Dvojí kvalita potravin

Je libo zapáchající šunku, křemelinu s rtutí nebo baby špenát se spoustu dusičnanů? Tohle všechno a ještě spousta dalšího se dalo loni koupit na pultech českých obchodů, aby to posléze skončilo na pranýři coby potravina zcela nevhodná k tomu, aby ji někdo snědl.

TEST – Spotřebitelská organizace dTest zjišťovala, zda snídaňové cereálie prodávané na našem trhu představují vyvážený start dne, nebo spíše jen zbytečné cukry. V rámci mezinárodního projektu současně porovnávala desítky výrobků z několika evropských zemí.

Dvojí kvalita potravin je téma, které se řeší již několik let. Oficiální testy opakovaně potvrdily, že někteří výrobci ve stejném obalu nabízejí různé zboží. Nicméně jsou případy, kdy výrobce prodává u nás i v Německu nebo Rakousku produkty povětšinou zcela totožné, přesto se musí nařčení z dvojí kvality bránit stále dokola. To je i případ populární značky Milka.

Diskutovaná a kritizovaná novela zákona o potravinách řeší také problematiku dvojí kvality potravin. Tedy zjednodušeně řečeno odlišné složení potravin ve stejných obalech. S tímto přístupem se můžeme setkat zejména u výrobků nadnárodních producentů, kteří v různých zemích nabízejí zboží různé kvality.

Jaké byly nejhorší potraviny roku 2020, co zjistily kontroly a jak situaci ovlivnil koronavirus? Zástupci dozorových orgánů exkluzivně pro server Vitalia.cz ohodnotili situaci v bezpečnosti a jakosti potravin na našem trhu. Podívejte se, které potraviny skončily „na pranýři“.

Spotřebitelská organizace dTest se tentokrát zaměřila na mléčné čokolády s celými lískovými ořechy a zjišťovala, jaký mají obsah kakaa, mléka, ořechů i jak chutnají či zda neobsahují plísně. Došlo i na srovnání s variantami čokolád pro německý trh.

KOMENTÁŘ – Testy potvrdily, že potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem se v různých zemích EU mohou – byť většinou mírně – lišit. Snaha o regulaci tzv. dvojí kvality potravin přinesla drobný pozitivní výsledek a zcela nečekaná rizika.

„Kauza polského masa byla jako ze středověku,“ říká šéf odboru SZPI. Potravinářská inspekce ještě nemá za rok 2019 uzavřena všechna data, ale jak uvedla exkluzivně pro server Vitalia.cz, předpokládá výrazně lepší výsledky než v roce 2018.

Rybí prsty na českém trhu obsahují od dvaceti do sedmdesáti procent masa, jenže někdy je ho v nich ještě mnohem méně, což my pouhým okem nemáme šanci poznat. dTest vzal proto rybí prsty do laboratoře a obsah masa v nich změřil. Známe konkrétní hříšníky.

KOMENTÁŘ – Stát investuje stamiliony údajně na podporu kvalitních českých potravin. Současně připravuje novou legislativu. „Pro českého zákazníka chceme kvalitu za férovou cenu. Obchodníci si nesmí myslet, že nám můžou naservírovat cokoliv,“ nechal se slyšet ministr zemědělství. Jenže navrhované zákony míří spíš na řetězce než k ochraně spotřebitele.

Evropská Komise nově jasně řekla, že v Česku nejsme diskriminováni horší kvalitou potravin dovážených ze zahraničí a že podezření na dvojí kvalitu potravin bylo zjištěno jen u devíti procent Unií prověřovaných vzorků.

Německé či rakouské výrobky se tváří stejně jako ty, které končí v českých obchodech, ale jejich složení je jiné. EU to řešit nehodlá, ministr zemědělství chce proto novelu českého zákona.

Boj proti dvojí kvalitě potravin v EU sice nevyjde úplně do ztracena, vše však nasvědčuje tomu, že bude schválen kompromis. Země mohou nekalé praktiky, včetně „dvojí kvality“ potravin, postihovat již dnes, kdo ale očekával řešení, či jakýsi návod, na úrovni EU, bude zklamán.

Drť místo tuňáka, toastový chléb bez másla a těstoviny bez žloutku. Srovnání levných nákupů z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska a Česka ukázalo, že např. za Německem stále zaostáváme v nabídce i kvalitě.

dTest srovnával kvalitu levných potravin z pěti evropských států. Zajímala ho kvalita točeného a měkkého salámu, silných párků, rybích prstů, lahůdkového salámu, jahodového jogurtu a kysaného zelí. Jak si vedly české potraviny?

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě kritizuje tzv. dvojí kvalitu potravin. Tedy skutečnost, že potraviny prodávané v České republice, ale třeba také na Slovensku či Maďarsku, jsou horší kvality než v západní Evropě.

Dvojí kvalita potravin prodávaných v Česku a v zahraničích byla loni potvrzena, co se děje teď? Bojují ministři dál za změny? Změnil už někdo složení svých výrobků, aby bylo srovnatelné se zahraničními produkty?

I ve druhé fázi testování kvality potravin se potvrdilo, že české potraviny mají obdobný obal, ale zcela jiné složení než ty zahraniční. Pozor ale, ne vždy je na tom Česká republika nejhůř, v ojedinělých případech máme lepší výrobek než Německo.

Dvojí kvalita potravin byla znovu potvrzena, a to při dalším srovnávacím testu, který si nechala odborně zpracovat Slovenská republika. Které výrobky se nejvíce liší?

Výsledky průzkumu dvojí kvality potravin, které v minulém týdnu zaplavily všechna média, nepřinesly tak přesvědčivé výsledky, jak někteří očekávali. Co na ně říká ministr zemědělství, považuje kvalitu českých potravin za srovnatelnou s tou zahraniční?

Jaká je kvalita potravin v Česku, Rakousku, Německu, Maďarsku a Slovensku? Liší se nějak významně? Ministr zemědělství Marian Jurečka nechal za půl milionu zpracovat průzkum, ve kterém byla pravda poprvé veřejně odhalena.

Velký test: Stejné potraviny na Slovensku a v Rakousku mají jiné složení. Slovenské ministerstvo zemědělství představilo výsledky rozsáhlého srovnání, které potvrdilo, co nadnárodní výrobci potravin dosud popírali. A popírají dál.

Třetina německých potravin má jiné (lepší) složení než identické výrobky z českého trhu. Aby bylo konečně jasno, ministerstvo zemědělství nechá v pěti zemích zpracovat velké srovnání potravin, které bude prezentovat v EU.

Český spotřebitel nakupuje za německé ceny, ale odlišné zboží. Výzkum „totožných“ potravin odhalil používání jiných sladidel v nápojích, rozdílný obsah tuků či různé druhy použitého masa v masových konzervách. Vadí to?