Náměsíčnost

Víc než třicet procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má živé sny. A sedmnáct procent lidí má po covidu noční můry. Vyplývá to z průzkumu Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví.

Většina z nás potřebuje každou noc osm hodin kvalitního spánku, abychom se cítili odpočatí a měli energii do dalšího dne. Existují mezi námi ale i takzvaní „krátkospáči“, kterým stačí pouhá polovina a jsou svěží.

Stalo se vám někdy, že jste se bezprostředně po usnutí nemohli ani pohnout, vnímali neskutečný děs, případně slyšeli různé zvuky nebo viděli kolem postele postavy? Tento mezistav mezi spánkem a bděním se nazývá spánková paralýza. Každý, kdo ji zažil, si přeje jediné – okamžitě se z této noční můry probudit.

Člověk trpící náměsíčností nebloudí s předpaženýma rukama a zavřenýma očima, jak to vídáme v komediích. Somnambulismus není nemoc v pravém slova smyslu, ale patologický stav, kdy část člověka jakoby spí a část bdí. Může být velmi nebezpečný. Zejména pokud budete náměsíčníka budit.

Klidně by trumfnul i Šípkovou Růženku. Usne během rozhovoru v kavárně plné lidí a nepřijde mu to divné. Zašel proto do spánkové laboratoře, kde na sebe nechal dát „bombu“.

Poruchy spánku mohou mít různou podobu: nespavost, chrápání, špatné usínání… Se všemi poradí ve spánkové laboratoři a poradně pro poruchy spánku. A spát u vyšetření nemusíte.

Poruchy spánku u dětí způsobují zvýšenou únavu, ospalost i potíže ve škole. Náměsíčnost či noční děsy s věkem vymizí. Jiné, jako narkolepsie, v dětství teprve vznikají.