Zánět žil vzniká pokud dojde ke snížení tlaku v krevním toku, poškození žilních stěn nebo ke vzniku tzv. trombů.
Zánět žil častěji postihuje dolní končetiny, zvlášť v případě nedostatku pohybu a sedavého způsobu života. Krev je z nohou pumpována k srdci svaly na nohách, které jsou v případě jejich nepoužívání málo aktivní. Na horních končetinách se objevuje velmi zřídka, většinou pak v důsledku nitrožilních injekcí.
Zánět žil dělíme na zánět povrchových žil – tzv. tromboflebitidu a na zánět hlubokých žil – tzv. trombózu.
Tromboflebitida se projevuje zarudnutím postiženého místa, změnou pigmentu – vytvoření flíčků, žíly jsou na povrchu hmatatelné a tvrdé. Při dotyku žíly bolí. Při zánětu povrchových žil končetina neotéká.
Při trombóze je naopak hlavním průvodním příznakem otok končetiny v místě zánětu. Končetina opět červená a na dotyk je velmi bolestivá. Trombóza je velmi nebezpečná, protože, zejména u ležících pacientů, může vést ke srážení krve a plicní embolii.
Ve velké míře je náchylnost k trombóze a srážení krve dána dědičně, ale onemocnění lze ovlivnit životním stylem. K zánětům žil jsou náchylnější lidé s nadváhou, častí kuřáci. Na trombózu má také vliv dlouhé cestování a sedavé zaměstnání.
Záněty žil ohrožují zejména osoby nad šedesát let a pacienty upoutané na lůžko.