Psychologie

Žiju tak, abych jednou zemřel/a spokojený/spokojená? To si můžete ověřit v nevšedním online projektu nazvaném Preventivní prohlídka života. Účastníkům umožní zhodnotit vlastní život dřív, než budou na smrtelné posteli.

Když se řekne teorie tísnivého údolí – anglicky uncanny valley –, asi vám to nic neřekne. Ale není od věci o ní vědět. Popisuje totiž, proč se nám dělá úzko z portrétů, které čím dál dokonaleji generuje AI.

Na Mikuláše se lecjaké dítě těší. Čert už tak dobrou pověst nemá. Mnohdy k jeho neoblibě a ke stresu, který děti v souvislosti s jeho návštěvou prožívají, přispívají i rodiče. Zpravidla tím, že na čerta neumí děti připravit.

Nemocná dětská duše nepředstavuje poslední roky bohužel nic výjimečného. Naopak. Přestože počty dětských psychiatrických pacientů dramaticky rostou, těch, kteří by jim mohli pomoci, se nedostává. Rodinám s dětmi, které by péči psychiatra nebo dětského psychologa nutně potřebovaly, často nezbývá nic jiného než čekat, nebo si pomoci vlastními silami.

„Děti dělají to, co potřebují dělat,“ řekla mi psycholožka Angelika Kartous Sbouli, se kterou jsem se bavila o tom, co vlastně je to rodiči tak často zmiňované dětské zlobení a jak na něj případně reagovat. Rozhovor jsme vedly pár dní před prvním ročníkem festivalu Zlobení.

Škoda každé rány, která padne vedle? Tak to už při výchově dětí, naštěstí, většinou neplatí. Stále je ale dost rodičů, kteří pro pohlavek nebo plácnutí nejdou daleko, ukázal nový výzkum lékařů z Univerzity Karlovy. Odborníci ale upozorňují, že tento styl výchovy nedá nic dítěti ani rodiči. Naopak, může jen uškodit.

Když se řekne kočičí psycholožka, mnoho lidí si pomyslí, že jde o odbornici, která sice přijímá zakázky na práci se zvířaty, ale de facto léčí lidi. Ale ve skutečnosti jde v prvé řadě o zvířata. „Nepolidšťujme si je,“ říká jedna z nich, Kateřina Štiblická. Podle ní kočky sice mají emoce, ale do našeho myšlení a pocitů se vžít neumí.

Všeobecná fakultní nemocnice připravila v Praze nezvykle velkou akci zaměřenou na prevenci. Odborníci v mobilních ordinacích nabídnou po jedno odpoledne zájemcům bezplatné vyšetření či konzultace. Zaměřené třeba na onemocnění cukrovkou, krevní tlak, gynekologické potíže, kouření nebo duševní zdraví.

Dojde-li na konflikt s pedagogem, stůjme na straně dítěte. Nepočítejme ale s tím, že školu či učitele předěláme, říká v rozhovoru pro Vitalia.cz dětský psycholog Václav Mertin. A vysvětluje také, proč bychom minimálně před nejmenšími školáky neměli podrývat autoritu třídní učitelky.

Dítě sice u zápisu můžeme vyzkoušet, ale nic moc nám to o něm neřekne. Zejména když se v tu chvíli budoucí prvňáček neprojeví. Proč, to vysvětluje v rozhovoru pro Vitalia.cz dětský psycholog Václav Mertin.

Přetížená Linka bezpečí nabízí další formu pomoci – dva weby. Jeden pro rodiče, druhý pro děti. Tématem webových poraden jsou psychické potíže, vztahy nebo škola.

Česká republika byla průkopníkem a stala se první zemí EU, která spustila léčbu depresí, úzkostných poruch, poruch příjmu potravy či posttraumatické stresové poruchy pomocí psychedelik. Na léčbu ketaminem asistované psychoterapie začínají přispívat i zdravotní pojišťovny.

Když se někdo dobře stará o své zdraví, je to v pořádku. Pokud se ale snaha být zdravý zvrhne natolik, že si denně měříme teplotu, puls a tlak, s každou prkotinou letíme k lékaři a děsíme se, že trpíme vážnou chorobou, jen co nás někde píchne, pak si koledujeme o diagnózu. Ale ne takovou, jakou bychom čekali. Tato diagnóza se nazývá hypochondrie.

Novinářská cena České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za rok 2022 putuje k serveru Vitalia.cz. Významné ocenění získala za rozhovor s krizovou interventkou redaktorka Vitalie Hana Válková.

Narcisté jsou přesvědčeni o vlastní výjimečnosti, kterou by měli všichni okolo nejenom uznat, ale také patřičně oceňovat, a to nejlépe neustále. Život s lidmi, kteří trpí narcistickou poruchou osobnosti, je velmi těžký. Dá se léčit, ale přesvědčit narcistu o tom, že má problém, je obtížné.

Chodíte vy nebo vaše děti spát dlouho po půlnoci a ráno nevěříte budíku, že už je nový den? Následuje ospalost a nesoustředěnost. Tzv. zpožděná fáze spánku je civilizační chorobou.

ROZHOVOR – Denně odbaví zhruba 300 hovorů a další kontakty mají přes e-mail nebo chat. Řeč je o Lince bezpečí a jejím mladším sourozenci Rodičovské lince. Témata na nich na konci února pozměnila invaze na Ukrajinu. Zpočátku se děti ptaly, proč se válka děje, teď spíše řeší, jak vyjít se spolužákem z Ukrajiny či Ruska, popisuje její vedoucí Kateřina Lišková.

Úzkost a depresivní stavy jsou dva nejčastější příznaky, které mohou děti i dospělí pociťovat v souvislosti s válkou na Ukrajině. Shodují se na tom oslovení odborníci. S vnitřními pocity ale lze pracovat a předcházet jejich prohlubování.

Současná situace kolem války na Ukrajině je psychicky náročná pro mnoho lidí, potíže zaskočí i ty, kteří je nečekali. V případě seniorů je komunikace často ještě obtížnější. Odborníci z organizace Dementia proto nabízejí praktické tipy, které pomohou vše zvládnout bez úhony na duševním zdraví.

V ČR začala fungovat telefonická linka psychologické pomoci, na niž se mohou obracet pacienti s trvalým či dočasným vývodem. Nebo ti, kteří o ně pečují a poskytují jim oporu. Na linku se lze obracet anonymně.

Pravidelný a kvalitní spánek může pozitivně ovlivňovat míru stresu. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví by mohl pomoci předcházet i posttraumatické stresové poruše.

ROZHOVOR – Problémy s udržením koncentrace během pracovních porad, nahromaděné účty, věčně ztracené klíče, impulzivní rozhodování bez ohledu na následky, nekonečné odkládání povinností a všudypřítomný, pohlcující stres. „Porucha pozornosti není pouze výsadou malých dětí, odhaduje se, že s ní žijí 3 až 4 % dospělých, z nichž mnozí o tom ani neví,“ popisuje specialistka na problematiku ADHD Markéta Závěrková.

ROZHOVOR – Doba covidové pandemie i válečného konfliktu na Ukrajině přinášejí světu výrazný nárůst úzkostí, deprese i existenciálních témat. „Lidé hledají látky, kterými ošálí tělo a mysl. Léky, alkohol, drogy,“ popisuje psycholog Aleš Kuda s tím, že oblíbenou látkou v ČR se stává i kokain.

Současná situace se dotýká všech, reakce mohou být odlišné. Odborníci upozorňují, že obavy či úzkost, vztek, bezmoc v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině může pocítit kdokoli, a není důvod se za to stydět.

Ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou má psychický dopad na nás všechny a byl by omyl domnívat se, že se nedotýká dětí. Přestože nemusí rozumět všem slovům dospělých, jsou zvýšeně citlivé na neverbální komunikaci, projevy těla. Navíc psychiku některých již poznamenala covidová epidemie.

ROZHOVOR – Je tlustý, tedy líný a nemocný… Typická stigmatizace a nálepkování lidí s obezitou k ničemu dobrému nevede. „Přijetí reality a těla s obezitou neznamená, že člověk rezignuje na pozitivní změny. Naopak,“ popisuje Tereza Beníčková.

Normální je nepít, i když v Česku je tomu obráceně, říká psycholožka Zuzana Spurná. S alkoholem podle ní zacházíme spíše jako s potravinou, nebo dokonce s lékem na všelijaké životní trable. A kdo si nedá, je za „divného“.

ROZHOVOR – Trpělivost, laskavost a důslednost, to jsou výchovné „zbraně“ podle zkušeného dětského psychologa Václava Mertina. „Ve výchově je nezbytný vzájemný respekt,“ říká.

Seznamte se s novými moderními metodami používanými dětskými psychology. Vypadají jako dětské hračky či hry. Přitom s jejich pomocí mohou odborníci určit například diagnózu související s poruchami autistického spektra.

ROZHOVOR – Pedagog, lektor a spisovatel Marek Herman o tématu rodiny a roli otce. Jak se jí zhostit co nejlépe?