duševní nemoc

Už žádní rádoby odborníci, kteří nabízejí psychoterapii, aniž by něco takového vystudovali. Alespoň tak si to představuje ministerstvo zdravotnictví, když mluví o tom, že k podobnému podnikání bude do budoucna potřeba živnostenské oprávnění podložené vzděláním. Ministerstvo průmyslu se na to však zatím moc netváří.

V tuzemsku vzniká nový typ ambulancí zajišťujících akutní péči o děti, dorost i dospělé. Má ambici přispět k tomu, aby duševně nemocní nezůstali bez pomoci ani nekončili zbytečně na nemocničním lůžku. Rozvoj zatím brzdí nedostatek psychiatrů.

Jsem celý ze skla a mohu se rozbít. Tuto chorobnou představu měla v 15. století řada evropských představitelů vyšších vrstev. Dokonce v tomto přesvědčení žil i samotný francouzský král Karel VI. Šílený, který si platil za účinná bezpečnostní opatření.

Schizofrenie závažným a trvalým způsobem poškozuje mozek pacienta. Zabránit tomu dokáže dostupná a hrazená léčba. Ovšem musí se nasadit co nejdříve. V prvním půlroce nemoci má negativní dopad na pacientův budoucí život každý týden, kdy se neléčí.

Kdo zažil hledání pomoci pro dítě s bolavou duší, mohl by vyprávět. Dětských psychiatrů je v ČR 180, skoro polovina v důchodovém věku. Plné diáře mají i psychologové, nejen ti se specializací na děti. Kolabující systém proto nemohou zachránit jen oni. Přinášíme přehled, kde všude můžete pro své potomky hledat pomoc.

Co do počtu dětských psychiatrů nepřidá, může ale pomoci uvolnit lékařům ruce pro další malé i větší pacienty. Zdravotní pojišťovny začnou hradit novinku – vzdálenou zdravotní péči. Tedy konzultace, při kterých dítě nenavštíví ordinaci. Podmínkou bude přenos s obrazem a to, že půjde o pacienta, kterého už má lékař v péči.

Jednoduchá forma vzdálené pomoci, která u pacientů se schizofrenií předchází tomu, aby skončili v nemocnici kvůli návratu bludů a halucinací. To je léta odborníky vyvíjený, unikátní český program Itareps. Jenže zatímco od zdravotních pojišťoven by se po letech mohl dočkat úhrad, v praxi vázne a pacienti jej aktuálně nemohou používat.

Než se zlepšily podmínky pro duševně choré, nějakou dobu to trvalo. Blázni a šílenci nebyli považováni za lidi a podle toho se s nimi také i zacházelo. Bylo především potřeba je někam odklidit, aby neškodili společnosti, anebo aby se v nich nevzhlédla leckterá těhotná žena a nenarodilo se jí potom stejně šílené dítě.

A teď si vyzkoušíme meditaci s imaginací, říká skupině osmáků studentka psychologie Denisa. Provází je programem, v němž jim vysvětluje, jak si pomoci od svíravých pocitů. Nebo jak poznat, že špatná nálada se mění v něco závažnějšího: onemocnění depresí. Právě ta je ústředním motivem nového snímku ve virtuální realitě s názvem Tmání. Jeho tvůrci jej aktuálně promítají školám jako součást preventivního programu.

On-line psychoterapeutické sezení nebo příspěvek na konzultaci s klinickým psychologem. To jsou dva z řady benefitů, které pro své dospělé i dětské klienty zavádí Vojenská zdravotní pojišťovna v rámci nového bonusového programu s názvem Zdravá duše.

Při rozhovoru mu říkám „pane Moravče“, po zhlédnutí jeho nového filmu Tmání mám chuť oslovovat ho jen „Ondro“. Režisér Ondřej Moravec natočil unikátní snímek ve virtuální realitě, který vykresluje prožívání deprese a to, jak s ní lze pracovat. Jde přitom o jeho osobní příběh.

Schizofrenie je vnímána jako nemoc duše. Vědci ale postupně rozkrývají, jak dokáže pozměnit tělo. Konkrétně mozek nemocného. Možná je to cesta k úspěšnější léčbě, která by tak mohla začít včas, aby postup nemoci zastavila.

Česká republika byla průkopníkem a stala se první zemí EU, která spustila léčbu depresí, úzkostných poruch, poruch příjmu potravy či posttraumatické stresové poruchy pomocí psychedelik. Na léčbu ketaminem asistované psychoterapie začínají přispívat i zdravotní pojišťovny.

Novinářská cena České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za rok 2022 putuje k serveru Vitalia.cz. Významné ocenění získala za rozhovor s krizovou interventkou redaktorka Vitalie Hana Válková.

Úzkost a depresivní stavy jsou dva nejčastější příznaky, které mohou děti i dospělí pociťovat v souvislosti s válkou na Ukrajině. Shodují se na tom oslovení odborníci. S vnitřními pocity ale lze pracovat a předcházet jejich prohlubování.

Koronavirová pandemie s sebou přináší zvýšenou nutnost poctivého mytí rukou. Ale i to má svou míru. Existuje však porucha, při které se mytí rukou a jejich dezinfekce stává posedlostí. To je přitom jen jeden z jejích možných projevů. K těm se řadí také třeba přeskakování schodů anebo tiché mumlání různých formulek.

Co dělat, když má žena pocit, že své mateřství nezvládá? Kde hledat pomoc odborníka? Je vůbec s kým své zkušenosti sdílet? A proč se předem není nutné bát, že psycholog či psychiatr je vstupenkou k hospitalizaci?

ROZHOVOR – Mít kam jít a na koho se obrátit, když se po porodu dostaví duševní potíže, přesně tohle potřebuje mnoho žen. A často to ani nemusí být psycholog či psychiatr, ale třeba jen máma s podobnou zkušeností. Jako Lucie Kočová, která vede pražské Centrum Úsměv mámy.

„Duševní onemocnění prožije ročně přibližně každý pátý člověk, přitom z úzkostných poruch se neléčí 61 procent, z poruch nálad 69 a z poruch způsobených užíváním alkoholu 93 procent,“ říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. Hlavním důvodem je, že naše duševní gramotnost je stále na velice nízké úrovni.

Personalizovaná medicína umí přesněji stanovit léčbu pacientům se selhávajícím srdcem. Lidé léčení s duševní chorobou mají většinou i další poruchy. Jak lépe diagnostikovat rakovinu slinivky, která je dnes zabijákem?

Zdá se, že různých odborníků „na duši“ stále přibývá, přesto roste množství lidí s psychickými problémy a strmě stoupá i spotřeba antidepresiv. Hana Jahnová vysvětluje, jak rozlišit psychiatra, psychologa či šarlatána a proč se u nás na první návštěvu čeká zoufale dlouho.