Psychiatrie

Schizofrenie je těžké duševní onemocnění, které má vliv na lidské chování, prožívání, vnímání a myšlení. Lidé s tímto onemocněním si vytvářejí vlastní realitu. Mohou trpět bludy, halucinacemi a vykazovat dezorganizované chování. Schizofrenie se dá ale pomocí antipsychotik držet na uzdě, takže mnoho pacientů vede zcela normální život.

V tuzemsku vzniká nový typ ambulancí zajišťujících akutní péči o děti, dorost i dospělé. Má ambici přispět k tomu, aby duševně nemocní nezůstali bez pomoci ani nekončili zbytečně na nemocničním lůžku. Rozvoj zatím brzdí nedostatek psychiatrů.

Lidé s Aspergerovým syndromem to nemají v životě jednoduché. Ačkoliv mívají průměrný až nadprůměrný intelekt a bohatou slovní zásobu, je pro ně obtížné rozumět ostatním lidem a vyznat se v neverbální komunikaci. Dříve se předpokládalo, že touto poruchou trpí hlavně muži, ale dnes víme, že se nevyhýbá ani ženám. Ty ale dokáží problémy před okolím lépe maskovat.

Online poradna, telefonní linka a nově také poradna při ambulanci. Národní ústav duševního zdraví postupně rozšiřuje služby pro klienty, kteří řeší potíže spojené se sexualitou.

Psychická nepohoda, ale i deprese. S takovým potížemi se potýkají mnozí senioři, ale snažit je nátlakem dostat k odborníkovi nemá smysl. Daleko lepší je kontinuální podpora.

Při nedostatku železa vyvařte v jídle rezavý hřebík, říká pochybná babská rada. Někteří lidé ale kovové předměty dokonce jedí a jsou na tom závislí.

Látka psilocybin je známá díky houbám lysohlávkám a česká legislativa na ni pohlíží jako na nelegální. Až na použití v rámci medicínské vědy. Lékaři zjišťují, zda pacientům dokáže pomoci od depresí a úzkostí. Nyní získali grant, v rámci nějž budou tento halucinogen podávat vybraným pacientům s roztroušenou sklerózou a amyotrofickou laterální sklerózou neboli ALS.

Letos v květnu uplyne 140 let od smrti hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Dodnes ji provází spory o to, proč hudební velikán v závěru života skončil v ústavu pro choromyslné.

KOMENTÁŘ: Nejen u nás na webu opakovaně píšeme o tom, jaký průšvih je v Česku s psychiatrickou péčí. Chybí odborníci pro děti i pro dospělé, čeká se, i když si člověk chce péči sám zaplatit. Přesto teď přišlo rozhodnutí, které vlastně nedává smysl – od Nového roku nebude fungovat linka důvěry v pražských Bohnicích.

Kdo zažil hledání pomoci pro dítě s bolavou duší, mohl by vyprávět. Dětských psychiatrů je v ČR 180, skoro polovina v důchodovém věku. Plné diáře mají i psychologové, nejen ti se specializací na děti. Kolabující systém proto nemohou zachránit jen oni. Přinášíme přehled, kde všude můžete pro své potomky hledat pomoc.

Co do počtu dětských psychiatrů nepřidá, může ale pomoci uvolnit lékařům ruce pro další malé i větší pacienty. Zdravotní pojišťovny začnou hradit novinku – vzdálenou zdravotní péči. Tedy konzultace, při kterých dítě nenavštíví ordinaci. Podmínkou bude přenos s obrazem a to, že půjde o pacienta, kterého už má lékař v péči.

KOMENTÁŘ: Občas máme tendenci myslet si, že čím více člověk má zkušeností, tím moudřejší bude. A ono ne, jak teď v rozhovoru předvedl nestor české psychiatrie Cyril Höschl. Co vím, nikdy se neprofiloval jako odborník na dětskou psychiku, ale to mu nijak nezabránilo v tom, aby mluvil o dětech s ADHD jako o spratcích, kterým by možná stačilo dát pár na zadek. Tady už se trochu dopouštím nadsázky, ale bohužel, vážně jen trochu.

Jednoduchá forma vzdálené pomoci, která u pacientů se schizofrenií předchází tomu, aby skončili v nemocnici kvůli návratu bludů a halucinací. To je léta odborníky vyvíjený, unikátní český program Itareps. Jenže zatímco od zdravotních pojišťoven by se po letech mohl dočkat úhrad, v praxi vázne a pacienti jej aktuálně nemohou používat.

Nemocná dětská duše nepředstavuje poslední roky bohužel nic výjimečného. Naopak. Přestože počty dětských psychiatrických pacientů dramaticky rostou, těch, kteří by jim mohli pomoci, se nedostává. Rodinám s dětmi, které by péči psychiatra nebo dětského psychologa nutně potřebovaly, často nezbývá nic jiného než čekat, nebo si pomoci vlastními silami.

Syndrom vyhoření a deprese mezi Čechy stále přibývají. Jejich vážné příznaky vykazuje třetina lidí. Podle odborníků jde o následek izolace během pandemie, obav z války na Ukrajině, ekonomické krize i narušení dřívějších pracovních rutin. Oba psychické stavy přitom významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Škoda každé rány, která padne vedle? Tak to už při výchově dětí, naštěstí, většinou neplatí. Stále je ale dost rodičů, kteří pro pohlavek nebo plácnutí nejdou daleko, ukázal nový výzkum lékařů z Univerzity Karlovy. Odborníci ale upozorňují, že tento styl výchovy nedá nic dítěti ani rodiči. Naopak, může jen uškodit.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodický pokyn, ve kterém říká, jak by se nemocnice měly chovat k rodičům, kteří mají hospitalizované dítě. Podle pokynu dítě má právo na jejich nepřetržitou přítomnost, nemocnice nemůže upřednostňovat jen jednoho z rodičů a nelze přítomnost rodičů chápat jako návštěvu, která má právo přijít jen v určité hodiny.

Za depresi není možné považovat každý příliv špatné nálady. Nejběžnější příznaky deprese jsou sice definovány, ale mohou se lišit u různých lidí. Diagnostika deprese je tedy na lékaři. Existuje několik typů a každá vyžaduje specifický způsob léčby. Zbavit se deprese není úplně jednoduché, ale je léčitelná, vyžaduje však spolupráci pacienta a často i jeho rodiny.

Kdo chodí na prevenci, měl by být odměněn. Takový postoj prosazují zdravotní pojišťovny i Ministerstvo zdravotnictví. Pozitivní motivace ovšem přichází v době, kdy část obyvatel nemá k preventivním prohlídkám rovný přístup. Mimo jiné proto, že nemohou sehnat lékaře, který by je do své ordinace zaregistroval.

Už staří filozofové se zabývali myšlenkou, jak blízko k sobě má šílenství, genialita a umění. Mnozí významní umělci napříč časem byli považováni za blázny a podivíny, dnes by možná dostali některou z četných diagnóz. Pojďme se podívat na některé geniální šílence z pohledu psychologie a připomenout si, jakými zdravotními neduhy trpěli a jaká významná díla po sobě zanechali.

Při rozhovoru mu říkám „pane Moravče“, po zhlédnutí jeho nového filmu Tmání mám chuť oslovovat ho jen „Ondro“. Režisér Ondřej Moravec natočil unikátní snímek ve virtuální realitě, který vykresluje prožívání deprese a to, jak s ní lze pracovat. Jde přitom o jeho osobní příběh.

Schizofrenie je vnímána jako nemoc duše. Vědci ale postupně rozkrývají, jak dokáže pozměnit tělo. Konkrétně mozek nemocného. Možná je to cesta k úspěšnější léčbě, která by tak mohla začít včas, aby postup nemoci zastavila.

S podzimním zkracováním dne stoupá riziko sebevraždy. Co ale dělat, když víte o někom blízkém, koho by se to mohlo kvůli jeho psychickým potížím týkat? Praktické rady pro ty, kdo chtějí zahnat sebevražedné úmysly, i jejich okolí shrnuje nový web Národního ústavu duševního zdraví.

Tématem vývoje léčby duševních chorob a přístupem k pacientům napříč historickými dobami se zabývala spousta učenců, filozofů, vědců, psychologů a lékařů. Děly se věci z dnešního pohledu nepochopitelné a situace se jen pomalu měnila k lepšímu.

Česká republika byla průkopníkem a stala se první zemí EU, která spustila léčbu depresí, úzkostných poruch, poruch příjmu potravy či posttraumatické stresové poruchy pomocí psychedelik. Na léčbu ketaminem asistované psychoterapie začínají přispívat i zdravotní pojišťovny.

Když se někdo dobře stará o své zdraví, je to v pořádku. Pokud se ale snaha být zdravý zvrhne natolik, že si denně měříme teplotu, puls a tlak, s každou prkotinou letíme k lékaři a děsíme se, že trpíme vážnou chorobou, jen co nás někde píchne, pak si koledujeme o diagnózu. Ale ne takovou, jakou bychom čekali. Tato diagnóza se nazývá hypochondrie.

Novinářská cena České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za rok 2022 putuje k serveru Vitalia.cz. Významné ocenění získala za rozhovor s krizovou interventkou redaktorka Vitalie Hana Válková.

Narcisté jsou přesvědčeni o vlastní výjimečnosti, kterou by měli všichni okolo nejenom uznat, ale také patřičně oceňovat, a to nejlépe neustále. Život s lidmi, kteří trpí narcistickou poruchou osobnosti, je velmi těžký. Dá se léčit, ale přesvědčit narcistu o tom, že má problém, je obtížné.

Chodíte vy nebo vaše děti spát dlouho po půlnoci a ráno nevěříte budíku, že už je nový den? Následuje ospalost a nesoustředěnost. Tzv. zpožděná fáze spánku je civilizační chorobou.

ROZHOVOR – Denně odbaví zhruba 300 hovorů a další kontakty mají přes e-mail nebo chat. Řeč je o Lince bezpečí a jejím mladším sourozenci Rodičovské lince. Témata na nich na konci února pozměnila invaze na Ukrajinu. Zpočátku se děti ptaly, proč se válka děje, teď spíše řeší, jak vyjít se spolužákem z Ukrajiny či Ruska, popisuje její vedoucí Kateřina Lišková.