mozek

Známe to snad všichni: v hlavě se nám dokola opakují čtyři takty otravné písničky a nejde to zastavit. Tento fenomén je tak rozšířený, že ho dokonce studují vědci. Přišlo se už i na pár možných vysvětlení a metod, jak se chytlavých melodií zbavit.

Každý člověk ví aspoň něco málo o fungování svého těla. Něco nás naučila rodina, něco jsme pochytili ve škole nebo nakoukali v televizi. O mnoha dalších informacích už ani nevíme, odkud k nám přišly. Avšak ne všechno, co se traduje, je vědecky podloženo. Tak schválně, kolika z následujících mýtů o těle a zdraví jste věřili?

V Olomoucké fakultní nemocnici oficiálně vznikla takzvaná mozková banka. Budou se v ní uchovávat a zkoumat vzorky tkáně mozku, které darovali pacienti například s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. Dárcem se ale může stát kdokoliv, vědci pak budou mít nemocný mozek s čím porovnávat. Banka neoficiálně existovala už patnáct let. Další taková funguje v Praze.

Brněnští lékaři provedli unikátní operaci mozku půlročního chlapce. Ten už 17 hodin po narození prodělal epileptický záchvat, nakonec jejich počet vystoupal až na stovku denně. Při speciálním zákroku mu chirurgové „odpojili“ mozkové hemisféry od sebe. Chlapec má nyní šanci na plnohodnotný život.

Je příroda dokonalou architektkou, nebo se občas utne? Podíváme-li se na fungování lidského těla jako celku, platí podle přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Ondřeje Naňky varianta o dokonalosti. Lidské tělo dokáže fungovat v neuvěřitelné souhře, kterou sám člověk zatím nepopsal v plné šíři.

Zapomínání je nepříjemné. Komplikuje život a může vést i k pořádnému faux pas. Zkuste si však představit pravý opak – že byste si do detailu pamatovali vše, co jste kdy zažili. Tento extrém také není zdravý. Trénink paměti však ano. V tom někteří lidé dokonce soutěží na speciálních paměťových šampionátech.

Určitě znáte obrázky optických iluzí – takové, kde vidíme pohyb, zkreslení barev či tečky, které tam však ve skutečnosti nejsou. Tyto klamy nám sdělují mnoho o tom, jak funguje zrak a mysl. Dokonce i virální fotka modro-černých šatů, které někteří vidí bílé a zlaté, má své vědecké vysvětlení.

Procvičovat paměť, pozornost či orientaci lze u některých pacientů krátce po události, při níž došlo k poškození mozku. Nově s pomocí uživatelsky přívětivé aplikace s názvem Eddie. Rehabilitační metodu vyvinutou v Ostravě posvětilo jako univerzálně využitelnou Ministerstvo zdravotnictví.

Zúžení krčních tepen nebolí a nemá ani další znatelné příznaky. Přesto je nebezpečné, protože hůře průchodné krkavice mohou skončit třeba mozkovou mrtvicí. Někteří lidé jsou ohroženější než jiní – není od věci si v takovém případě nechat si je vyšetřit.

Nádory mozku jsou u dětí druhou nejčastější onkologickou diagnózou. Některé se s nimi už narodí. Většinou je nutná operace, někdy však nádor odstranit nejde a je nezbytná onkologická léčba. Pozornost k nim nedávno přitáhl příběh Niny Chovancové – onemocnění podlehla v pouhých sedmi letech.

Nadační fond Nina rodina Chovancových zakládala v době, kdy jejich dcera bojovala s agresivním nádorem mozku. Dívka mu podlehla, její odkaz ale žije v podobě pomoci druhým dál. Fond finančně podporuje další rodiny s nemocnými dětmi, ale také vědu, výzkum a vybavení odborných pracovišť a klinik.

Vědci objevili způsob, jak lépe odlišit nádory v mozku od zdravé tkáně. Popsali molekulární sondy, které začnou v blízkosti nádoru světélkovat a vytvoří výrazný kontrast se zdravou tkání. Neurochirurgové díky tomu mohou odstranit co největší část nádoru, jen s minimem okolní zdravé tkáně. Informoval o tom Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR).

Schizofrenie závažným a trvalým způsobem poškozuje mozek pacienta. Zabránit tomu dokáže dostupná a hrazená léčba. Ovšem musí se nasadit co nejdříve. V prvním půlroce nemoci má negativní dopad na pacientův budoucí život každý týden, kdy se neléčí.

Kvůli Parkinsonově chorobě trpěla Marie Pátková silným třesem pravé ruky. Takovým, že ji nebyla schopna používat. Léky nepomáhaly, lékaři se proto rozhodli třes vyřešit přímou stimulací mozku trvale zavedenou elektrodou. U paní Marie ji vložili do oblasti, kam se zatím při tuzemské hluboké mozkové stimulaci nedostali.

Otřes mozku je poměrně běžné poranění hlavy, ke kterému dochází v důsledku pádu, při autonehodách nebo při sportu. Výsledkem je dočasná porucha mozkových funkcí, zatímco pacient bývá nějakou dobu v bezvědomí. Oproti těžším traumatům obvykle nezanechává trvalé následky, i tak je ale nutné zavolat rychlou záchrannou službu. K otřesu mozku se totiž může přidružit nitrolebeční krvácení či poškození páteře.

Cévní mozkovou příhodu mohou mít i štíhlí a zdravě žijící lidé. Nebo děti, jako se to stalo třeba osmiletému Adamovi, kterého rychlým zákrokem zachránili lékaři z ostravské Fakultní nemocnice.

Hypertenze neničí jen srdce a cévy, ale také mozek. Podle odborníků existuje silná spojitost mezi hypertenzí a demencí. Vysoký krevní tlak může postupně poškozovat drobné cévy v mozku, což může vést k degeneraci mozkové tkáně.

Lékaři ve Fakultní nemocnici Motol použili poprvé terapii, díky níž mohou děti s nefunkčním sluchovým nervem zčásti slyšet a mluvit. Šanci jim dává implantát vložený do mozku. Jako první ho voperovali pětiletému chlapci. Okolnosti unikátního zákroku i následnou rehabilitaci popisují pro Vitalia.cz v exkluzivním trojrozhovoru.

Bolesti v oblasti temene či zátylku patří mezi časté problémy, se kterými se lidé během života potýkají. Mezi hlavní příčiny patří špatné držení těla, svalové napětí, stres či silné vyčerpání. Neléčená nebo špatně léčená bolest hlavy může zbytečně snižovat kvalitu života, proto byste neměli otálet s návštěvou lékaře, pokud se bolesti neustále vrací.

Ztráta paměti, potíže s vykonáváním běžných činností, problémy s řečí i časová a místní dezorientace. To jsou jen některé z příznaků Alzheimerovy choroby, jejíž mezinárodní den připadá na 21. září. I když jde o neléčitelnou chorobu, včasná diagnostika je zásadní, protože lékaři umí symptomy zmírnit a průběh nemoci zpomalit. Pomoci může i umělá inteligence.

V českém zdravotnictví se čím dál víc prosazuje virtuální realita. Nejde ale až o takovou novinku, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ve Fakultní nemocnici Motol v Praze ji využívají už šestým rokem. Pomáhá pacientům mírnit závratě po operacích nádorů v mozku.

Statiny, tedy léky snižující hladinu cholesterolu v krvi, v Česku bere více než desetina obyvatel. Jak ukázal čerstvý průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, přesto o nich mnoho nevíme a jsme ochotni věřit řadě nepravdivých či zavádějících informací. Třeba že tyto léky můžeme po snížení hladiny cholesterolu vysadit, což není pravda.

Pokud víme něco o cholesterolu a o tom, co jeho vysoká hladina může v našem těle způsobovat, je to většinou až v pokročilém věku. Jenže to je chyba. Chceme-li předejít mrtvici nebo infarktu, měli bychom se o vlastní hodnoty cholesterolu zajímat už na prahu dospělosti. Vyšší než zdravé hodnoty mají čtyři lidé z pěti.

Každý z nás někdy dorazí pozdě. Na schůzku, do práce, na oběd… Nebo kamkoliv jinam. Pokud se to stane výjimečně, nikoho to nezarazí, takové věci se zkrátka stávají. Ale existují lidé, kteří chodí se zpožděním neustále. Může být menší nebo větší, ale děje se jim to pravidelně. I když takové způsoby mohou přivádět čekající lidi k zuřivosti, nemusí za tím být nespolehlivost opozdilců.

Frontotemporální demence může připomínat řadu jiných onemocnění, jako je třeba Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Někdy se naopak podobá některým duševním chorobám. Její diagnostika není jednoduchá. Sám pacient si neuvědomuje své symptomy a obvykle je to rodina a blízcí přátelé, kteří si jich všimnou. Na co je třeba se zaměřit?

Pseudoefedrin pomáhá mírnit příznaky chřipky a nachlazení a je součástí běžných léků prodávaných bez předpisu. Evropský lékový úřad teď přehodnocuje jeho používání, a to na základě vážných nežádoucích účinků v podobě výskytu mrtvice nebo infarktu.

Nikoli obávané zhoubné nemoci, ale neurodegenerativní choroby se stávají – krom potíží se srdcem a oběhem – největším zabijákem ve vyspělých zemích. Odhaduje se, že do roku 2040 kvůli těmto onemocnění mozku ve světě zemře více lidí než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a kůže dohromady. Problémem je například včasné rozpoznání nemoci, ale to by se snad mohlo zlepšit.

Když je vám nevolno od žaludku před náročnou prezentací, nebo každou chvíli odbíháte na toaletu kvůli trémě před prvním seznámením s rodinou svého protějšku, úřaduje takzvaná osa střevo-mozek. V těle spolu takto komunikují dva zdánlivě nesouvisející nervové systémy. Jak to funguje?

A teď si vyzkoušíme meditaci s imaginací, říká skupině osmáků studentka psychologie Denisa. Provází je programem, v němž jim vysvětluje, jak si pomoci od svíravých pocitů. Nebo jak poznat, že špatná nálada se mění v něco závažnějšího: onemocnění depresí. Právě ta je ústředním motivem nového snímku ve virtuální realitě s názvem Tmání. Jeho tvůrci jej aktuálně promítají školám jako součást preventivního programu.

Zkuste se téměř neviditelnou jehlou trefit do konkrétního bodu v zrnku rýže. Něco velmi podobného musí umět neurochirurg, chce-li se pohybovat v mozku pacienta. Navíc při jeho plném vědomí. Řeč je o zákroku, který předchází hluboké mozkové stimulaci, jež pomáhá léčit projevy třeba Parkinsonovy nemoci nebo epilepsie.