Infekční choroba, která se přenáší vzduchem nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů.
Onemocnění postihuje nejčastěji malé děti, jedná se o chorobu dýchacích cest, kterou způsobuje mikrob Corynebacterium diphteriae. Inkubační doba trvá dva až pět dní, nejprve se projevuje zánětem mandlí, méně často sliznice nosní, hrtanu, spojivek nebo kůže. Ze začátku nemoc vypadá velmi podobně jako angína, včetně zvýšené teploty, bolesti v krku, nechutenství a malátnosti.
Mandle jsou značně zduřelé a vytváří se na nich žlutobílé povlaky. Zároveň dochází ke zduření mízních uzlin pod čelistmi. V počáteční fázi je záškrt velmi dobře léčitelný, v pozdějších se povlaky mohou rozlézt z mandlí do okolí, teplota stoupne na 39 až 40° C, a uzliny na krku zduří natolik, že krk získá stejnou šířku jako hlava (tzv. ceasarský krk). Takové fázi se říká zhoubný záškrt.
Komplikace při zhoubném záškrtu mohou vést až k úmrtí pacienta. Provází je totiž pravidelně zánět srdečního svalu a pozáškrtové obrny. K zánětu myokardu dochází mezi pátým a jednadvacátým dnem od prvních příznaků záškrtu. Čím déle, tím je horší. Obrna postihuje svaly měkkého patra v dutině ústní, takže postiženému při pití vytéká tekutina nosem zpět do sklenice. Postiženy mohou být také svaly na končetinách a oční svaly, takže nemocný nevidí na čtení.
Záškrt se dříve vyskytoval poměrně často ve velkých epidemiích, po zavedení povinného očkování ve 40. letech minulého století byl ve vyvinutých zemích takřka vymícen. Nadále se šíří v rozvojových zemích a bývalých státech Sovětského svazu.