české potraviny

Zavedení elektronické evidence tržeb pocítí letos negativně návštěvníci farmářských či selských trhů i výlovů rybníků. EET postihne kvalitní české potraviny.

Nabídka klášterních produktů a služeb pro spotřebitele pomalu roste. Církev vaří pivo, pěstuje bio, provozuje restaurace… Je škoda, že se toho o těchto službách a hlavně „církevních potravinách“ moc neví.

Maloobchodní řetězec Penny Market chce ještě více než dosud zvyšovat podíl potravin od tuzemských dodavatelů.

Svým způsobem to není vlastně žádné překvapení – značná část v maloobchodech prodávaného česneku, který je označen jako „český česnek“, ve skutečnosti českým česnekem není.

Očekávání splněna, do soutěže prý přišlo víc soutěžních karet, než čekali. Jenže cílem celé kampaně České Vánoce nebylo pokořit metu, ale zvýšit prodej kvalitních potravin. Podařilo se?

Česko polské vztahy, pokud jde o potraviny, jsou poslední dobou na bodu mrazu. Přesto máme i leccos společného, třeba zálibu v mobilních aplikacích, preferujeme stejné obchody, ale i jídla.

Penny Market prodává polské potraviny coby „Českou kvalitu“, a to dokonce opakovaně a navzdory zásahu potravinářské inspekce.

Jak poznáme český výrobek? Nově má nejméně 75 % složek k výrobě „české potraviny“ pocházet z ČR. Zbytek odkudkoli. Taková definice české potraviny je nepřijatelná.

Idea národního maloobchodního potravinářského řetězce, po kterém veřejně a opakovaně v minulosti volal prezident ČR Miloš Zeman, je naplněna. Respektive, je institucionalizována.

Proč se u nás nedaří prodeji skutečně českých potravin ze dvora? Nabídce farmářských produktů brání národní byrokracie.

Ještě nevyvanul puch po aféře s promrhanými penězi za Klasu a Regionální potravinu a ministr zemědělství dává padesát miliónů na podporu českých potravin. Je to dobře.

Prezident Miloš Zeman vyhlásil válku zahraničním obchodním řetězcům. Hledá se nepřítel, který je odpovědný za chyby, které pod vedením politiků udělala naše země, například přijetím špatných zákonů.

NKÚ se zaměřil na kampaně na podporu značek Klasa, Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech. Cíle kampaní byly většinou nekonkrétní a nikdo je nekontroloval.

Chuť, vůni a vlastnosti čerstvých jahod nelze ničím nahradit. Aroma náhražek jim nesahá po kotníky a dovážené podtržené jahody jsou jen chabou náhradou mimo jahodovou sezónu.

Ačkoli je téma českých kvalitních potravin s dohledatelným původem již po několik let evergreenem tuzemské žurnalistiky, málokdo tuší, že se na výrobě i prodeji podílí také – církve.

Zánik farmářských trhů kvůli jednání EU a USA skutečně nehrozí. Podobná tvrzení si lze vysvětlit jen jako snahu o zviditelnění. Je ale pravda, že Amerika má pro potraviny jiná pravidla.

Nejpozději za rok budeme znát zemi původu kupovaného masa. Pozor na častý omyl – jde pouze o maso jako takové, ne o součást dalších výrobků. A ani tak stoprocentní jasno mít nebudeme.

Češi a Poláci se „perou“ o kvalitu svých potravin a používají i lehce podpásovou argumentaci. Měli bychom toho nechat, jinak se smát bude někdo třetí. A hádejte, odkud bude.

Dejte šanci českým potravinám, žádá v otevřeném dopise ministru zemědělství Asociace farmářských tržišť ČR. Jsou bezpečnější, zdravější a chutnají lépe, píší autoři.

Slovensko zavedlo povinné zveřejňování podílu prodeje národních potravin v řetězcích. Jenže obešlo Brusel a EU toto opatření pravděpodobně neschválí. Jak tento nápad dopadne u nás?

Bio emoce na Grüne Woche postupně nahrazuje sázka na senzorické vjemy. Staví se na chuti a vůni. To je jedno z poselství jednoho z největších food veletrhů na světě.

Zatím na své zemědělce a potravináře nejsme příliš hrdí. Výsledky tohoto roku naznačují, že bychom mohli být.

Novela zákona o potravinách představuje posun vpřed, zejména z pohledu spotřebitele. Avšak některé ambice půjde v praxi zajistit jen těžko. Hlavně z právního pohledu tak mohou představovat tikající bomby.

Z projevů ministra zemědělství a Potravinářské komory se zdá, že si nepovšimli existence Potravin na pranýři a neví, co je marže. Za vzor kvality považují Klasu a za nepřítele číslo jedna řetězce.

Lučina dávno není jen jedna. Portfolio Povltavských mlékáren čítá na 20 druhů, každý je vyroben jinak a v základu má jiné složky. Čím se od sebe liší? Pořád je to „čistá chuť přírody“?

Kilo jablek dodávají naši pěstitelé do maloobchodu zhruba za 12 korun. Za kolik je pak řetězce prodávají? Podívejte se. Jak dlouho budeme kupovat drahá jablka?

Stejně jako na Slovensku budeme zřejmě i my na výlohách obchodů zveřejňovat podíly českých potravin na tržbách obchodníků. Jak se k podpoře českých potravin staví volební strany?

Potraviny z Polska provázela již řada skandálů a jejich pověst není dobrá. Přitom k nám se bohužel dováží to nejlevnější, tedy nijak kvalitní zboží. Poláci přitom umí i lepší potraviny.

Chcete vědět, která ze stran kandidujících v předčasných volbách, je vám nejbližší v otázkách zdravotnictví či kvality potravin? Odpovězte na deset otázek a uvidíte.

Výrok o nedostatečné kontrole masa v obchodech z úst prezidenta veterinářů byl nešťastný a nevhodně prezentovaný. Mediální zkratka také vykonala své. Cesta k jasnému původu vede jinudy.