Patologie

Návštěva muzea s preparáty z lidských a zvířecích těl není pro každého. Pokud ji zasadíte do podvečerních kulis historické Prahy a máte erudovaného průvodce, jde každopádně o nevšední a zároveň hodně poučný zážitek.

ROZHOVOR – Nádorovému onemocnění děložního čípku je často možné předejít, přesto stále mnoho žen nevyužívá screeningový program a zbytečně onemocní. Jaké možnosti má moderní medicína, přibližuje Markéta Trnková, ředitelka laboratoří AeskuLab pro oblast patologie.

U některých pacientek s rakovinou prsu je chemoterapie zbytečná, přesto ji podstupují. V České republice máme certifikovanou laboratoř, která dokáže díky genomickému testování tyto pacientky určit.

Tělo je složitý systém. Jeho fungování představuje propracovaný mechanismus, na kterém se podílejí mnohé orgány. Bez některých se neobejdeme, jiné nejsou k životu nezbytně nutné.

„Nikdy jsem úplně nepochopil, jak je možné, že s momentem smrti se může postoj člověka k druhé bytosti tak dramaticky změnit – nikdo by se asi neobával či neštítil člověka v posledních hodinách jeho pozemského bytí, přesto pohled na mrtvé tělo či představa, že se ho má dotknout, vyvolává ve většině lidí vysloveně negativní emoce. Přitom mezi oběma situacemi může být odstup jen několika minut.“

Díky mikroskopu a „sklíčkům“ dokáží stanovit diagnózu či určit typ nádoru. Moderní patologie je velmi úzce navázána na onkologii, ale i na další operační obory, například chirurgii a gynekologii, pro které je práce patologů často zásadní.

„Víš, co dělá patolog?“ „No jistě, pitvá.“ Tak odpověděl každý, koho jsem se ptala. A fotograf měl trochu obavy, když se dozvěděl, kam se se mnou vydá. Jenže dnešní patolog o mrtvolu téměř nezavadí. Drtivou část jeho práce představuje vyšetření tkání a buněk živých pacientů.