nejedlé houby

Kdo si poslední týden nepřinesl z lesa aspoň jednu bedlu, jako by nebyl. Jedlou bedlu vysokou většinou spolehlivě pozná i ten, kdo jinak houby moc nesbírá. I tady je však třeba dávat pozor, abyste se nesekli. Občas se objeví nejedlá, nebo dokonce jedovatá kolegyně. Naštěstí ne moc často.

Jedovaté houby nepoznáme podle chuti. V ČR se každoročně otráví desítky lidí. Nemělo by nás proto zajímat jen to, kam na houby a kde rostou, ale také jak rozlišit jedlé houby od nejedlých a jedovatých. A sbírat jen ty, které bezpečně poznáme.

Bedla je skvělá chutná houba, která má určitá úskalí. Jednak – ne každá bedla je jedlá. A o její přípravě panuje několik mýtů. Třeba, že bedlu nelze sušit a že nohu bedly musíme vyhodit.

Představa, že všechny hřiby jsou jedlé, je mylná. Varovným znakem může být červená barva nohy, ale toto pravidlo neplatí stoprocentně. Jak poznáte nebezpečné hřiby a na co dávat pozor?

Největší riziko představuje pro méně zdatné houbaře skupina bedel a žampionů, zahrnující i vyloženě jedovaté druhy. Žampion zápašný je pak v současné době asi nejrizikovější houba u nás.