chuť

Drobné modrofialové kuličky nejsou jen pochoutkou neodmyslitelně patřící k létu a prázdninám. Borůvky toho mohou nabídnout mnohem více a podle odborníků jsou doslova nabité látkami pozitivně působícími na lidské zdraví. Které to jsou a jak je zachovat při skladování?

Přestože většina houbařů sbírá a při přípravě pokrmů využívá zejména hřibovité houby, zejména pro zkušenější houbaře představuje vítané zpestření také sběr ryzců, z nichž některé se v minulosti využívaly dokonce i v lidovém léčitelství. Pozor však, ne všechny jsou jedlé.

Voní, rozplývají se na jazyku, skvělé jsou samotné, ale i se sýrem či masem. Obecně si jich ale málo vážíme a považujeme je jen za jeden z nejobyčejnějších druhů ovoce. Hrušky přitom mají co nabídnout, a to nejenom po stránce gastronomické.

Patří mezi méně známé bylinky, ale je to škoda. Může přinést úlevu třeba při potížích s očima. Řeč je o světlíku lékařském, který si můžete nasbírat i teď na podzim.

Drobná semena, která se dají uvařit na sladký i slaný způsob, znaly už dávné jihoamerické civilizace. Považovali quinou za posvátnou potravinu a moderní věda jim v tomto názoru dává svým způsobem za pravdu. Pochutnat si na ní mohou bez obav i lidé s celiakií a jako jedna z mála rostlin vám dodá slušnou porci bílkovin.

Chtěli byste žít před sto nebo dvě stě lety? Asi těžko, když si uvědomíte, že se kvůli chybějící lékařské péči lidé běžně nedožívali ani čtyřicítky.

Jednu z možností, jak v současné době vysokých cen potravin alespoň trochu ušetřit a zároveň udělat něco pro své zdraví, představuje vyšší než obvyklá konzumaci kedlubnů. Připravte si z nich ne úplně obvyklou přílohu.

Na hořkou chuť obecně si lidé většinou musí nějakou dobu zvykat, málokomu chutná na poprvé. I dnes tak populární hořká piva si na svůj úspěch musela dlouho počkat. Vědci se nyní zaměřili na to, zda vnímáme jen jednu hořkou chuť, či u ní odlišujeme další odstíny.

Většinou našich smyslů už marketéři zdárně manipulují. Ale je tu ještě čich. Působení vůní na naše spotřebitelské chování má rezervy, které je třeba využít. A nepůjde jen o potraviny.

Coca Cola není ve všech zemích na světě stejná – v každé se jinak doslazuje. A jogurt Actimel u nás vypadá i chutná jinak. Znamená to, že jsou rozdíly i v kvalitě?

Je to záhada, která zatím nemá řešení: proč některé pytlíky piniových oříšků způsobují hořkou pachuť v ústech? Ale tak hořkou, že i čokoláda chutná jako bláto? A je to nebezpečné?