kojení

I v dnešní době se stále novopečené maminky v porodnicích setkávají s nevhodnými doporučeními a praktikami, které se mohou negativně podepsat na tom, jestli budou, nebo nebudou kojit. Upozorňuje na to společnost Aperio v souvislosti se Světovým týdnem kojení, který již tradičně připadá na první srpnový týden.

Mladé ženy rakovinou prsu onemocní výjimečně. Přesto přibývá těch, které onemocní během těhotenství, před porodem či v době kojení. I v takto citlivém životním období je možná léčba, má ale své zvláštnosti.

Rakovina prsu se týká i žen pod 35 let věku. A může se objevit i během těhotenství, kojení nebo v době, kdy se pár pokouší o umělé oplodnění. Bohužel, část žen od lékařů slyší, že bulka v prsu v tomto období nic neznamená, že je vše v pořádku. Kvůli falešné naději se pak začnou léčit pozdě.

Nová prevence zaměřená na předčasně narozené děti sází na individuální péči, novou komplexní prohlídku i telemedicínu. Nejprve ji ale čeká pilotní testování. Pokud se osvědčí, stane se program plošným screeningem a také standardem péče pro pediatry.

Čísla jsou to hodně výmluvná. Téměř 51 procent dětí dostává v porodnici dokrm. Při propuštění je plně kojeno necelých 73 procent novorozenců, a tento podíl navíc stále klesá. Ukázala to unikátní analýza dat společnosti Aperio od 6475 žen, které v letech 2018 až 2022 porodily v některé z českých porodnic.

Pohledy na mateřství a zejména ideální věk ženy pro těhotenství a porod se napříč časem různí. Zatímco dříve dívky rodily už po škole kolem dvaceti let a po pětatřiceti byla již žena pro těhotenství považována za rizikovou, přišla doba, kdy se věk nastávajících matek začal neustále zvyšovat.

Kojící matky se často setkávají s tím, že trpí nedostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Bohatá a vyvážená strava však není důležitá jen pro samotnou matku, ale především pro miminko, jehož imunitní systém se teprve vyvíjí. Trávicí ústrojí malého strávníka je navíc mimořádně citlivé, proto je vhodné během kojení nejíst potraviny, které dítěti viditelně nesvědčí.

Až na čtyři návštěvy porodní asistentky doma má z veřejného zdravotního pojištění nárok každá žena před porodem a v šestinedělí. Návštěvy může předepsat její ošetřující lékař. Jenže se tak děje jen málokdy a Česká gynekologicko-porodnická společnost v nich nevidí medicínské opodstatnění. Proti takovému stanovisku se ohradily právě porodní asistentky, stejně jako další odborníci zabývající se porodnictvím, a také samotné ženy – příjemkyně péče.

Mateřské mléko je nejvhodnější potravou pro novorozená miminka. Když se ale kojení z jakéhokoliv důvodu nedaří, je potřeba najít tu nejlepší alternativu. A tou může být mateřské mléko darované. Banky mateřského mléka se ale často potýkají s nedostatkem dárkyň. Kdo a jak může mléko darovat?

Za posledních pět let se snížil průměrný věk prvorodiček o dva roky z 30,7 na 28,8 let, každý čtvrtý porod je uměle vyvolaný, stoupá podíl ambulantních porodů, z porodnice odchází plně kojených okolo 75 procent novorozenců, ovšem téměř polovina dětí je už v porodnici dokrmována. To je výsledek unikátní analýzy dat, která přímo od rodiček získala společnost Aperio.

Nemoci neznají rovnost pohlaví. Své o tom ví neurologové, kteří léčí epilepsii. Její průběh i to, jak ovlivňuje život, se totiž u mužů a žen liší. V ČR nově funguje web, který pacientkám s epilepsií zodpoví otázky související s menstruací, těhotenstvím nebo kojením.

Malé dítě patří k mámě. Jak moc ale mohou právo na přítomnost blízkého člověka ohýbat nemocnice při jeho hospitalizaci? Otázku znovu otevřel případ zveřejněný zástupkyní ombudsmana Monikou Šimůnkovou.

Očkování proti covidu-19 se u nás postupně otevírá dalším věkovým skupinám. V pátek 4. června se spouští registrace pro osoby ve věkové kategorii 16 až 29 let, odborné společnosti nyní vydaly také nové doporučení pro těhotné a kojící ženy. Komu a kdy očkování doporučují? V článku najdete odpovědi na nejčastější otázky ohledně očkování proti koronaviru.

Ucpaný mlékovod nebo zánět prsu jsou velmi bolestivé stavy, které bývají příčinou předčasného ukončení kojení. Nemusí to tak být – v prvním případě třeba i díky zatím nevšednímu terapeutickému využití ultrazvuku.

Obvyklá nutriční doporučení se soustředí na apely k omezování konzumace sacharózy – řepného cukru, který bývá označován i jako „bílý jed“. Nejnovější poznatky ukazují, že rizika představuje také fruktóza – tedy cukr ovocný. A to zejména pro těhotné a kojící ženy a následně jejich děti.

Naprostá většina českých žen chce kojit a daří se jim to. Pořád je ale spousta překážek, mnohdy velmi nečekaných – třeba odsuzování „veřejného“ kojení nebo všudypřítomná reklama na umělé mléko. Jak se mění pohled na kojení v posledním desetiletí?

Pro české ženy je kojení jasnou volbou. Průzkum potvrdil, že o jeho prospěšnosti nepochybuje 98 % matek i žen, které těhotenství teprve plánují. Ženy si ale stále stěžují na nedostatek informací.

ROZHOVOR – Kojenecká mléka, cereální kuličky, batolecí sušenky… je toho moc, co svým dětem kupujeme v domnění, že je to pro ně to nejlepší. Výživová specialistka vysvětluje, proč si dopřát mediální dietu a co dát dětem i sobě na talíř. Tvrdí, že na zdravých potravinách se dá mnohdy i ušetřit.

Homeopatie je vyhledávaná zejména rodiči. Co je k tomu vede? A klepou si pediatři na čelo, nebo jsou alternativní léčbě spíše nakloněni?

Tuky jsou důležitou složkou výživy budoucích matek. V těhotenství mají klíčový význam pro vývoj plodu. Jaké potraviny by neměly v jídelníčku těhotné a kojící ženy chybět?

Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradní kojení po dobu šesti měsíců a později spolu s běžnou stravou alespoň do dvou let věku dítěte. I přes to v období šestinedělí zavádí umělou výživu neuvěřitelných 74 % rodičů.

Přípravek Smecta patří k nejužívanějším a nejznámějším lékům při průjmu. Vzhledem ke zjištěnému stopovému množství olova změnily nyní mezinárodní i naše autority doporučení k jeho užívání. Jde o preventivní opatření, ale někteří lékaři i lékárny Smectu dál nabízejí i kojencům a těhotným či kojícím ženám.

Když dítě nejí maso krátkou dobu, rozhodně nestrádá. Pokud nejí maso vůbec, je vhodné látky v mase obsažené nahradit jinými potravinami. Nicméně není dítě, které by trvale odmítalo maso v jakékoli podobě a úpravě, aniž by k tomu bylo vedeno. Rozhodneme-li se živit ho vegetariánskou stravou, mějme na paměti, že výživa musí být vyvážena přísunem látek, které maso obsahuje, z náhradních zdrojů. Nelze tedy jen maso z jídelníčku vyškrtnout. Musí být nahrazeno.

Dotazy na výživu dítěte patří k nejčastějším otázkám, které dětští lékaři a sestry v ordinacích a poradnách zodpovídají. Pediatr Martin Gregora proto odpovědi zpracoval do knihy Jídelníček kojenců a malých dětí, ze které vám přinášíme ukázku.

Výkyvy nálad, premenstruační syndrom či menopauza. Ženy mají řadu specifických trápení. Zastání máme naštěstí v přírodě, která pro nás vymyslela spoustu přírodních prostředků, které nás mohou doslova zachránit.

Potravinové alergie, a speciálně alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM), trápí nejedno dítě i dospělého. Co alergie ovlivňuje a jak se jim můžeme vyhnout?

Skutečně kuriózně mohou dnes působit příběhy kojení z dávné i nedávné minulosti. Těžko však soudit, jak náš současný přístup ke kojení budou vnímat další generace.

Mohu kojit, když mám teplotu? Nemám málo mléka? Vadí, že užívám léky? Jak kojit s poraněnými bradavkami? Novopečené maminky trápí řada otázek, na které znají odpověď zkušení dětští lékaři.

„Nemohu zemřít, pokud nenaučím znovu české matky kojit,“ řekl klasik české pediatrie, profesor Josef Švejcar, někdejší popularizátor umělé výživy kojenců. Nicméně ani dnes není kojení vhodné vždy a všude.

Jak souvisí rakovina prsu s těhotenstvím a menstruací? A mohou ženy samy riziku předcházet? Na tyto a další otázky ve svém komentáři odpovídá gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.