Ačkoliv se některým zánět spojivek zdá jako banální onemocnění, ve skutečnosti může člověka hodně potrápit. Ať už má infekce virový, bakteriální, alergický nebo zcela jiný původ, pacienti si obvykle stěžují na oteklá oční víčka, zarudnutí spojivek a pocit pálení či řezání v očích. V rámci léčby, která závisí na typu zánětu, mohou pomoci oční kapky a výplachy, antibiotika, léky s obsahem antihistaminik nebo kortikoidy.
Zánět spojivek, kterému se odborně říká konjunktivitida, je poměrně časté onemocnění jednoho nebo obou očí, které vzniká z mnoha různých příčin. Dochází při něm k podráždění spojivek a porušení jejich zvlhčující i ochranné funkce, což následně vede k zarudnutí, bolesti a dalším nepříjemným příznakům.
Jako spojivka se označuje tenká průhledná membrána, jež pokrývá přední část oční bulvy až k okraji rohovky (bělmo)a zadní plochu horního i dolního víčka. Úkolem této dobře prokrvené sliznice je chránit oko před nejrůznějšími vnějšími vlivy, ale také před průnikem infekce. Prostor mezi okem a víčkem, který spojivka pokrývá, se pak nazývá spojivkový vak.
Konjunktivitida může mít nejrůznější příčiny, přičemž nejčastěji je na vině virová či bakteriální infekce. Podráždění spojivek a následný zánět však může vyvolat i kontakt s různými nečistotami a chemickými látkami nebo pobyt v příliš suchém či prašném prostředí. Negativní vliv pak mívá i příliš chladný vítr, UV záření, únava, nevyspání, nasazování kontaktních čoček či syndrom suchého oka, kdy spojivku dostatečně nechrání slzný film.
Zánět spojivek je snadno přenosný a ve větších kolektivech (například ve školkách či ve školách) se velmi rychle šíří. Do očí si zánět obvykle zanesete vlastními špinavými prsty nebo prostřednictvím sdílených ručníků a dalších společně užívaných hygienických či kosmetických potřeb, a to včetně cizích kapek do očí. Infekce se však do oka může dostat také přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo po kontaktu s chlorovanou vodou v bazénu.
Tento typ konjunktivitidy je vysoce nakažlivý a patří k vůbec nejčastějším zánětům spojivek. Obvykle doprovází jiné infekce, přičemž jeho původcem mohou být například spalničkové viry nebo viry, které jsou zodpovědné za záněty horních cest dýchacích. Zánět se většinou projeví náhle a postihne obě oči, přičemž způsobuje nepříjemné svědění, slzení, zarudnutí a světloplachost. Vlivem léčby pak symptomy zpravidla během 2 až 3 týdnů odezní.
Původcem bakteriálního zánětu spojivek, který tvoří asi 5 % všech případů tohoto onemocnění, může být například Staphylococcus aureus (známý také jako zlatý stafylokok), ale také další bakterie, jako jsou chlamydie, streptokoky, Neisseria gonorrhoeae či Neisseria meningitidis. Zpočátku bývá zánět jednostranný, ale během několika dnů se často přesune i na druhé oko.
Bakteriální záněty spojivek trápí pacienty nejčastěji během zimních a jarních měsíců. Kromě typických příznaků, jako je zarudnutí a řezání v očích, je doprovází také otok víček, hnisavý výtok nebo dokonce rohovkové vředy.
V některých případech může nastat i chronický zánět spojivek způsobený bakteriemi Streptococcus aureus, Moraxella, Proteus nebo třeba Escherichia coli. Jeho průběh bývá vleklý, ale nepříliš dramatický. Někdy se však může přidat i zánět víček či další nepříjemné zdravotní komplikace.
Samostatnou kapitolou je pak alergický zánět očních spojivek, který vzniká při kontaktu s různými alergeny. Nejčastěji se jedná o roztoče, zvířecí srst, kosmetiku, léky či všemožné pyly. Právě ty jsou zodpovědné za velké množství alergických zánětů v jarních a letních měsících, kdy kvete nejvíce květin, trav, stromů a keřů.
V případě, že tělo reaguje na alergické podněty celoročně, jedná se o chronický zánět spojivek. Ten může vyvolat například neustálý kontakt s prachovými částicemi, s roztoči, s domácími mazlíčky nebo s dalšími dráždivými látkami. Co se týče charakteristických projevů, alergický zánět obvykle doprovází zarudnutí očí, svědění, slzení, ale také alergická rýma a časté kýchání.
Ač by se mohlo zdát, že toto onemocnění trápí hlavně dospělé pacienty, často se s ním potýkají i malí pacienti. Zánět spojivek u miminka obvykle vzniká mezi 5. a 14. dnem po porodu, a to buď na jednom, nebo na obou očích. Původcem jsou v tomto případě chlamydie, kterými se dítě nakazí při průchodu porodními cestami.
U starších dětí mohou být příčiny různé. Kromě virové a bakteriální infekce se jedná například o podráždění vlivem prachu, kouře či chlorované vody z bazénu, ale na vině může být také snížená tvorba slz, jiné onemocnění nebo kontakt s různými alergeny, jako jsou pyly, roztoči, kosmetické produkty nebo třeba léky.
Inkubační doba zánětu spojivek je velmi individuální a většinou se odvíjí od toho, co nemoc způsobilo. Od prvního kontaktu s infekcí až po chvíli, kdy se projeví první příznaky zánětu spojivek, může uplynout několik hodin, ale i několik dní.
Mezi základní projevy zánětu spojivek patří začervenání oka, což bývá spojené také s pocitem nepříjemného pálení, svědění či řezání, které nutí pacienta, aby si oko neustále mnul. Nemocní si někdy stěžují také na to, že mají dojem, jako by měli v očích nějaké cizí těleso (například písek), které je dráždí a způsobuje jim zrakové problémy.
Dále je typické také slzení, otékání víček a světloplachost neboli citlivost postiženého oka na světlo a sluneční záření. Nemocné oko obvykle produkuje vodnatý, lehce hlenovitý sekret, který je vysoce infekční. Pro bakteriální infekci je pak typický také bílý, žlutý či průhledný hnisavý výtok doprovázený zduřením uzlin před ušními boltci, který způsobuje, že po ránu bývají oči pacienta nepříjemně slepené.
Neléčená infekce může někdy přejít také v keratitidu, což je zánět oční rohovky, nebo se dokonce překlene v rohovkový vřed. Vzácnou komplikací bakteriálních zánětů spojivek způsobených chlamydiemi je pak trachom, který představuje nejčastější příčinu léčitelné slepoty.
Vzhledem k charakteristickým příznakům pacient obvykle sám pozná, že se u něj rozvinul zánět spojivek, a také lékař dokáže odhalit příčinu obtíží pouhým okem. V případě přetrvávajících zdravotních problémů, s nimiž si běžné oční kapky, masti a striktní dodržování hygienických pravidel neporadí, je však nutné provést mikrobiologické testy, které odhalí přesného původce zánětu a umožní zvolit cílenou léčbu.
Léčba zánětu spojivek se vždy odvíjí od toho, zda se jedná o virovou či bakteriální infekci, alergickou reakci nebo obtíže způsobené jinými původci. Pokud jde o zánět vyvolaný viry, pacientům obvykle pomohou běžné dezinfekční či zvlhčující kapky, výplachy borovou vodou a obklady na víčka. Když potíže v krátkém časovém horizontu neustoupí, lékař následně předepíše oční kapky na zánět spojivek nebo mast s obsahem antivirotik.
Pro bakteriální zánět spojivek léčba bývá zpočátku podobná jako u virové infekce. Od potíží mohou ulevit běžné oční kapky a v případě hnisavého výtoku také kapky se světlíkem lékařským či výplachy jodovaným povidonem. Dále se bakteriální zánět léčí podáváním antibiotik ve formě kapek či mastí a při těžším průběhu je možné nasadit také celkovou léčbu antibiotiky.
V případě alergických zánětů je nutné nejprve odstranit alergen, který zdravotní komplikace způsobil. Následně se podávají léky, které tlumí alergickou reakci. Sem patří především různé masti, kapky, gely, spreje či prášky s obsahem antihistaminik, ale někdy je nutné aplikovat také lokální nebo celkové kortikoidy.
Pacienty, kteří onemocní konjunktivitidou, obvykle zajímá také to, jak dlouho se léčí zánět spojivek. Symptomy většinou ustoupí během několika dnů nebo týdnů, což závisí především na konkrétním původci zánětu a také na včasném zahájení léčby. Toto onemocnění rozhodně není radno podceňovat, protože pokud se zánět spojivek neléčí, může způsobit celou řadu komplikací včetně poškození rohovky a očních víček.
Vzhledem k tomu, že se infekce do očí nejčastěji dostane prostřednictvím špinavých prstů nebo půjčených hygienických potřeb, je dobré dbát na dodržování základních pravidel, pomocí kterých se zánětu spojivek vyhnete. Také pacienti, kteří se s tímto onemocněním již potýkají, by měli dodržovat přísné hygienické zásady, aby nenakazili ostatní členy rodiny či další osoby, které s nimi sdílejí domácnost.
Co na zánět spojivek mohou užívat nastávající maminky? Důležité je situaci vždy konzultovat s lékařem, který vám poradí, jaké léky jsou v takové situaci vhodné, jaké by mělo být jejich optimální dávkování a co dalšího můžete pro vyléčení udělat. Předepsané kapky do očí na zánět spojivek ani klasické výplachy by neměly miminku nijak ublížit.
Zdroje: detskeoci.cz, stefajir.cz, wikiskripta.eu, zeleny-zakal.cz