Zápal plic (pneumonie)

Zápal plic je zánětlivé onemocnění plicní tkáně, které může být bakteriálního, virového i plísňového původu. Patogenní mikroorganismy však nejsou jediným zdrojem obtíží. Pneumonii, jak se zánětlivému stavu také říká, si může přivodit každý jednotlivec i sám. Nejčastěji se tak děje po vdechnutí chemické látky, tekutiny či zvratků. 

Ačkoli se spousta lidí domnívá, že zápal plic je výhradně komplikací u přechozené chřipky či zánětu průdušek, ve skutečnosti se jedná také o samostatné onemocnění, kterému předchází infekce různého typu. Za obtížemi totiž mohou stát bakterie, viry i plísně.

Zkrátka a dobře, pneumonii může způsobit cokoli, co ohrožuje citlivost sliznice v momentě, kdy neoplývá silnou obranyschopností. Kromě patogenních mikroorganismů může za obtížemi stát i nedůslednost pacienta. Zánět plic se totiž může rozjet také po vdechnutí cizorodé látky. Rozdíl je pak v tom, jak moc je dýchací orgán zasažen. Jednoduše řečeno, nemoc může postihnout jak jeden plicní lalok, tak oba dva najednou – tento stav se nazývá oboustranný zápal plic.

Jak už z výše popsaného vyplývá, zápal plic lze rozdělit do dvou skupin, a to na infekční a neinfekční. 

Neinfekční zápal plic

Lidé se ve spojitosti s onemocněním často ptají, zda je zápal plic nakažlivý. Jednoznačná odpověď ale neexistuje. Záleží totiž na původu obtíží. Neinfekční zápal plic je zpravidla způsoben nejrůznějšími tekutými i plynnými chemikáliemi, které se dostanou do dýchacích cest. V návaznosti na to dochází k devastaci plicní tkáně, která na toto poškození reaguje zánětem. Vzhledem k tomu, že k obtížím nedošlo kvůli bakteriím, virům ani plísním, není pacient pro své okolí nebezpečný. Jednoduše řečeno, probíhající zánět plic infekční není.

Je ale nutné si uvědomit, že každá poškozená sliznice je náchylnější k nejrůznějším mikroorganismům. V momentě, kdy by došlo k její infikaci různými patogeny, pacient se stává nakažlivým.

Mezi nejčastější příčiny neinfekčního zápalu plic patří:

•  vdechnutí chemických plynů při průmyslových nehodách,
• zatečení žaludečního obsahu do plic (tzv. Mendelsonův syndrom),
•  vysoká expanze cigaretového kouře,
• dlouhodobý pobyt ve znečištěném prostředí.

Infekční zápal plic

Mnohem častější však bývá infekční zápal plic. Zdrojem obtíží jsou v tomto případě nejrůznější patogeny. Na základě mikroorganismů, které infekční pneumonii způsobují, pak můžeme zánět plic dělit na:

•  bakteriální,
•  virový,
• mykotický.

Bakteriální zápal plic

Jak už je z názvu patrné, tento typ zánětu je způsoben bakteriemi. Konkrétně se na infekci podílí streptokoky, hemofily, pseudomonády, stafylokoky, koronaviry a spousta dalších. Ty se do plic nejčastěji dostávají dutinou ústní nebo horními dýchacími cestami. V ojedinělých případech způsobují bakteriální pneumonii i chlamydie, legionely a mykoplazmata.

Projevy zápalu plic bývají v tomto případě spíše těžší. Typická je vysoká horečka nad 38 °C, schvácenost a vlhký kašel. V některých případech se může objevovat i dušnost.

Virový zápal plic

Za virovým zápalem plic stojí nejčastěji virus chřipky, cytomegalovirus a někdy také herpesvirus způsobující opary. Oproti bakteriální infekci bývají projevy o poznání mírnější. Pacienti mívají nepříjemný dráždivý suchý kašel, který v některých případech může provázet dušnost, typická bývá také bolest na hrudi. Teplota většinou nepřekročí 38 °C. U oslabených jedinců může i virová infekce probíhat velmi závažným způsobem a v některých případech končit smrtí pacienta.

Mykotický zápal plic

Příčinou tohoto typu zápalu plic jsou patogenní houby, které se u zdravých jedinců objevují jen zřídka. Mnohem častěji napadají pacienty s oslabenou imunitou, zpravidla se objevují u lidí trpících AIDS nebo u jedinců, kteří užívají imunosupresiva, ale také u dětí. U jinak vitálních pacientů bývá průběh mykotického zánětu plic velmi podobný tomu virovému.

Příznaky zápalu plic

Jak už bylo popsáno výše, to, jak se projevuje zápal plic, vždy záleží na původci obtíží. Obecně lze ale říct, že typickou pneumonii poznáme podle neustupující horečky a stejně tak vytrvalého vlhkého kašle, při kterém pacient vykašlává hnisavý sekret. Při těžkém průběhu lze při běžném dýchání slyšet sípání a pískot. Obvykle se u závažnějších forem dostavuje dušnost a zrychlené dýchání, kdy pacienta velice unaví i zcela běžné činnosti. Neméně obvyklá je také bolest a tlak na hrudi.

Téměř všem zápalům plic vždy předchází velké fyzické vyčerpání, které může mít za důsledek ztrátu schopnosti imunity, což vede k:

• celkovému vyčerpání,
• bolestem kloubů,
•  bolestem hlavy,
•  malátnosti.

Pacienti si tyto příznaky mohou poměrně snadno splést s klasickými projevy chřipky. V případě neustupujících horečnatých stavů a přetrvávajícího kašle proto neváhejte navštívit lékaře, který pomocí rentgenu plic, poslechu dechu a vyšetření krve může včas odhalit život ohrožující stav.

Zápal plic u dětí

Jak se pozná zápal plic u dětí? Probíhá velmi podobně jako u dospělého člověka. Typická je horečka, vlhký kašel a únava. U atypických zánětů se naopak objevuje spíše kašel suchý. U malých pacientů nastupuje zápal plic také jako komplikace jiného infekčního onemocnění, a to například chřipky nebo planých neštovic.

A zatímco u batolat a dětí předškolního věku se vyskytují nejčastěji bakteriální typy infekcí, u starších dětí se o něco častěji setkáme s mykotickým zápalem plic. Ačkoli se u dětí jedná o velmi časté onemocnění a ve většině případů se obejde bez závažnějších obtíží, u některých jedinců může vést i k úmrtí. Do ohrožené skupin patří:

• velmi malé děti (kojenci),
• nedonošení jedinci,
• děti s chronickým plicním onemocněním,
•  děti s vrozenou srdeční vadou,
• pacienti s podvýživou či poruchou imunity.

Riziko rozvoje nemoci u dětí zvyšují návštěvy kolektivních zařízení, kde se infekce rychle šíří, častá inhalace cigaretového kouře, pobyt ve znečištěném životním prostředí, cestování v přeplněných dopravních prostředcích a nízká sociální a ekonomická úroveň rodiny.

Kromě malých dětí patří do rizikové skupiny také:

• senioři starší 65 let,
•  kuřáci,
• pacienti s chronickým onemocněním.

Léčba zápalu plic

Léčba zápalu plic se odvíjí od původce obtíží. V případě bakteriální infekce se užívají antibiotika, pokud je onemocnění virového původu, pomohu antivirotika. U mykotické infekce je pak potřeba sáhnout po antimykotikách. V první řadě ale platí, že nemocného by měl vždy nejprve vidět doktor.

Při lehčích formách nemoci lze pacienta léčit ambulantně, kdy je mu naordinován klid na lůžku. Kromě léků bojujících s původcem nemoci pak lékař většinou doporučí léky proti bolesti, horečce a proti dráždivém kašli. Vlhký kašel je naopak nutné podpořit přípravky podporujícími vykašlávání. Důležitý je dostatečný příjem tekutin a dostatek vitamínů a minerálů. Nápomocné mohou být i různé bylinné čaje, které dýchací cesty pomáhají klidnit. Doporučuje se například:

• lípa,
•  jitrocel,
•  proskurník,
•  podběl.

V případě zápalu plic by se nemělo spoléhat na léčbu na základě babských rad. Některé zábaly, byliny a inhalace mohou průběh rekonvalescence podpořit, základem je ale vždy návštěva lékaře. Přechozený zápal plic totiž může vyústit ve velmi vážné komplikace, jakými je mimo jiné i selhání životně důležitých orgánů.

U těžkých forem nemoci bývá nutná hospitalizace, kdy se pacientovi podávají léky nitrožilně, podpůrná léčba je ale stejná jako v případě lehkého průběhu. U neinfekčních zápalů plic obvykle pomohou kortikoidy. V případě nutnosti je nemocnému podáván také kyslík.

A jak dlouho se léčí zápal plic? Záleží na průběhu nemoci. Zatímco rekonvalescence u lehčích forem onemocnění trvá kolem 2 až 3 týdnů, v případě komplikovaného průběhu se léčba může protáhnout i na více než 2 měsíce.

Prevence

Vzhledem k tomu, že se zápal plic často dostavuje po prodělané chřipce, kdy je sliznice dýchacích cest oslabena, je za poměrně účinnou prevenci považováno očkování proti chřipce. Obecně ale platí, že by lidé měli dodržovat zásady zdravého životního stylu, to znamená jíst vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály a pravidelně se hýbat. V období chřipek je pak dobré zvýšit hygienické návyky, vyhýbat se většímu kolektivu lidí a zakrývat si při kašli ústa.

Zdroje: stefajir.cz, benu.cz, sancedetem.cz