falšování potravin

Označování medů bude transparentní, už na etiketě bychom se měli dočíst, z jaké země pochází. A pokud půjde o med ze směsí, už na čelní etiketě se dozvíme, z jakých zemí pochází. Schovávat se za formulku „ze zemí EU a mimo země EU“ už nepůjde.

Potravina, která v obchodě stojí skoro nejméně ze všech položek na nákupním seznamu, a přesto byla falšovaná. Skořice. Jak složité je zjistit příměsi ve skořici a proč takový proces trvá tři čtvrtě roku?

Na přední straně obalu se dočtete, že jde o cizrnové nebo čočkové těstoviny, vložíte je do košíku, u pokladny zaplatíte nemálo peněz a doma zjistíte, že jde vlastně o pšeničné těstoviny, v nichž je 20 % čočkové mouky. Je to podfuk na zákazníka? Jak případ hodnotí inspekce?

Potravinářská inspekce pravidelně a dlouhodobě sleduje kvalitu a falšování medů prodávaných v České republice. Aktuálně ukázala produkty, které loni neprošly kontrolou jakosti.

Ať filé, či filety, mělo by jít zejména o čisté rybí maso. Výrobky se ale liší, jak v chuti, tak v množství hlavní suroviny a zejména nežádoucí vody. Ukázaly to výsledky testu, který porovnal 18 vzorků aljašské tresky.

KOMENTÁŘ – Restaurace mají, a dlouho ještě budou mít, svých starostí víc než dost. To samozřejmě neznamená, že bychom u nich měli rezignovat na dodržování pravidel. Kolik institucí je ale potřeba na kontrolu hospodských, respektive kvality a hygieny při přípravě pokrmů?

Vanilka patří k nejdražším potravinářským ingrediencím na světě. Mnohdy je proto předmětem falšování. Jeden takový produkt je nyní na našem trhu, upozorňuje potravinářská inspekce.

V televizní reklamě se babička s vnukem rozplývají nad vůní pečiva. Ve spotu zaznívá, že Billa je expert na čerstvost a že právě dopekli meruňkové kapsy. Jenže Billa nemá v obchodech žádné pekárny, takže pečivo péct nemůže. Už to řeší inspekce i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Na náš podnět.

Větší potravinové skandály se loni ČR vyhnuly. Čeští výrobci se snaží a jejich počet roste. Kvalita i bezpečnost našich potravin je vysoká. Zahraniční výrobci ošidili sýry o metráky másla. Trvá problém s kvalitou olivových olejů a medu. Maloobchod v roce 2018 stagnoval, zhoršuje se hygiena při prodeji nebaleného pečiva. Vyšší podíl závad než u výrobců potravin byl zjištěn v restauracích a na farmářských trzích.

Ročně každý z nás sní skoro kilogram medu, jeho kvalita ale není vždy taková, jakou bychom si představovali. Zejména medy firmy JSG se dlouhodobě řadí mezi medy falšované či nejakostní. A to už firma JSG přes dva roky neexistuje.

Pokud nemáte známého medaře, je koupě medu sázkou do loterie. Potvrzuje to i nález medů, u nichž laboratoř potvrdila falšování. Navíc výrobce uvedený na daňovém dokladu neexistuje.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla v loňském roce celou řadu vín, která byla buď falšovaná, nebo dokonce nebezpečná. Víme, která to jsou.

Pokud se dnes někdo pozastavuje nad tím, že jsou nám do jídla přidávány jedy a někteří výrobci šidí, co se dá, vězte, že ani před více než sto lety tomu nebylo jinak.

Tak jako loni, i letos inspektoři pokračují v kontrolách mražených ryb. Tentokrát v tržní síti objevili tilápii nilskou, která byla víc vodou než rybou.

Inspekce našla v Lidlu a Tescu falšované masné výrobky. Tentokrát šlo o guláš a párečky, v obou případech bylo ve výrobcích výrazně méně masa, než bylo deklarováno na obale.

Nedávná kauza medu společnosti Včelpo, jehož výrobky obsahovaly zakázaná antibiotika, se chýlí ke konci. Firma musela stáhnout stovky tun medu a dostala více než miliónovou pokutu. Stát nyní hledá opatření pro to, aby se podobný případ znovu neopakoval.

Česká veterinární správa odhalila falešný sýr Eidam, který sýrem vůbec nebyl. Jednalo se o náhražku, ve které byl mléčný tuk nahrazen tukem rostlinným, a šlo o nemalé množství – šestnáct a půl tuny. Kdo stojí za tímto podvodem?

V souvislosti s antibiotikovou kauzou „kolosálních rozměrů“ kritizuje ministr zemědělství kontrolní mechanismy Českého svazu včelařů.

Kontrola jakosti másla prokázala zvýšený obsah vody u dvou zahraničních výrobků a potvrdila kvalitu tuzemských másel.

Výrobci potravin či jejich prodejci, kteří v honbě za co nejnižšími cenami nebo co nejvyššími zisky klamou spotřebitele, to budou mít stále těžší.

Pokud restaurace láká na „smažený sýr“, musí se jednat o skutečný sýr, nikoli o levnou variantu bez mléčného tuku.

Pobuřuje vás, když zmrzlina je namísto ze smetany ze ztuženého rostlinného tuku? Kečup plný škrobu a buřt sóji? Pak vězte, že komu tyhle fígle s potravinami vadí, pak by se v minulosti musel zbláznit, tedy kdyby o tom věděl. Ale i pokud by nevěděl, stále by v záloze číhala otrava.

Potraviny se falšovaly, falšují… a falšovat budou? Jasné je, že pouze další a další zpřísňování zákonů samo o sobě šizení potravin nezabrání.

Poctivý vývar, nebo polévka z kostky? Zisk pro kuchaře až dvacet korun na jediné porci. Potravinářská inspekce ukazuje na příkladech modelových menu, jak moc tratíte na šizení v restauraci.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce vydala svou výroční zprávu, ve které nás seznamuje s výsledky loňských kontrol. Tučné pokuty padaly zejména u prodejců.

Penny Market prodává polské potraviny coby „Českou kvalitu“, a to dokonce opakovaně a navzdory zásahu potravinářské inspekce.

Hodnocení ledových čajů potvrdilo dřívější zkušenosti: v těchto nápojích je málo čaje, zato hodně cukru. Se skutečným čajem mají pramálo společného.

Veterináři se zaměřili na ověření deklarovaného obsahu výrobků z ryb. Inspekce proběhla ve Středočeském kraji a výsledek zákazníky nepotěší.

Vína, u kterých inspekce odhalí nepovolené výrobní postupy, budou likvidována obdobně jako padělky kabelek či mikin. Jde přitom o zdravotně nezávadná vína. Není to zbytečné plýtvání?

Potraviny mají u nás bohužel tak špatnou pověst, že fámy o jejich falšování padají na úrodnou půdu. Po mase plném vody nás „křehčené“ ovoce s nejrůznějšími éčky ani nepřekvapí.