Alzheimerova choroba

V Olomoucké fakultní nemocnici oficiálně vznikla takzvaná mozková banka. Budou se v ní uchovávat a zkoumat vzorky tkáně mozku, které darovali pacienti například s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. Dárcem se ale může stát kdokoliv, vědci pak budou mít nemocný mozek s čím porovnávat. Banka neoficiálně existovala už patnáct let. Další taková funguje v Praze.

Se stárnutím populace přichází více případů Alzheimerovy choroby. Riziko rozvoje nemoci se přitom dá snížit, alespoň někdy – konkrétně například léčbou vysokého krevního tlaku. Neléčená hypertenze totiž zvyšuje pravděpodobnost, že člověka postihne demence.

Ztráta paměti, potíže s vykonáváním běžných činností, problémy s řečí i časová a místní dezorientace. To jsou jen některé z příznaků Alzheimerovy choroby, jejíž mezinárodní den připadá na 21. září. I když jde o neléčitelnou chorobu, včasná diagnostika je zásadní, protože lékaři umí symptomy zmírnit a průběh nemoci zpomalit. Pomoci může i umělá inteligence.

Demence je termín do hovorové češtiny přeložitelný nelichotivým slovem zblbnutí. Přesněji jde o s věkem získanou – ne tedy vrozenou – poruchu kognitivních (tj. poznávacích) funkcí. Jde o masivní devastaci dříve třeba i výrazně nadprůměrných schopností.

„Vyšly jsme s maminkou z ordinace lékaře s diagnózou Alzheimerova choroba. Kdyby mi někdo v tu chvíli řekl, co dělat, nebo mi dal alespoň do ruky letáček s tím, jaké jsou možnosti pro maminku, ale i pro mě, mohlo to dopadnout jinak,“ říká padesátiletá Iveta.

PŘEHLED VĚDECKÝCH NOVINEK – Neurologové zkoumají způsob, jak zlepšit kognitivní schopnosti a oddálit rozvoj demence. Bakterie jako pomocníci proti autoimunitním chorobám. Lepší oční kapky na suché oko. Zcela nový typ kardiostimulátoru.

Dívky se častěji cítí jako chlapci než naopak. Případů transsexuality přibývá, upozorňují odborníci. Podívejte se na pravidelný přehled novinek z akademického světa.

V květnu roku 2011 si německý „playboy“ a multimilionář Günter Sachs ve svém domě ve Švýcarsku prostřelil hlavu. V dopise na rozloučenou vysvětlil, že se domnívá, že u sebe rozeznává Alzheimerovu nemoc.

Americký onkolog, představitel veřejného zdravotnictví a lékařské etiky profesor Ezekiel Emanuel, člen liberálního think-tanku Center for American Progress, uveřejnil před časem v americkém časopisu Atlantic článek, v němž obhajuje svou ideu sedmdesáti pěti let jako optimální délku života, pro kterou má ještě smysl žít.

Australská studie dává do možné souvislosti kořeněnou stravu a pokles duševních schopností i paměti. Další ze studií pracuje s tím, že riziko Alzheimerovy choroby se liší podle pohlaví, a hledá vysvětlení, proč demencí trpí častěji ženy. Vědci také mají krevní test, který identifikuje Alzheimerovu nemoc s 94% přesností a roky předem. Jenže – léčbu zatím nemáme.

Žijí mezi námi. Můžeme je potkat na ulici a při prvním letmém pohledu nás třeba napadne, že jsou zmatení, opilí nebo pod vlivem léků. Mají Alzheimerovu chorobu. Celosvětově se v průměru každé tři vteřiny objeví nový případ téhle nebo jiné formy demence, jak vyplývá z dat organizace Alzheimer’s Disease International. Jak je poznat mezi ostatními a jak jim pomoci?

Novinky kolem Alzheimerovy nemoci a další dění z akademického světa: Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku. Rakovina krve: kdy vynechat chemoterapii? Západonilská horečka – tak už jsme se dočkali. Vědci šlechtí barevné obilí. Jak vzniká jed v mořských řasách? Otrávit se můžete při konzumaci mušlí nebo korýšů, kteří pojídají řasy. Tuberkulóza stále mezi námi – šance na šetrnější léčbu.

Zabývá se trpasličími částicemi prachu. Jsou tak jemné, že snadno proniknou hluboko do našich plic, dokonce až do mozku. A jsou všude kolem nás. Máme se proto nanotechnologií a nanočástic bát?

Capgrasův fenomén je soubor příznaků, který vede k chybnému – v lepším případě zkreslenému – vnímání reálného světa. Je známkou duševního onemocnění. Nemocný nejčastěji tvrdí, že jeho blízký člověk se stal někým jiným, byl nahrazen dvojníkem.

Hudba je nedílnou a důležitou součástí našeho života. Už samotná melodie dokáže vzbudit emoce, hodně udělá i aranžmá a způsob interpretace. Celostní muzikoterapie je specifická metoda, která s hudbou pracuje na principu akustických zákonů a za použití přirozeného ladění.

Zatímco česnek je dnes považován zejména za běžnou surovinu do kuchyně, v dobách minulých byl vysoce ceněn především díky četným, zdraví prospěšným vlastnostem. I když si to dnes tolik neuvědomujeme, česnek je všelék.

Třetina lidí se dozví se zpožděním, že jen tak obyčejně nezapomínají, ale trpí Alzheimerovou nemocí. „Existuje řada testů, jak počínající demenci odhalit. Tím nejjednodušším je nechat nakreslit pacienta hodiny a zakreslit konkrétní čas,“ říká doc. Holmerová.

Lidí s Alzheimerovou chorobou přibývá. V současné době jich je v naší republice zhruba 156 tisíc. Odborníci odhadují, že počet nemocných bude celosvětově výrazně narůstat.

Neurodegenerativní choroby, jako je Alzheimerova porucha nebo jiné formy demence, mohou být způsobeny také poraněními. Tvrdí to jedna z novinek tuzemských akademických institucí.

Nová teorie zkoumá spojitost rodného jazyka s Alzheimerem a Parkinsonem. Budou se neurodegenerativní choroby léčit různě v závislosti na rodném jazyce?

Česká alzheimerovská společnost zveřejnila svoji pravidelnou Zprávu o stavu demence. Již třetí rok se pokouší ilustrovat problémy lidí s Alzheimerovou chorobou a demencí a pečujících rodin na číslech a faktech.

Potřebujete rychle zvýšit výkonnost mozku? Sáhněte po čokoládě s vysokým obsahem kakaa. Dobrým stimulantem je také káva, účinkuje ovšem i dlouhodobě, zlepšuje paměť a podporuje mozek k vyšším výkonům. Stárnutí mozku zpomaluje olivový olej.

Demence není přirozená součást stáří, ale duševní onemocnění, při kterém v důsledku patologických změn v mozku dochází k poruše paměti a k oslabování intelektu.

Najít vhodné zařízení, které pomůže s péčí o nemocného s demencí, není snadný úkol. Stav je u nás v tomto směru tristní, a to z několika příčin.

Je opravdu možné dožít se šedesátky, sedmdesátky, osmdesátky i déle s jasnou myslí a výtečnou pamětí, říká profesor neurologie na Harvardské lékařské fakultě, autor knihy Jak přelstít Alzheimera.

První fáze Alzheimera trvá čtyři roky, ale často unikne pozornosti okolí. Věk, kdy se nemoc objeví, je významný pro léčbu i dědičnost, říká profesorka Hana Matějovská Kubešová. Co můžeme udělat proto, aby nás nepostihl Alzheimer?

Alzheimerova demence je charakteristická plíživým začátkem, který často uniká pozornosti okolí. Nemoc je obvykle diagnostikována teprve ve své střední fázi a léčba je zahájena pozdě.

Pokud se lidé vhodně stravují, sníží velmi významně riziko psychických onemocnění včetně obávané Alzheimerovy choroby. Profesor Jiří Raboch představuje i unikátní studii, která naznačuje, že důležitější než geny je náš životní styl.

Experimentální lék na Alzheimerovu nemoc by mohl současně zpomalovat stárnutí. Zvyšování délky života ve vyspělých zemích je sice dobrá zpráva, ale přináší s sebou nové problémy. Při jejich zvládání zatím medicína příliš úspěšná není, takže se zkouší leccos.

Alzheimerovu ani třeba Parkinsonovu chorobu stále neumíme efektivně léčit. Pátrá se proto po prakticky libovolných způsobech, jak alespoň trochu snížit pravděpodobnost, že člověka něco podobného potká.