mléčné výrobky

Tím, jak žijeme a jak se stravujeme, se můžeme řadě nemocí vyhnout. Podle dietoložky Karolíny Hlavaté to platí zejména pro civilizační choroby, ale také zánětlivá a jiná onemocnění.

Pomazánkové máslo na trh nesmí. Rozhodnuto, šmytec. Přitom EU místní speciality podporuje. Problém vidí ve slovu „máslo“. Jedním metrem ale neměří, másla-nemásla se vyrábějí i jinde.

Kupujete si domů zelený eidam a zapáchající maso? Pokud ano, jistě v tom není záměr. Jak se vyhnout špatně skladovaným potravinám, které nám mohou způsobit zažívací potíže?

Balené zmrzliny pomalu, ale jistě přestávají patřit do kategorie mlékárenských výrobků. Až na výjimky v nich nenajdete mléčný tuk. Je nahrazován levnější rostlinnou variantou.

Zapomeňte na růžovou pilulku a po prohýřené noci sáhněte do lednice. Lékařka prozradí, jak mléko zamete s kocovinou.

Češi mají odlišné chutě než jiné národy. Výrobci potvrzují, že se lišíme třeba ve výběru kečupů a dresinků, ale i zmrzlin či čokolád. Ovšem na jahodovém jogurtu se v Evropě shodneme.

Kupovat je nemusíte. Ale zavrhovat tavené sýry jen na základě zavádějících údajů je nesmysl. Mýty třeba tvrdí, že taveňák se dělá z odpadu, odvápňuje kosti a je v něm margarín. Není.

Jogurty, másla, sýry a další mléčné výrobky se ucházely o titul Mlékárenský výrobek roku 2012. Podívejte se na vítěze jednotlivých kategorií. Desátého ročníku soutěže o „Mlékárenský výrobek roku“ se zúčastnilo 20 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 70 výrobků. Výrobky byly hodnoceny v osmi kategoriích, výsledky nejdete dále v galerii. Při hodnocení se podle Jiřího Kopáčka, předsedy Českomoravského svazu mlékárenského, posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených…

Z nového průzkumu plyne, že téměř třetina Čechů mléko vůbec nekonzumuje. A co víc: koluje o něm velké množství mýtů a polopravd.

Když se kouknete do kalendáře mezinárodních svátků a světových dnů, zjistíte, že téměř každý den můžeme něco slavit. Mezi ty kurióznější svátky patří například Den leváků nebo Světový den polibku. Na čtvrté květnové úterý (letos tedy 22. 5.) připadá Mezinárodní den mléka.  Kořeny tohoto svátku spadají do roku 1957, kdy se ve švýcarském Interlakenu konala konference významných světových lékařů. Ti se sešli, aby mimo jiné diskutovali o významu mléka a o jeho nezastupitelné roli ve výživě. A…

Nákup sýrů občas připomíná bojovku. Výrobci používají triky a falešné stopy v podobě takysýrů. Obchodníci přelepují data, sýry omývají a okrajují. Vyznejte se v sýrech, odměna stojí za to.

Chcete se vyznat v sýrech a nenechat se napálit při jejich nákupu? Situace v českých obchodech se lepší a přibývá možností, jak koupit dobré sýry. Na pondělí připravujeme článek o tom, jak se vyznat v jejich značení, spočítat obsah tuku v sýru, podíváme se také na základní dělení sýrů a triky obchodníků i výrobců.

Nikdo se nechce ládovat zbytečnou chemií, navíc v produktech, které jíme nejen pro chuť, ale také pro zdraví. Jela jsem se podívat, jak se chystají ovocné složky jogurtů a co obsahují.

Vypadá to jako ovoce, chutná to jako ovoce, ale není to ovoce. Co je to? Zbytky a chemie. A kde to najdete? V „ovocném“ jogurtu. No, nekupte to – nyní extra velké kousky – čeho vlastně?

Časopis dTest prověřil smetany ke šlehání dostupné v českých obchodech. Jak výrobky dopadly? I když je výrobci nijak nešidili, přesto byly zjištěny poměrně významné rozdíly v kvalitě, chuti i šlehatelnosti jednotlivých výrobků, zjistil dTest v aktuálním testu. Podle českých předpisů musí smetana ke šlehání obsahovat alespoň 30 % tuku, má-li tuku 35 % a více, smí být označena jako vysokotučná. Jedna ze základních zkoušek testu se tak zaměřila na ověření deklarovaného množství tuku. „Dobrou…

Také si myslíte, že tavené sýry jsou roztavenou směskou starých zbytků nejrůznějších druhů sýrů a závadných sýrů? Nebo že jsou nezdravé kvůli procentu éček? Je to pravda, nebo ne?

ROZHOVOR – „Půl roku se mnou nemluvila,“ říká MARTIN JELÍNEK o reakci své dcery na knihu, kterou jí napsal k patnáctinám. Jmenuje se Mámo, táto, nezabíjejte mě! a je o jídle.

Kdybych omylem neochutnala, nevěřila bych, že se dá něco podobného vyrobit. A ještě bez uzardění prodávat. „Sýr“ rostlinného původu nemá se skutečným nic společného, i když se tak tváří.

Coca Cola není ve všech zemích na světě stejná – v každé se jinak doslazuje. A jogurt Actimel u nás vypadá i chutná jinak. Znamená to, že jsou rozdíly i v kvalitě?

Vlastně je to nová nemoc: coby choroba byla osteoporóza uznána teprve před osmi lety. Předejít se jí dá vyšší konzumací vápníku, jenže ten se v každém věku vstřebává jinak. Jak?

Zastánci opěvují jeho přednosti, odpůrci vypočítávají zápory. Jedni druhé obviňují z podjatosti či neodbornosti. Existuje jednoznačná odpověď, zda mléko a mléčné výrobky konzumovat?

Zakysané výrobky se liší co do obsahu a účinnosti, některé navíc obsahují probiotika. A co víc – pro každého je vhodná jiná mléčná či probiotická kultura a v jiném množství.

Jak to, že se dlouho nekazí? Musí v něm být éčka? Jaké mléčné výrobky mohou jíst lidé při intoleranci laktózy? Je sklo lepší než kelímek…? A vůbec – je ten dnešní jogurt vůbec jogurt?

Co se skrývá za jednotlivými typy másla a jak se dají šikovně obcházet pravidla? Kupujte raději máslo, na kterém je uveden výrobce, nejen distributor, a zkontrolujte si hmotnost. Proč?

Jsou jich plné regály. Ale co ještě je jogurt, a co už ne? Například slogan „jogurt s živými bakteriemi“ je poněkud absurdní, neboť jogurt bez živých bakterií prostě není jogurt.

Ty nejlahodnější sýry jsou v podstatě jen zplesnivělým mlékem. Proč mají současné výrobky „skandální chuťové chyby“? Jak se vytvářely dříve, a jak se jejich výroba šidí dnes?

Zalistujeme-li v kuchařkách našich babiček, slovo margarín tam nenajdeme. Peklo se, vařilo a smažilo na sádle nebo másle. To je ale dnes „veřejným nepřítelem číslo jedna“. Oprávněně?

Některé takzvané jogurty chutí připomínají ledacos, ale jogurt rozhodně ne. Jaké chutnají vám a podle čeho si je vybíráte? Rozhoduje cena, složení nebo obrázek na obalu?