Zánět žaludku (gastritida)

Zánět žaludku, odborně gastritida, je zánětlivé onemocnění žaludeční sliznice, které může být způsobeno infekci i chemickým podrážděním, například nadměrnou konzumací alkoholu. Jeho průběh bývá lehčí, přičemž jednotlivé symptomy zpravidla samy odezní. V některých případech ale může gastritida vést ke komplikacím, jakými jsou třeba žaludeční vředy, anémie či dokonce rakovinové bujení.

Gastritida, lidově zánět žaludku, je velmi časté onemocnění, které je charakteristické zánětlivým postižením žaludeční sliznice. Ačkoli to tak spousta lidí nevnímá, jedná se o velmi častý problém, za jehož vznikem stojí hned několik faktorů. Typicky se jedná o důsledek infekce, anebo chemického podráždění, které může být způsobeno například některými léky, potravinami či alkoholem.

Proč k zánětu žaludku dochází?

Příčiny zánětu žaludku je nutné hledat už v samotném složení žaludečních šťáv, které pomáhají zpracovávat přijatou potravu. Součástí těchto šťáv je také kyselina chlorovodíková, která kromě toho, že pomáhá s trávením potravy, také likviduje škodlivé patogeny.  Další důležitou složkou žaludku jsou mucinózní buňky, jež tvoří přirozenou ochrannou hlenovou vrstvu žaludeční stěny a prvního úseku tenkého střeva.

Za normálních okolností jsou obě složky v rovnováze, pokud však dojde k jejímu narušení, typicky k překyselení žaludku, rozvine se zde zánět. V případě oslabení hlenové ochrany žaludku dochází k poleptání stěny kyselinou chlorovodíkovou, sliznice je vlivem podráždění oteklá a bolestivá.

Akutní gastritida

Akutní záněty, tedy ty, které mají rychlý a prudký nástup a netrvají příliš dlouho, bývají obvykle spojeny s infekcemi trávicího traktu. Mezi typické patogeny způsobující tyto obtíže patří původce průjmových onemocnění campylobacter, rotaviry či salmonela. Akutní zánět však může být vyvolán i zvýšenou konzumací alkoholu, který poškozuje sliznice. V kombinaci s kocovinou pak může dotyčnému zapříčinit nepříjemné žaludeční obtíže nevolnost a zvracení.

Chronická gastritida

Gastritidu, zejména tu chronickou, mohou způsobit i protizánětlivé léky, zvláště pokud se podávají příliš často. Jedná se například o Brufen, Aspirin či Diclofenac. Zkrátka a dobře léčiva, která řada lidí užívá k léčbě zánětu kloubů či svalových bolestí. Tyto léky podobně jako alkohol narušují mukózní ochrannou vrstvu žaludeční stěny. Zánětlivé změny mohou být rovněž vyvolány návratem trávicích šťáv střeva do žaludu – takzvaný duodenogastrický reflux.

K nevyváženému žaludečnímu prostředí může přispět například infekce bakterií Helicobacter Pylori, která až v 80 % případů stojí za vznikem žaludečních vředů. Tato bakterie žije v žaludcích podstatné části populace a většinu času nedělá žádné obtíže. U některých jedinců však může způsobovat zánětlivé procesy. Ty mohou vyústit až v rakovinu žaludku.

V neposlední řadě může problémy způsobovat i autoimunitní onemocnění, kdy tělo napadá své vlastní části, v tomto případě žaludeční stěnu.

Příznaky zánětu žaludku

Zajímá vás, jaké má zánět žaludku příznaky? Jeho projevy bývají velmi zrádné. Liší se navíc v závislosti na tom, zda se jedná o potíže chronického či akutního charakteru. Co se týče druhého typu nemoci, nejčastěji ho doprovází:

• bolest břicha (nadbřišku),
• nechutenství,
• zvracení,
• někdy zvýšená teplota.

Obecně pacienty s gastritidou trápí převážně trávicí obtíže, jako je pocit plnosti po jídle, nadměrná plynatost, říhání, podrážděný žaludek a pálení žáhy. K lékaři je nejčastěji přivádí zmíněná bolest břicha, která bývá lokalizována těsně pod hrudní kostí a obvykle není setrvalá. Naopak se střídavě objevuje a odeznívá, přičemž se zvyšuje hlavně po jídle. Její projevy se obvykle zmírňují po požití antacid (léků snižujících kyselost žaludku). V některých případech může být bolest tak silná, že pacienty budí ze spaní. Druhým extrémem je pak skupina jedinců, která i přes probíhající gastritidu nezaznamenává žádné obtíže.

Chronické záněty žaludku bývají podstatně zrádnější a zákeřnější. Kromě bolesti je doprovází také hubnutí. Dlouhodobě drážděná sliznice může navíc krvácet a způsobovat chudokrevnost z nedostatku železa. V jiném případě může dojít také k narušení vstřebávání vitamínu B12, což končí takzvanou perniciózní anemií. Dlouhodobé dráždění žaludeční stěny je rovněž úzce spjato s tvorbou vředů, vede navíc k histologickým změnám sliznice, které mohou časem vyústit v nádorové bujení.

Kdy navštívit lékaře?

Lékaře byste měli vyhledat vždy, když:

• vás trápí silná či dlouhodobá bolest žaludku (či obecně břicha),
• trávicí obtíže vás trápí déle než týden,
• projevily se u vás příznaky gastritidy po užití nějakých léků,
• zvracíte čerstvou krev nebo vyzvracený obsah vypadá jako kávová sedlina,
• máte ve stolici příměsi natrávené krve (černá stolice),
•  v poslední době jste nápadně a nechtěně zhubli.

Diagnostika zánětu žaludku

Úspěšná diagnostika gastritidy závisí na anamnéze pacienta a vyšetření břicha. V případě lehčích obtíží většinou není třeba podstupovat žádná další specifická vyšetření, pokud se však stav pacienta nelepší, anebo se obtíže zhoršují, je třeba provést gastroskopii, tedy zavést endoskop s kamerou jícnem přímo do žaludku, prohlédnout si sliznici stěny a případně odhalit nepříznivé změny.

Vzhledem k tomu, že zánět žaludku je mikroskopická záležitost, musí lékař odebrat část tkáně, aby ji mohl následně vyšetřit pod mikroskopem. Z tohoto vzorku rovněž zjistí, zda se v žaludku nenachází také bakterie Helicobacter Pylori. Kromě zmíněných vyšetření může lékař přistoupit i k odběru krve a kontrole krevního obrazu. Ten mimo jiné odhalí, zda pacient netrpí chudokrevností.

Léčba zánětu žaludku

Co se týče léčby, ta se odvíjí od typu zánětu. V případě akutního zánětu jde převážně o odstranění příčiny obtíží, to například znamená vyhnout se alkoholu či lékům, které gastritidu způsobily. Lékaři mohou rovněž předepsat léky proti překyselení žaludku, které utlumí tvorbu kyseliny a pomohou zahojit poškozenou sliznici. V případě nálezu bakterie Helicoptera Pylori se podávají antibiotika. Jestliže vlivem zánětu došlo k poruše vstřebávání vitamínu B12, dodává se pacientovi formou injekcí.

Léčbu žaludku je nutné podpořit změnou životního stylu, která spočívá v:

• konzumaci vyvážené a nedráždivé stravy,
• vynechání alkoholu,
•  zanechání kouření,
• zmírnění stresu,
• změně léků.

Jak už zaznělo výše, důležitou roli během léčby zánětu žaludku hraje dieta. Pacienti by se proto měli vyhnout kořeněným i kyselým jídlům včetně ovocných džusů. V úvahu nepřipadají ani smažené potraviny či příliš tučné pokrmy.

Zdroje: medickler.com, stefajir.cz