Poruchy příjmu potravy

Otázka diet a hubnutí není žádnou novinkou dnešní doby. Tělesné proporce se řešily už za první republiky. Tehdejší diety byly překvapivě celkem zdravé – a zabývaly se i tím, jak přibrat.

Dívkám a ženám jsou předkládány modely super štíhlého vzhledu již od malička. Vliv vychrtlých modelek na rozvoj anorexie a bulimie je jasný, o panenkách pro nejmenší se moc nemluví.

Nemusíte být zrovna podnikatel, alternativec, žena na mateřské dovolené, dělník, ortorektik nebo modelka, abyste dělali stejné chyby v jídle. Stereotypní návyky je těžké měnit.

Bulimie je záchvatovitá, chorobná žravost. Poněkud vulgární termín je zde na místě. Rozhodně nejde o labužnictví ani jakkoliv vytříbenou konzumaci potravy. Existuje „půstový“ a „WC typ“.

Anorexie je výhradně nemoc dívek, jde o projev špatného vztahu k matce, může za ni nadměrný tlak na štíhlost… Tyto zjednodušující mýty odvracejí pozornost od podstaty problému.

Nezaměstnaný má víc času na jídlo, navíc volí levnější potraviny, které jdou „na váhu“. Jenže coby obézní má menší šanci najít práci. Co s člověkem, který se při pohovoru nevejde do židle?

Mentální anorexie je nejen touha po dokonalé postavě, ale spíš strach z dospívání. Ona, i její mladší sestra bulimie mají vážné následky. Říci „rodiče jsou vinni“, je dost zjednodušující.

Prodělané trauma prožíváme opakovaně a dlouhodobě. Posttraumatický stresový syndrom se projeví poruchami spánku, depresemi, ale třeba i pro jiné nepochopitelným vztahem k jídlu.

Obědval jsem před lety s Miroslavem Plzákem. Bard manželského poradenství byl na vrcholu, tomu odpovídalo sebevědomé vystupování. Měl jedinou obavu – aby se jeho talíře nedotkl špenát…

Téměř třetina dětských pacientů v českých nemocnicích je ohrožena podvýživou, zní překvapivé závěry průzkumu. Nedostatečná výživa se mylně zaměňuje s hladověním.

Jíte v noci? Buď jste nemocní – nebo rozežraní. Jak poznáte, která varianta platí? Půlnoční hlad neboli syndrom nočního jedení je nebezpečný hlavně pro způsoby, kterými ho lidé řeší.

Je to strašný pocit, tahat si z hlavy prameny vlasů. Člověk snadno propadne panice. Někdy stačí upravit jídelníček nebo zvolnit, jindy je důvodem vážná nemoc. Nebo také rozvod či šikana.

Zácpou trpí až čtvrtina lidí, více je žen. Kdy se mluví o chronické zácpě? A co se s ní dá dělat? Existují i šetrné metody léčby. Aneb: všechno o zácpě, nač jste se styděli zeptat.

Drunkorexie v sobě kombinuje dva velmi rozšířené problémy: ve vztahu k jídlu a alkoholu. „Večer s přítelem na kalbičku, tak dnes jen suchar a deset kuliček vína… Váha 51, dobrý.“

„Od sedmi let pořádně nejím. Poradila mi to máma.“ Ženy, které se snaží zhubnout, jsou schopné ledasčeho. Hladoví, do úmoru cvičí. Své dospívající dcery by z toho měly vynechat.

Smažený sýr, špagety se sýrem a kečupem a samozřejmě hranolky. Chuťové preference dětí jsou někdy na pováženou a v pubertě jako by to vyvrcholilo. Naučte potomky jíst pořádně.

Pouhých třináct minut listování módním magazínem stačilo k tomu, aby si ženy začaly připadat jako nemožné tlustoprdky! Média nesou vinu – utvářejí vnímání ženského těla.

Toužila být štíhlá. Nejedla, potratila, ztratila menstruaci, neúspěšně se léčila. Po několika pokusech spáchala sebevraždu. Příběh starý desetiletí prožívají dnes tisíce dívek a žen.

Možná jste o tom nikdy neslyšeli, ale anorektičky mají stále početnější komunitu, PRO-ANA. Na hubnutí jsou nesmírně pyšné a vzájemně se podporují v dalším úbytku váhy. Svoji nemoc umějí dokonale skrývat: umazané misky od jídla, účtenky z obchodu s jídlem a hlavně důmyslné lži. Jak poznáte, že má vaše dítě problém?

Podle nejnovější studie mají sklon k anorexii či bulimii mezi mladými lidmi vegetariáni. Vyplynulo to ze studie publikované v časopise Journal of the American Dietetic Association. Informoval o tom server iDnes.cz.  Autoři této studie pak poukazují na to, že lidé, kteří mentální anorexií nebo bulimií trpí, vegetariánstvím jen „maskují“ svou poruchu příjmu potravy.