Zlomeniny (fraktury)

Mezi fraktury, poškození kostní dřeně, patří zlomení, nalomení nebo naštípnutí kosti.

Kosti jsou velmi pevná tkáň, ale se zvyšujícím se věkem dochází k jejímu oslabování a tzv. řídnutí. Proto jsou ke zlomeninám a nalomením kostí náchylnější starší lidé, u kterých je poté i obtížnější proces hojení, a lidé postižení chorobami kostní dřeně – nejčastěji osteoporózou. Často také dochází ke zlomeninám u dětí – v tomto případě ale z jiného důvodu, dětské kosti se stále ještě vyvíjejí, jsou velmi měkké a pružné. Ačkoli se tedy kost častěji poraní, nejedná se většinou o nijak vážné zlomeniny, tkáň rychle dorůstá a regeneruje.

Zlomeniny se rozlišují do několika skupin podle druhu nalomení a závažnosti zranění. Nejčastěji je dělíme na otevřené a zavřené. Při otevřené zlomenině dochází k poranění vnější tkáně, tyto fraktury jsou většinou vážnější – je třeba kost více srovnat a navíc je kromě regenerace kostí nutné přistoupit i k léčbě měkkých tkání a kůže. V případě zavřené zlomeniny zůstává pokožka neporušená.

Zlomeniny jsou většinou velmi snadno rozpoznatelné, místo úrazu je špatně pohyblivé, při pokusu o pohyb velmi bolí, dochází k otokům, v některých případech je kost posunuta na nesprávné místo (dislokace) a podivně „vyčnívá“. Při pozorování známek zlomení či nalomení kosti je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Pokud to není možné, je důležité zlomenou část znehybnět, nedochází pak k dalšímu poškozování tkání a navíc je poté zlomenina méně bolestivá – důležité ovšem je nepokoušet se zlomeniny, např. končetin, na místě rovnat, stačí je pouze upevnit v poloze, v jaké jsou.

Foto: Agentura SXC