Alkoholismus

Slavný a světově uznávaný spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Ernest Hemingway, to neměl ve svém životě vůbec jednoduché. Nesl si v sobě mnohá traumata z obou světových válek a v druhé polovině životě ho sužovaly deprese, které vyústily až v sebevraždu pomocí nabité zbraně, již obrátil proti sobě.

Loni uplynulo sto let od jeho úmrtí. Spisovatel Jaroslav Hašek však odešel poněkud předčasně: nebylo mu ještě ani čtyřicet let. Co se vlastně stalo a jaká byla příčina jeho smrti? Byl to nezdravý životní styl, obezita, vrozená vada srdce, nebo něco jiného?

Česko si Češi ani ostatní národy nemohou představit bez piva. Podobně kvete i kultura vína v Itálii či vodky v Rusku. Holdovat pití a dožít se stáří však není samozřejmost. V některých koutech světa alkohol devastuje zdraví mnohem rychleji a intenzivněji.

Nemusí se nám to líbit, ale lékaři a vědci už mají celkem jasno: tvrzení o tom, že umírněné pití alkoholu svědčí zdraví, je bohužel jen mýtus. Život vám neprodlouží, srdce ani kosti neposílí.

Začíná Suchej únor, tradiční akce vyzývající k měsíční abstinenci. Názor, že existuje „bezpečná“ dávka alkoholu, už je podle odborníků dávno překonaný. Mnohem lepší, zdravější a bezpečnější je podle nich nepít vůbec.

Drogy a alkohol, bohémský životní styl. Odjakživa patřily k citlivým a rozervaným duším básníků, géniů, malířů, spisovatelů, hudebníků a filozofů. Nejen dnešní slavné osobnosti z oblasti umění a kultury, ale i jejich dávní předchůdci holdovali drogám a alkoholu. A také jejich životní osudy byly dramatické a s předčasným koncem – upili se, nebo předávkovali drogami.

Je březen, a to znamená jedno: Suchej únor je u konce. Letos jsem ho držela i já. A nakonec ten měsíc bez alkoholu nebyl ani nijak zvlášť náročný. Co mi dal? Trochu lepší pleť, o dost lepší spánek a zřejmě i vyšší výkonnost v běhu, kterému se ve volném čase hodně věnuji.

Pravidla osvětové kampaně Suchej únor jsou jednoduchá: ani kapka alkoholu. Pro někoho maličkost, pro někoho dost podstatná životní změna. Loni si měsíc bez alkoholu vyzkoušelo na 900 tisíc lidí a naprostá většina z nich úspěšně. Letos budu jednou z nich poprvé i já.

ROZHOVOR – Kdo by čekal typického státního úředníka, mýlil by se. Protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil si s námi sice dal schůzku na Úřadu vlády, v obleku ale nedorazil. A interview proběhlo na chodbě, protože v obrovské historické budově nemá svoji kancelář. „Řeší se následky místo prevence,“ komentuje boj se závislostmi v ČR.

První kontakt s alkoholem mají děti většinou v rodině. Obvykle jim nalijí přímo jejich rodiče a často při tom sáhnou po „nealko“ pivě. Jenže to podle odborníků představuje hned dvě pasti – obsahuje alkohol a zvyká děti na to, že pít je normální.

Jak moc se u nás pije, jaké druhy alkoholu, s kým a proč? Ve kterém měsíci a dni pijeme nejvíce a je konzumace ve velkoměstě vyšší než v malé obci? To všechno zjišťoval rozsáhlý průzkum Češi a alkohol.

ROZHOVOR – Doba covidové pandemie i válečného konfliktu na Ukrajině přinášejí světu výrazný nárůst úzkostí, deprese i existenciálních témat. „Lidé hledají látky, kterými ošálí tělo a mysl. Léky, alkohol, drogy,“ popisuje psycholog Aleš Kuda s tím, že oblíbenou látkou v ČR se stává i kokain.

Alkohol je pro játra velmi zatěžující. Jeho pravidelná konzumace často vede k jejich poškození, které může vyústit až v nevratný stav, kterým je jaterní cirhóza. Měsíční pauza od pití, kterou mnoho Čechů již tradičně drží v únoru, játrům sice uleví, jako prevence onemocnění však určitě nestačí.

Období ženského i mužského přechodu je plné hormonálních změn, které bývají doprovázeny nepříjemnými projevy a zdravotními problémy, například výkyvy nálad, návaly horka, nespavostí či přibíráním na váze. „K zintenzivnění těchto příznaků ve velké míře přispívá alkohol,“ popisuje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.

Normální je nepít, i když v Česku je tomu obráceně, říká psycholožka Zuzana Spurná. S alkoholem podle ní zacházíme spíše jako s potravinou, nebo dokonce s lékem na všelijaké životní trable. A kdo si nedá, je za „divného“.

Stres zvyšuje touhu po alkoholu. V době pandemie stresu přibylo. Přesto ve většině evropských zemí jeho spotřeba klesla. Až na výjimky.

„Není závislosti bez narušení osobnosti,“ tvrdil psychiatr Petr Jeřábek. Jeho bonmot neřeší otázku prvenství slepice, nebo vajíčka. Lákají drogy především narušené osobnosti? Nebo spíše experimenty s nimi vytvoří patřičný terén, v němž se snadno a rychle daří vzniku závislosti?

Když dva činí totéž, nemusí to být totéž. Závislí můžeme být takřka na čemkoliv. Od tvrdých drog až po dětské piškoty. A závislost je nemoc zlá.

Začal únor, měsíc, který může změnit neblahý trend, který nám pandemie COVID-19 připravila. A sice, že jsme začali pravidelně hodně pít. Přidáte se ke kampani Suchej únor?

Kolik je potřeba vypít alkoholu, aby se z člověka stal alkoholik? Takhle otázka nestojí. Alkoholik je ten, komu pití způsobuje problémy. Nemusí o nich ještě ani vědět.

Zavřené hospody, nejistá ekonomická situace a home office samozřejmě obrátí život vzhůru nohama i z hlediska konzumace alkoholu. Zatím dostupná data z ČR i dalších zemí jsou ovšem poněkud rozporná, respektive v každé zemi to podle všeho funguje jinak. Pojďme se na situaci podívat trochu blíže.

Šíření „moru kořalečního“ se snažili osvícení lékaři zabránit již na počátku 20. století. MUDr. Šimsa brojil proti alkoholu a vyzdvihoval souvislost mezi léčbou alkoholismu a sportem i důkladnou psychoterapií.

Téměř pětina Čechů se během nedávného nouzového stavu v zemi uchýlila ke sklence častěji než obvykle. Odborníci ale varují, že kromě rizika závislosti dlouhodobě ohrožují svou imunitu a riskují další onemocnění.

Dnes je pátého února a někteří z nás již pět dní nepijí alkohol. Říkáte si, co je na tom? Zkuste ale vydržet nepít celý měsíc. Zjistíte tak, zda náhodou nepatříte k těm, kteří pijí přes čáru. V Česku je to každý sedmý dospělý. A přiznat si, že mám problém, je to nejtěžší.

Parta krásných mladých lidí, smích, léto, tanec a k tomu láhev vodky. Přesně tak vypadají klasické reklamní spoty na alkohol, které můžeme běžně vidět v televizi. Těm by ale ministerstvo zdravotnictví rádo učinilo utrum. Obchodníci zuří.

Z láhví whisky jen střepy, galony vína odtékající do kanálů a sudy s pivem převracené do jezer. Tak vypadal začátek největší prohibice alkoholu v dějinách, kterou v USA schválili přesně před sto lety. Alkohol omezovali i komunisté. Hrozí zákaz také dnes?

Pilo se, pije a pít bude. Nad příčinami i důsledky alkoholového opojení celého národa se již zamýšleli mnozí. Třeba i lékař Jan Šimsa, který píše, že v republice Československé se před více než 80 lety ročně propilo 10 miliard Kč. Jak jsme na tom dnes?

„Nemůžeme člověka donutit k abstinenci, můžeme ho jen motivovat,“ říká Gita Pekárková, specialistka na léčbu závislostí. Jednou z žen, které motivovala, je i Marta K. Abstinuje už dva a půl roku a byla ochotná podělit se o svoje zkušenosti.

Byl to trochu šok, když proti mně stála hezká blondýnka, na jejíž recidivy by nestačily prsty jedné ruky, a prozradila mi svůj věk. Ze čtyřiapadesátileté mladistvé Marty, která již dva a půl roku abstinuje, doslova prýští optimismus, kterým musí nakazit každou ženu, která chce uniknout ze závislosti na alkoholu.

„Duševní onemocnění prožije ročně přibližně každý pátý člověk, přitom z úzkostných poruch se neléčí 61 procent, z poruch nálad 69 a z poruch způsobených užíváním alkoholu 93 procent,“ říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. Hlavním důvodem je, že naše duševní gramotnost je stále na velice nízké úrovni.