Zánět hrtanu (laryngitida)

Štěkavý kašel, výrazný chrapot, bolest v krku a zvýšená teplota. To vše jsou příznaky laryngitidy označované také jako zánět hrtanu, což je onemocnění, které trápí hlavně děti batolecího a předškolního věku. Ačkoliv je tato nemoc poměrně častá, její průběh může být kritický a někdy pacienta dokonce ohrožuje na životě. Z toho důvodu byste laryngitidu nikdy neměli podceňovat.

Co je laryngitida?

Laryngitida je zánětlivé onemocnění hrtanu, což je chrupavčitá trubice, skrze kterou vzduch proudí do průdušnice a následně i do plic. Patří mezi časté komplikace virových infekcí, které napadají horní dýchací cesty, a způsobuje zduření sliznice hrtanu. Dýchací cesty jsou tím pádem zúžené, a to především v nejužším místě, kterým je oblast hlasivek.

Ačkoliv se laryngitida na našem území vyskytuje celoročně, většinu případů lékaři řeší během chladnějších měsíců, tedy zhruba od října do března. Pokud jde o rizikové skupiny obyvatelstva, nejčastější je laryngitida u dětí od 6 měsíců do 3 let. Objevuje se však i velké množství případů u dětí předškolního či školního věku a výjimkou samozřejmě není ani laryngitida u dospělých.

Příčiny laryngitidy

Zánět hrtanu se nejčastěji rozvíjí v důsledku virové infekce, která se šíří kapénkovou cestou a napadá horní dýchací cesty. Původcem přitom mohou být třeba viry parainfluenzy, rhinoviry, coronaviry či adenoviry. V některých případech je ovšem za vznik onemocnění zodpovědná primární nebo sekundární bakteriální infekce (často streptokoková), která jeho průběh může výrazně zhoršit.

Laryngitida někdy doprovází také další nemoci dýchacích cest, přičemž zde často mluvíme o infekcích sestupných či vzestupných. Ohroženi jsou však i lidé, kteří se pohybují v prašném a zakouřeném prostředí nebo na místech, kde často kolísají teploty a kde je vzduch suchý. Zánět hrtanu pak může vyvolat také nadměrná zátěž hlasivek způsobená dlouhodobým mluvením, křičením či zpíváním.

Laryngitida: inkubační doba

Inkubační doba laryngitidy závisí na konkrétním typu tohoto onemocnění. U akutní formy se obvykle pohybuje v rozmezí 1–3 dnů, kdy je laryngitida nakažlivá pro okolí nemocného zdaleka nejvíce.

Druhy laryngitidy

Vzhledem k různé míře postižení stěny hrtanu, délce onemocnění a závažnosti jeho průběhu rozlišují lékaři dvě různé formy laryngitidy. Zánět hrtanu tedy můžeme dělit na akutní a chronický.

Akutní laryngitida

Akutní zánět hrtanu, který lékaři označují také jako subglotická laryngitida či pseudokrup, mívá rychlý nástup a objevuje se zejména v zimních měsících. Ačkoliv se zdravotní obtíže, které u pacientů vyvolává, mohou na první pohled zdát velmi dramatické a závažné, nemoc obvykle sama vymizí během 10–14 dnů.

Chronická laryngitida

Na rozdíl od akutní formy se chronický zánět hrtanu rozvíjí postupně a dlouhodobě. Vzniká v důsledku vleklých zánětů dýchacích cest, poraněním nebo vlivem dlouhodobého přetěžování hlasivek (například u zpěváků či moderátorů), které může způsobit rozvoj polypů označovaných také jako zpěvácké uzlíky.

Při vzniku chronické laryngitidy však může hrát důležitou roli i opakované vystavování dýchacích cest nepříznivým chemickým a fyzikálním vlivům. S tímto onemocněním se tak často potýkají kuřáci, ale nebezpečný je také dlouhodobý pobyt v prašném a zakouřeném prostředí nebo vdechování jedovatých látek.

Jaké má laryngitida příznaky?

Laryngitida postihuje především oblast hlasivek, způsobuje zúžení dýchacích cest v místě zánětu a vede k rozvoji charakteristických symptomů. Těm v průběhu prvních tří dnů od nakažení předchází klasické projevy respirační infekce, kam patří například bolesti kloubů a svalů, bolest na hrudi, horečka, rýma, celková únava a slabost.

Nejznámějším příznakem laryngitidy je pak suchý dráždivý kašel, který se někdy označuje také jako štěkavý či kokrhavý. Ten se projeví náhle (někdy i z plného zdraví), obvykle v pozdních večerních hodinách po ulehnutí. Zatímco zpočátku je kašel neproduktivní a dráždivý, později pacient začne vykašlávat hlen.

Důsledkem podráždění sliznice hrtanu a samotných hlasivek pak bývá bolest a pálení v krku, zhrubění hlasu, výrazný chrapot a ztížené polykání. Potíže se postupem času stupňují a někdy může dojít i k celkové ztrátě hlasu.

Typické příznaky laryngitidy:

• štěkavý (kokrhavý) kašel,
• chrapot,
• dušnost,
• bolest v krku,
• ztížené polykání,
• zhrubění hlasu,
• dočasná ztráta hlasu,
• bolest na hrudi,
• celková únava,
• zvýšená teplota či horečka.

Laryngitida u dětí

Největší riziko představuje laryngitida u kojence a malých dětí předškolního věku, jejichž dýchací cesty jsou velice úzké. I sebemenší otok v oblasti hrtanu tak může vést k rozvoji nepříjemných komplikací, které mohou ve výjimečných případech končit smrtí malého pacienta. Proto byste laryngitidu v žádném případě neměli podceňovat.

Důležité je mít na paměti také to, že průběh laryngitidy může být u každého dítěte trochu odlišný. Zatímco u některých pacientů připomíná běžné nachlazení, jiné nemoc zaskočí svým rychlým a dramatickým nástupem. Zánět hrtanu se totiž obvykle projeví v nočních hodinách, kdy dojde k rozvoji dusivého štěkavého kašle. Ten však většinou dítě na životě přímo neohrožuje.

Typický je také neklid a vyděšený výraz dítěte, které trápí dušnost a slyšitelně ztížené nadechování doprovázené pískotem či chrčením (inspirační stridor), při němž dochází k zatahování jamky pod ohryzkem. Celou situaci pak ještě ztěžuje pláč dítěte, které nepřestávající dráždivý kašel značně vyčerpává. Ačkoliv záchvat po určité době pomine, může se další noc opakovat.

Pokud je zúžení hrtanu výrazné, může způsobit nedostatečné okysličení jednotlivých tkání. To vede ke zvýšení tepové frekvence a promodrávání rtů či ušních boltců. V nejhorších případech se pak dítě může začít dusit. U malých pacientů však hrozí i rozvoj akutní epiglotitidy, což je zánět hrtanové příklopky, který má podobné příznaky jako laryngitida, ale dítě bezprostředně ohrožuje na životě.

Laryngitida u dospělých

Dýchací cesty starších dětí a dospělých pacientů jsou mnohem prostornější než v případě kojenců, batolat a předškoláků, a proto se s laryngitidou tolik nepotýkají. Pokud se u nich onemocnění přece jen projeví, jeho příznaky bývají mírnější než dětská laryngitida a spíše připomínají lehčí infekci horních dýchacích cest.

Ohroženou skupinou jsou naopak alergici, jejichž sliznice je k otokům způsobeným vnějšími faktory náchylnější. Výjimkou ale samozřejmě není ani laryngitida v těhotenství, kterou by nastávající maminky vždy měly řešit se svým ošetřujícím lékařem. Ten doporučí vhodnou léčbu a poradí, jak nejlépe ulevit od potíží.

Diagnostika

Pokud se dostaví běžné příznaky, může lékař určit diagnózu právě na základě těchto symptomů, pacientovy anamnézy a fyzikálního vyšetření, při němž je nutné zhodnotit charakter kašle, hlasový projev i schopnost polykat. Příznaky se u nás obvykle hodnotí podle Downesova skóre (0–10 bodů), ale existuje více možností. Dále je vhodné provést výtěr dýchacích cest, odběr krve a při těžších formách zánětu také ORL vyšetření včetně laryngoskopie.

Jak léčit laryngitidu?

Specifická léčba laryngitidy v podstatě neexistuje a terapie je tím pádem zaměřená především na tlumení jednotlivých příznaků. Nejdůležitější je přitom celkový odpočinek, přičemž pacient by měl dbát na klid hlasivek a pro lepší dýchání zvolit místo polohy vleže raději polosed v posteli či na gauči. Jestliže se jedná o lehčí formu laryngitidy, onemocnění zpravidla odezní do deseti dnů.

Pokud jde o léky na laryngitidu, po konzultaci s lékařem je pacientům možné podávat klasická antipyretika, která slouží ke snížení teploty. Přípravky určené k tlumení nepříjemného suchého kašle (tzv. antitusika) a přípravky usnadňující vykašlávání jsou ovšem dle lékařů ve většině případů neúčinné.

Úlevu naopak může poskytnout oxygenoterapie, inhalace nebulizovaného adrenalinu nebo podání kortikosteroidů, jako je například dexametazon či prednison. Pokud je infekce bakteriálního původu, lze použít také antibiotika. V těžších případech je pak nutné pacienta hospitalizovat a někdy jeho stav dokonce vyžaduje intubaci.

Co můžete udělat sami?

Jestliže jsou příznaky laryngitidy závažné, záchvaty kašle nepolevují nebo se dítě dusí, je samozřejmě nutné zavolat záchrannou službu. Kromě toho se doporučuje vystavit pacienta studenému vzduchu, který by měl alespoň částečně ulevit od potíží a zklidnit podrážděný hrtan. Dítě tedy dostatečně oblečte, aby neprochladlo, a postavte ho před otevřený mrazák nebo k otevřenému oknu.

Pomoci může také inhalace studené vodní páry a zvýšení vlhkosti v místnosti, kde nemocný pobývá. Podrážděnému krku pak přinese dočasnou úlevu Priessnitzův obklad, který by měl snížit otok sliznic v dýchacích cestách, a důležité je i dodržování dostatečného pitného režimu. Ideálně by měl pacient konzumovat především teplé nápoje, jako jsou bylinné čaje či minerální vody o pokojové teplotě.

Prevence laryngitidy

Laryngitida patří mezi onemocnění, která se u dětí často projevují opakovaně, k čemuž přispívá především snížená obranyschopnost organismu, alergie či faktory okolního prostředí. Z toho důvodu je dobré dodržovat preventivní opatření, která imunitu posilují. Doktoři doporučují následující:

• v domácnosti pravidelně a důkladně větrejte,
• suchý vzduch můžete zvlhčit prostřednictvím zvlhčovačů,
• dětský pokoj pečlivě uklízejte (ideálně bez přítomnosti dítěte),
• často utírejte prach, luxujte a vytírejte,
• pravidelně perte dětské hračky,
• doma nikdy nekuřte a vyhněte se kouření v přítomnosti dětí,
• děti často berte na procházky a dopřávejte jim čerstvý vzduch,
• dbejte na vyváženou stravu, pitný režim a přísun vitaminů.

Zdroje: pediatriepropraxi.cz, detskapneumonologie.cz, pardubice.nempk.cz, stefajir.cz