertenze stáhnou. Dítěti v takovém případě hrozí zpomalený růst či nedostatečný vývoj tělesných orgánů.
Pokud by tlak nastávající matky vystoupal až k hodnotě 150/95 mmHg, je nutná okamžitá hospitalizace. V některých případech musí lékaři přistoupit i k předčasnému přerušení těhotenství císařským řezem. Aby se zbytečným komplikacím zamezilo, je proto nutné, aby rodičky věnovaly zvýšenou pozornost příznakům, jako je dušnost, bušení srdce, bolest hlavy či závratě. Objevit se může také pocit na zvracení, poruchy vidění či zrychlený tep při mírné fyzické námaze.
A kterým těhotným ženám hrozí vysoký tlak nejvíce? Za rizikové faktory se považuje:
Spolu s kouřením, cukrovkou, vysokým cholesterolem a obezitou je vysoký krevní tlak jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik nejen mozkových příhod, ale i ischemické choroby srdeční a aterosklerózy tepen dolních končetin. Pacient je dále ohrožený rozvojem demence, poruchou zraku a erektilní dysfunkcí. Míra rizika je ale vždy závislá na celkovém zdravotním stavu nemocného.
Jak už z výše popsaného vyplývá, hodnoty krevního tlaku jdou ruku v ruce s životním stylem. Lékaři proto doporučují:
Základem je rovněž absolutní zákaz kouření. To významně poškozuje vnitřní výstelku cév a proces srážení krevních destiček. Prognóza pacientů, kteří přestali kouřit, je navíc statisticky daleko lepší.
Jak už bylo naznačeno výše, k diagnostice vysokého tlaku slouží tonometr, a to jak rtuťový, který je nejpřesnější, tak automatický digitální. Pro potvrzení hypertenze a zmapování dalších rizikových faktorů, provádí lékař také vyšetření krve, moči a očního pozadí. Případně se může přistoupit k řadě dalších vyšetření, jako je zátěžová ergometrie, echokardiografie, sonografie, CT či magnetická rezonance.
Co se týče léčby, je zpravidla medikamentózní a zahrnuje několik skupin antihypertenziv, která se u nemocných často kombinují. Jedná se o:
Je samozřejmě potřeba, aby se nemocný krevní tlak snažil snížit také změnou životního stylu, zvláště je-li tento faktor spouštěčem obtíží. Je třeba si uvědomit, že léčba vysokého tlaku je celoživotní záležitostí a musí se v ní pokračovat i v případě, že se pacientovy hodnoty vrátily do normálu. Správná a včasná léčba je velice důležitá. Vede totiž k prevenci vzniku řady závažných onemocnění, například aterosklerózy, jejíž průběh hypertenze výrazně urychluje.
Vzhledem k tomu, že vysoký krevní tlak bývá důsledkem nevhodné životosprávy, je jedinou vhodnou prevencí trvalá změna k lepšímu. To znamená:
Zdroje: Hypertension.cz, ikem.cz, homolka.cz, tlakomery.cz