emulgátory

Ionizace potravin je nepřirozená radioaktivní technologie, ovšem podle oficiálních tvrzení bezpečná. Dokonce je prý vhodnější než tepelné ošetření potravin. Tak jednoznačné to ale není.

Výhody domácího chleba? Voní a navíc je opravdu čerstvý a teplý. To je ale zřejmě všechno. V domácí pekárně nelze upéci chléb ani kvalitní, ani nutričně optimální, ani déle nevydrží.

Jakkoliv se nám to může zdát odporné, do pečiva i čeští výrobci přidávají látku E 920, L-cystein, která se nejčastěji vyrábí z vlasů a kopyt. Našli jsme výrobky, které ji obsahují.

Koblihy, chleba, rohlíky… se pečou, jak známo, z mouky. A do mouky se, jak už je méně známo, přidávají různé látky, které mají za úkol celý proces urychlit a zlevnit. Třeba L-cystein.

ROZHOVOR – Výrobci nahrazují cukr sladidly, bílou vodu zahustí škrobem a vydávají to za jogurt. Proč? Nejen to prozradí Rudolf Náprstek, zakladatel webů chemievjidle.cz a emulgatory.cz.

Přírodní, nebo přírodně identický? V čem je rozdíl? Ve struktuře ani složení ne. Zato v ceně a chování ano. Příroda v potravinách totiž výrobce trochu zlobí. Mění chuť a kazí se.

Jdeme ve šlépějích novelizované vyhlášky o pečivu a u těch nejpovolanějších zjišťujeme, jaký je rozdíl mezi rozpeky a čerstvým pečivem. Různé odpovědi na jednu otázku vás zaskočí.

Jíme i očima, a tak se barví a barví. Hlavně malé děti si na barevné dobroty potrpí. Přitom syntetická potravinářská barviva představují riziko zejména pro ně.

Kde se vzaly, tu se vzaly, internet zaplavily informace o škodlivosti radlerů. Původní upozornění na množství éček v nich obsažených rychle proměnilo letní nápoj v kyselinu plnou jedu.

Některá z běžně používaných sladidel si můžeme dopřát bez obav, jiným je lépe se obloukem vyhnout. Která z nich jsou vlastně bezpečná?

Máte rádi ovocné nanuky? Mnohdy v nich žádné ovoce není. Zato v nich jsou věci, které byste nečekali. Dejte si nanuk a podívejte se na náš test, pak už možná nebudete mít chuť.

Společnost Billa se ohradila proti tvrzení deníku Blesk. Tvrdí: Naše biopotraviny jsou v pořádku. BILLA reaguje na tvrzení v článku zveřejněném v deníku Blesk: „Veškeré výrobky privátní značky Naše bio prodávané v síti supermarketů BILLA odpovídají všem normativním a legislativním požadavkům a jsou zdravotně zcela nezávadné,“ uvádí se v tiskové zprávě společnosti. V souladu s Nařízením Komise Evropského společenství 889/2008 je totiž používání deníkem zmiňovaných látek E250, E331 a E301 v…

Játrové paštiky a bůčkové pomazánky jsou u nás populární. Přitom podle předpisů jim stačí jen minimum masa. Zato na jedinou konzervu s paštikou připadá klidně deset přídatných látek.

Kupovat je nemusíte. Ale zavrhovat tavené sýry jen na základě zavádějících údajů je nesmysl. Mýty třeba tvrdí, že taveňák se dělá z odpadu, odvápňuje kosti a je v něm margarín. Není.

Nikdo se nechce ládovat zbytečnou chemií, navíc v produktech, které jíme nejen pro chuť, ale také pro zdraví. Jela jsem se podívat, jak se chystají ovocné složky jogurtů a co obsahují.

Jmenuje se to aqua nebo waterrr, ale o čistou vodu nejde ani náhodou. Ani by většině dětí nechutnala, na sladkou chuť jsou zvyklé. Hlavně že je na obalu soutěž nebo samolepka, ne?

Supermarkety lákají zákazníky mimo jiné na své vlastní značky. Proč ne, musíte však vědět, co se za tím skrývá. Tzv. privátky, privátní značky, totiž mohou znamenat ledacos.

Kdybych omylem neochutnala, nevěřila bych, že se dá něco podobného vyrobit. A ještě bez uzardění prodávat. „Sýr“ rostlinného původu nemá se skutečným nic společného, i když se tak tváří.

Možná vám záleží hlavně na sladké chuti a podíl ovoce moc neřešíte. Cukru je v džemech a marmeládách vážně víc než dost, což se o ovoci vždy říct nedá. Kolik ho má být a jaká je realita?

Polotovary jsou pohodlné, ale pro zdraví nic moc. Zvlášť když je konzumujete pravidelně. Nemusí to být jen doma – směsi plné polyfosfátů, solí či aromat používají i jídelny či nemocnice.

Velké tiskací písmeno E a k tomu tří nebo čtyřmístné číslo – to je označení pro látky, které se přidávají do potravin v různých fázích procesu. A není jich právě málo.

Přídatné látky jsou buď povolené, nebo nepovolené, říká Potravinářská komora. Půjdeme-li do extrémů a všechny je zakážeme, pak nevyrobíme třeba nakládané okurky ani tavený sýr, upozorňuje.

Snažíte se vyhýbat některým zpochybňovaným přídatným látkám v potravinách? Namísto pracného zkoumání etiket vám v orientaci pomůže speciální logo na obalu.

Jsou v podezření, že způsobují nejrůznější potíže. Jenže objevit je v potravinách je čím dál těžší. Proč? Výrobci si totiž na zákazníky vymysleli pěknou fintu.

Zkoušeli jste někdy v supermarketu studovat obaly potravin? A co kdybyste museli u každé potraviny vyloučit přítomnost konzervantů nebo ochucovadel? Jeden takový nákup jsem absolvoval a můžu říct, že to není žádná legrace.

Éčka neboli konzervanty, barviva, stabilizátory a jiné látky, nás na obalech potravin tak trochu děsí. Vyskytují se zprávy o alergických reakcích, hyperaktivních dětech a jiných zdravotních problémech, které souvisejí s obsahem éček. Jsou opravdu tak nebezpečná?