pěstování

Česká zelenina má svoji mapu. Pro milovníky čerstvých a lokálních potravin ji připravila Zelinářská unie Čech a Moravy. Najděte si nejbližšího pěstitele a nakupte u něj výhodně.

Pažitku neboli šnytlík nejlépe využijeme ve studené kuchyni. Ani coby přísada do teplých jídel se nevaří, aby neztratila své pozitivní vlastnosti a vitamíny. Tato trvalka se dá pěstovat doma i venku.

Zapomenutá středomořská zelenina i domácí plevel skvěle zastoupí či doplní klasický špenát. Mangold i šťovík obsahují podobně jako špenát řadu zdraví prospěšných látek a v kuchyni mají bohaté využití.

Na farmářském trhu v Praze na Kubáni je od samého počátku v roce 2010, již v časech předlistopadových prodával své výpěstky například v tržnici v Holešovicích. Jiří Kloubský zeleninou žije.

Kompostování v domácnostech zažívá boom. Není divu. Je to skvělé řešení pro některé zbytky z kuchyně a současně přispívá ke hnojení domácí zeleniny nebo i ovoce. Někteří tedy ve svých domácnostech vedle pokojových rostlin pěstují třeba rajčata nebo okurky a místo zakoupeného hnojiva používají vlastní kompost. 



Pěstitel Václav Kozák vodní melouny nešlechtí, ale roubuje, což je důležitý rozdíl. Vybíral ty nejvhodnější z více než dvou set odrůd z celého světa a nyní nabízí ojedinělé spektrum roubovaných sazenic. Díky nim si můžeme vypěstovat český meloun ze zahrádky.

Farma Zápy GardeniX pěstuje několik druhů salátů, ale také další zeleninu a různé bylinky, a to po celý rok. Využívají totiž hydroponický systém, díky kterému je možné mít čerstvou úrodu bez ohledu na počasí, bez použití pesticidů a ještě se chovat ekologicky.

Neobvyklý vánoční dárek upozorňuje na nové možnosti při pěstování a výrobě potravin. Balení Českého modrého máku se sloganem „Makové buchty z pražského kalu“ dokazuje, že i kaly z čistíren odpadních vod je možné využít k produkci potravin.

Přínos editace genů byl oceněn Nobelovou cenou. Mluví se o ní jako o jednom z největších objevů 21. století; využití má nejen v medicíně, ale velkou měrou právě v zemědělství a potravinářství.

Křen je jedním z dobrých zdrojů vitamínu C, ale také silic, které dodávají jídlu pikantní rozměr. Je proto oblíbenou surovinou, přesto se v ČR příliš nepěstuje. Manželé Žďárští z Eko farmy Úlovice ho produkují, a dokonce v bio kvalitě.

Sezóna českých čerstvých ředkviček je v plném proudu. Již brzy však v obchodech skončí, léto ředkvičkám pěstovaným na polích nepřeje. Můžeme si je vypěstovat i sami, není to náročné a využijeme jak bulvy zeleniny, tak její lístky.

I když zahrádkářská tradice praví, že zakládat sazenice rajčat je vhodné až po ledových mužích (a ti teprve za pár dní přijdou), řada lidí sází rajčata do truhlíků za okny nebo na balkóně už v současné době. A dělají dobře.

V práci je každý den od šesti hodin ráno, rád ale přemýšlí třeba i na zahradě v houpací síti a zajímá ho vše, bez ohledu na obor. Je z toho spousta pokusů a mylných cest, ale mnohdy se ze zdánlivě nereálného nápadu vyklube užitečný produkt s obchodním potenciálem. Roman Pavela je mj. držitelem ocenění Česká hlava z r. 2013 za vývoj přípravků na ochranu rostlin a minulý rok byl zařazen do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa.

Před dvaceti šesti lety založil rodinnou firmu. Rozrostla se v giganta, který dnes zásobuje český trh prakticky veškerými druhy zeleniny. Jak se firma Miloše Špitálského rozvíjela, co všechno pěstuje a jak se vyrovnává s vyhořelým skladem v Mochově?

Hříbky a klouzky si doma opravdu nevypěstujete. Ani když vám to někdo tvrdí a dokládá obrázky staženými z internetu. Abyste vypěstovali hřib, potřebujete totiž kořeny stromů.

Ve srovnání se svojí blízkou příbuznou červenou ředkvičkou je černá ředkev opravdovým ošklivým káčátkem. Lidé si ale tuto černě zbarvenou zeleninu oblíbili z mnohem důležitějších důvodů, než je její vzhled.