Kardiologie

Dušnost, nevýkonnost a otoky dolních končetin. Tak vypadají typické příznaky srdečního selhání, které by měly člověka přimět k tomu, aby se nechal pořádně vyšetřit. Pokud už s takovou potíží skončí v nemocnici, měl by ho sledovat kardiolog poté, co se dostanou domů, jinak se do špitálu nejspíš brzy vrátí. .

Rychlý a slabý puls, popelavá pleť, studená kůže a mramorové končetiny – to jsou jen některé z příznaků tzv. kardiogenního šoku. Týká se 5 až 8 procent z asi 20 tisíc Čechů, kteří ročně dostanou srdeční infarkt. Více než polovina těch, jejichž srdce tento šok utrpí, zemře. Kardiologové na své konferenci probírali, jak jejich počet snížit. Klinická studie ukázala, že někomu může pomoci napojení na mimotělní oběh.

Měření tepové frekvence, okysličení krve, tlak nebo EKG umí naše chytré hodinky, hrudní pásy, náramky nebo prsteny. V medicíně jdou ale lékaři dál a software vedou k tomu, aby se naučil rozpoznat třeba infarkt nebo srdeční selhání.

Osmi z deseti průšvihů se srdcem se dá zabránit. Takhle jednoduchá matematika ale nefunguje, protože většina lidí se o tento orgán podle lékařů moc nestará. A i když už mají potíže, neřeší je. Nějakou z nemocí srdce a cév má v desetimilionovém Česku tři a půl milionů lidí.

Podchytit nemocné s chorobami srdečního svalu, nasadit jim včas léčbu a zabránit zbytečným úmrtím. To jsou tři úkoly pro nově vznikající centra léčby nemocí způsobených zvětšením srdečního svalu. Až na výjimky vzniknou při fakultních nemocnicích.

Návrat teplého a slunečného počasí láká po zimě ven řadu rekreačních sportovců. Lékaři ale upozorňují, že výkyvy teplot, tolik typické pro současné jarní počasí, zatěžují cévy a srdce. Přeceňování vlastních sil tak může vést k dušnosti nebo tlaku na hrudi. Nejen kardiaci by proto měli navštívit lékaře, který případně odhalí skrytá onemocnění srdce, jež se při běžné zátěži nemusí projevit.

Rychlejší diagnóza, přesnější léčba a předcházení zhoršení zdravotního stavu. To si slibují lékaři a vědci od umělé inteligence, kterou učí pomáhat při chronickém srdečním selhání. Na jejím vývoji se podílí i tým z Brna.

Čeští pacienti s ischemickou chorobou srdeční se dočkají nové léčby. Pražská FYZIOklinika získala jako první v Česku přístroj pro technologii kardio fokusované rázové vlny. Do provozu ho plánuje uvést ve druhém čtvrtletí tohoto roku, přičemž terapii si budou platit pacienti sami.

Nízké teploty nemusí dělat srdci vůbec dobře, a to ani když je zdravé. Platí přitom, že zima je pro tento životně důležitý orgán horší než horko. Kardiologové proto dali dohromady pět rad, jak srdce v tomto období chránit.

Léky glifloziny byly původně určeny diabetikům, aby oddálily komplikace cukrovky. Následné klinické studie ukázaly, že jejich potenciál je mnohem větší. Využijí je i kardiologové nebo nefrologové.

Je lepší být sportovec s nadváhou, nebo líný, ale štíhlý? Podle českých kardiologů je pro naše zdraví důležité se hlavně hýbat. Otázkou zůstává, jak moc. I na to ale mají lékaři odpověď.

Když se člověku zastaví srdce, při záchraně jeho života jde o minuty. Někdy ale to, co vypadá beznadějně, může skončit dobře a člověk se úplně uzdraví. Lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice popsali, jak dokázali prodloužit přežití u pacientů se selháním oběhu.

Dětští kardiologové z Fakultní nemocnice v Motole si připsali další velký úspěch. Úspěšně transplantovali srdce teprve několikaměsíční holčičce. Srdíčko dostala od dárce čtyřikrát většího a mělo by s malou pacientkou růst až do dospělosti.

Zatímco v Evropě se spotřeba soli snižuje, Češi si stále dopřávají soli téměř třikrát více, než by měli. To má přitom za následek například onemocnění srdce a cévní soustavy, ale podílí se i na vzniku obezity, demence či osteoporózy. O třetinu nižší spotřeba soli by přitom znamenala také o třetinu nižší výskyt kardiovaskulárních příhod. Odborníci však současně upozorňují, že jen méně solit zdaleka nestačí. Co tedy změnit?

Pacientů se srdečním selháním přibývá a jejich návrat do běžného života není vůbec jednoduchý. Nezvládnou toho tolik jako dřív, potřebují léky a při tom se vlastně vůbec necítí dobře. S tím, jak se se svým stavem naučit žít, jim pomáhá i pilotní projekt Znovu do života, který spustili kardiologové ze Všeobecné fakultní nemocnice. Díky němu mají pacienti podporu sester, ale i psychoterapeuta nebo nutričního specialisty.

Kardiologové z Nemocnice Na Homolce jako první v Česku implantovali pacientovi nejnovější extravaskulární kardioverter-defibrilátor. Tento nový systém nevede přes krevní oběh a tím může předcházet možným komplikacím, jako je třeba ucpání cév, srdeční perforace nebo infekce.

První čeští pacienti už mohou používat novou technologii, která umí rozpoznat zvýšené riziko srdečního selhání a zabránit hospitalizaci. Stačí, aby nemocný zaznamenával své příznaky do speciální aplikace a lékař pak na základě těchto informací a také hodnot naměřených srdečním implantátem může dotyčného kontaktovat a následně upravit léčbu či naplánovat zákrok.

Vyčkávat a odkládat návštěvu lékaře je to nejhorší, co můžete udělat, říká osmdesátník Václav, kterého před dvěma lety začala trápit fibrilace síní. To samozřejmě nevěděl, ale ačkoli celý život sportoval, najednou se zadýchával a byl stále unavený. Díky léčbě by mu nemělo hrozit srdeční selhání či mrtvice, což je jinak u fibrilace síní rizikem.

Sportujících lidí přibývá a s tím roste i potřeba specializovaných center sportovní kardiologie. Vyšetření v nich mohou zabránit náhlým úmrtím sportovců, včetně těch rekreačních.

Promodralé rty, lapání po dechu už po krátké procházce, bolest na hrudi, únava, mdloby. Takové jsou symptomy plicní hypertenze. Diagnostikovat ji není úplně jednoduché, přitom včasná léčba je zásadní, aby se zabránilo závažným následkům. Naštěstí jde i léčba stále kupředu, a nemoc tak nemusí být překážkou například ani v těhotenství.

Lékem číslo jedna v léčbě pacientů s vysokým cholesterolem jsou už desítky let statiny. Někdy ale nestačí, nebo je pacienti nemohou užívat. Nově pojišťovny začaly proplácet inovativní lék. Jeho výhoda je, že se aplikuje jen jednou za půl roku podkožní injekcí. V červenci pak vstoupí na trh další moderní lék, tentokrát obsahující kyselinu bempedovou.

Na nemoci srdce a cév umírá většina lidí. Přesněji řečeno každá druhá žena a dva z pěti mužů. Potíže, které k tomu vedou, se přitom dají ovlivnit – řeč je především o zvýšeném krevním tlaku a cholesterolu. Jaký krevní tlak je normální a kdo by si ho měl pravidelně měřit?

Výměna srdeční chlopně bez nutnosti velké operace? Metoda TAVI je reálnou možností nejen pro pacienty, pro které by byla operace příliš riskantní. Ale nehodí se pro každého. Podle čeho lékaři volí, u koho metodu použijí?

Pro řadu lidí znamená horké letní počasí riziko vážných zdravotních komplikaci. Jak poznat, že se nejedná jen o přehřátí, ale už o hrozbu srdečního kolapsu?

Přibývá infarktů a dalších srdečních onemocnění, kardiologové se připravují na další nárůst případů. Situaci pomůže, že od května zdravotní pojišťovny nově hradí léky lidem, kterým selhává srdce, tzv. glifloziny.

Je to již třicet let, kdy lékaři v pražském IKEM zahájili jako první v tehdejším Československu program účinné léčby akutního infarktu myokardu metodou tzv. koronární angioplastiky. Tato metoda znamenala a dosud znamená obrovský posun v pomoci lidem postiženým infarktem.

Sice žijeme déle, ale o to delší čas nás trápí choroby, upozorňují lékaři. Přitom mnohdy jde o taková onemocnění, kterým můžeme snadno předcházet. Podle kardiologů jsou Češi „šampioni“ zejména v nemocech srdce – v době covidu navíc zanedbávali prevenci.