horečka

Nohy a ruce jsou od životně důležitých orgánů daleko, proto se z nich ztrácí teplo jako první. K tomu dochází v situacích, kdy je okolní prostředí chladné. Někteří lidé mají studené končetiny ale i v teple, protože trpí nedostatečným prokrvením či stresem. Nohy jako z ledu mohou poukazovat i na závažnější zdravotní problémy, jako jsou diabetes, hypotyreóza či ischemická choroba dolních končetin.

Pokud tělo bojuje s infekcí či nemocí, stoupne obvykle tělesná teplota nad 37,1 °C. Tento jev označujeme jako zvýšenou teplotu. Při vyšších teplotách lépe funguje imunitní systém a tělo se vyrovná s nemocí rychleji. Dlouhotrvající horečka nad 38,5 °C už ale nemusí být prospěšná, a pokud sama neklesá, můžete si pomoct léky nebo ochlazujícími zábaly.

Sotva přestaly v dětských kolektivech řádit zimní virózy, vystřídala je pátá nemoc. Letos už ji prodělalo několik tisíc dětí, přitom za stejné období loňského roku to bylo sotva pár desítek. Řeč je o případech, kdy byl například průběh vážnější a rodiče děti vzali k lékaři.

Mezi lidmi se traduje, že růst dětských zoubků provázejí nejrůznější symptomy od horeček a průjmů přes rýmu po vyrážky. Jenže ani to, že si děti víc než jindy strkají prsty do pusy nebo nadměrně sliní, podle zubařky Hedviky Kaplánové s růstem zubů nesouvisí. „Existují pochyby, že růst dětských zoubků vůbec bolí,“ říká.

Silná bolest v krku, problémy s polykáním, čepy na mandlích, horečka a zimnice – to vše patří mezi běžné příznaky angíny. Vážnější průběh mívá hnisavá angína, kterou způsobuje pyogenní streptokok. Pak existují i virové angíny, u kterých se objevuje navíc rýma, kašel nebo chrapot.

Evropské úřady vydaly první doporučení týkající se léků s pseudoefedrinem na chřipku a nachlazení. Některé jsou volně prodejné i v Česku. Úřady nově uvádí, že je nesmí užívat někteří pacienti s vysokým krevním tlakem a nemocnými ledvinami. Doporučení přichází kvůli nově potvrzenému nežádoucímu účinku, kterým je riziko mrtvice.

Farmaceutické firmy posílají před sezónou respiračních nákaz a angín českým pacientům vzkaz: Do Česka dodáme výrazně víc některých léků, jsme ale na hraně kapacit.

Sezóna rým, kašlů, zánětů uší, angín a všelijakých viróz nutí člověka často sahat po teploměru. Osvědčenou lihovou klasiku má doma už málokdo, zároveň se mezi lidmi drží povědomí, že digitální teploměry nejsou zdaleka tak spolehlivé. Právě na ně se zaměřila spotřebitelská organizace dTest, která nechala v laboratoři posoudit více než tři desítky elektronických teploměrů.

Angína, chřipka nebo obyčejná viróza. Často ji doprovází horečka a pacient stojí před rozhodnutím: vzít si prášek, zalézt do postele a vypotit se, nebo se naopak chladit třeba zábalem? Co radí odborníci?

Zatímco odborné doporučení zní, že teplota u dětí by se měla srážet, když překročí 38 stupňů, případně třicet osm a půl u těch starších, někteří rodiče to nedělají. A nikoliv proto, že by ji neměli čím srážet. Myslí si, že pro posílení imunity je to lepší. Podle lékařů je to však nebezpečné.

Některé lékárny reagují na nedostatek léků na horečku pro nejmenší děti výrobou vlastních čípků či sirupů. Přidali se k nim i farmaceuti brněnské Fakultní nemocnice u Svaté Anny. V nejbližších dnech by se navíc na pultech lékáren mělo objevit zhruba sto tisíc sirupů s ibuprofenem, jejichž mimořádnou dodávku dojednalo ministerstvo zdravotnictví.

Možná jste si jí také všimli. Na menších billboardech na vlakových stanicích nebo na inzertních plochách u zastávek MHD září růžové reklamy propagující lék na bolest Ibalgin například coby „skvělej kauf“. To u léku, který má při nadměrném užívání poměrně dost vedlejších účinků, trochu překvapuje.

Lékárny se aktuálně potýkají s nedostatkem sirupů proti bolesti a horečce určených dětem, a to i těm nejmenším. Podle klinického farmakologa Jana Strojila nelze u malých dětí účinné látky ibuprofen a paracetamol ničím nahradit. U větších to možné je. Pozor ale na podávání acylpyrinu.

Že bývají děti v týdnech před Vánocemi nemocné, je docela běžné. Zdá se ale, že letošní rok je to častější než jindy. Potvrzují to zkušenosti rodičů, lékařů i škol. Naštěstí se většina těchto akutních respiračních chorob dá zvládnout doma, bez návštěvy lékařů či antibiotik. Část nejmenších dětí však končí v těžkém stavu v nemocnicích.

Tuzemské lékárny se aktuálně potýkají s masivním a opakovaným výpadkem dětských sirupů na horečku a bolest. Nedostatek léků je přitom v době, kdy sílí nákazy virovými nemocemi, které provází vysoké horečky. Lékový ústav proto oznámil, že vyjednal mimořádnou dodávku Nurofenu pro děti.

Pacienti, kteří užívají Paralen, by měli zpozornět. Část čípků z jedné šarže byla špatně zabalena. Hrozí proto předávkování paracetamolem. Výrobce léčivo musí stáhnout z lékáren i od pacientů. Výměnu za bezvadné léčivo ovšem komplikuje výpadek v dodávkách, kvůli kterému na trhu čípky Paralen chybí.

Pro rodiče, kteří shánějí dětem čípky, sirupy či tablety Nurofenu, je to další potíž. Lékový ústav nařídil okamžité stažení jedné šarže sirupů s jahodovou příchutí. Opatření přichází v době, kdy sehnat jakýkoli Nurofen je kvůli výpadkům v distribuci téměř nemožné.

Léčbu opět komplikují výpadky některých medikamentů. Rodiče mají problém sehnat volně prodejné léky pro děti na horečku a bolest. Některým dospělým pacientům už měsíce chybí lék na rychlejší hojení. Nestabilní jsou stále také dodávky očních antibiotik.

Zimnice nemusí souviset jen s horečkou, její příčinou může být i vážná nemoc či větší námaha. Léčit zimnici bez lékaře můžeme jen v určitých situacích, velký pozor je třeba dát u malých dětí s horečkou či křečemi.

Se změnami klimatu, způsobujícími růst teplot po celém světě, se extrémní vedra stávají čím dál větší zdravotní hrozbou. Lidské tělo je poměrně odolné, ale přesto má své limity. Kde je hranice a jaké faktory se na ní podílejí?

Žijeme déle, máme méně infekcí (ač v době koronaviru může takové tvrzení působit jako ironie), ale úplné vysvětlení poklesu „normální“ lidské teploty neznáme.

Ať už jde o obávaný koronavirus, nebo jiné virové onemocnění, samoléčba je teď fenomén. Lékařům máme spíš volat a osobně raději nikam nechodit, pokud to není nutné. Co si naordinovat? Jaké léky mít raději doma v zásobě, kdyby se objevila horečka, kašel a další příznaky nemoci?

Tabletu zapít horkým nápojem a navrch si dát třeba grog na prohřátí? To může být rychlá cesta k otravě paracetamolem. Předávkování tímto léčivem patří mezi nejčastější příčiny otrav léky. A v době obav z koronaviru po nejčastěji prodávaném léku saháme často příliš brzy.

Za poslední roky se trh s teploměry značně proměnil. Mnozí nedají dopustit na staré rtuťové teploměry, prý měří lépe než moderní digitální. Jak moc jsou novodobé teploměry spolehlivé?

Češi mají potíže určit správnou a bezpečnou dávku nejužívanějšího léku na horečku a proti bolesti. Téměř třetině z nás kvůli tomu hrozí předávkování.

Česká lékárnická komora důrazně varuje: neužívejte Paralen preventivně. Před nákazou novým koronavirem neochrání. A zdraví může za jistých podmínek i ohrozit.

Myši a další drobní hlodavci se přemnožili a přenášejí na člověka nebezpečné nemoci. Které oblasti ČR jsou nejrizikovější?

„Horečku dítěte se snažte srazit vždy, jinak může i zkolabovat,“ varuje dětská lékařka. Pediatři se setkávají s rodiči, kteří horečku z různých důvodů nesrážejí. Ohrožují tak své dítě.

Horečku sice znali již starověcí lékaři, na vznik funkčního teploměru si ale museli počkat dlouhá staletí. Přesto se i pak našli tací, kdo přístroj k měření teploty považovali za zbytečnost. Vědci se také dlouho nebyli schopni dohodnout na jednotné stupnici a každý teploměr si měřil podle svého. I Celsiova stupnice byla původně obrácená – 0 stupňů Celsia značilo bod varu.

Metody babiček fungují dodnes, navíc když vynecháte léky, šetříte játra. Jak vytvořit zábal správně a na co dát pozor?