mytí rukou

I když desinfekční stojany zavedené na mnoha místech kvůli covidu často zejí prázdnotou, věnovat pozornost hygieně rukou se vyplatí. Právě jejich pokožka je, co se týká výskytu bakterií, velmi frekventovaným místem. Čistota rukou proto skutečně může znamenat „půl zdraví“. A může nás ochránit i před běžným otravným nachlazením nebo střevní chřipkou.

Mytí masa před vařením je častý zvyk – a chyba, zejména u drůbeže, říkají odborníci. Dokazují to mimo jiné i výzkumy, aktuálně vědci měřili kontaminaci v kuchyni a porovnávali rozdíly v případě umytí a neumytí masa. Velmi důležitá je osobní hygiena při přípravě jídla, ukazují výsledky.

Způsob otírání ručníkem, krém na každém umyvadle, chytré rukavice. Jsou to jednoduché věci, které ale pomohou rukám, vysoušeným častým mytím a dezinfekcí, zůstat v kondici.

Používáme ji několikrát denně, na mnoha místech i povinně. A zdaleka ne vždy správně. Dezinfekce rukou má přesný postup, aby opravdu chránila před viry. Přinášíme ho krok po kroku na fotografiích.

Dezinfekce na ruce může být ve spreji i v tubě, tekutá či gelová. Některé lepí, další voní, jiné slibují být „přírodní“. V důsledku ale mnohé dezinfekce vůbec nemusí likvidovat viry, což od nich právě nyní očekáváme. Třeba antibakteriální gel nemusí být antivirový. A to je zrovna u oblíbených gelů častá věc.

Čím dál častěji se stává, že se lidé na veřejných toaletách vyhýbají elektrickým vysoušečům rukou v přesvědčení, že se jedná o zlověstné bacilonosiče. Zdravotní riziko je minimální, říkají odborníci a upozorňují, čemu se skutečně vyhnout.

Když sáhneme na psa nebo podáme ruku cizímu člověku, umyjeme si ruce, docela často přitom používáme i mýdlo. Ale víte, kolik je mezi námi lidí, kteří si nemyjí ruce ani po použití WC?