rozhovor

Léčba roztroušené sklerózy se za posledních třicet let zásadně změnila. I čeští pacienti dostávají moderní biologickou léčbu, která dokáže vývoj nemoci zásadně zpomalit. Musí se však nasadit co nejdříve.

„Nejspokojenější jsme, když nemáme žádné pacienty,“ říká v rozhovoru lékař Robert Zajíček, který již bezmála deset let vede Kliniku popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Léta se také angažuje v osvětě a prevenci. A jak sám podotýká, snižují se jak počty opařených batolat, tak pracovních úrazů dospělých.

Demence je vlastně daň za to, že se lidstvo dožívá čím dál vyššího věku. Léčit ji zatím neumíme, stejně jako se jí vždy nedá zabránit, ale životním stylem a tréninkem paměti lze alespoň zpomalit její nástup. Jak na to, v rozhovoru vysvětluje Renáta Nentvichová Novotná, která se specializuje právě na péči o seniory a problematiku demence.

Pacienti s revmatoidní artritidou mají až o padesát procent vyšší riziko, že dostanou infarkt nebo mrtvici. Mají dokonce i vyšší riziko rozvoje některých onkologických onemocnění, říká profesor Petr Němec z Revmatologické ambulance brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. Naštěstí existuje účinná léčba, která dokáže nemoc zkrotit.

Hypertenzi má více než polovina dospělých. Mnozí z nich to netuší a neléčí se, hrozí jim proto například infarkt myokardu nebo další závažná onemocnění. Díky telemedicíně se mohou takovému průšvihu vyhnout. Právě o tom je první díl nového podcastu 120 na 80 našeho webu Vitalia.cz s profesorem Milošem Táborským, kardiologem a zakladatelem Národního telemedicínského centra.

„Děti dělají to, co potřebují dělat,“ řekla mi psycholožka Angelika Kartous Sbouli, se kterou jsem se bavila o tom, co vlastně je to rodiči tak často zmiňované dětské zlobení a jak na něj případně reagovat. Rozhovor jsme vedly pár dní před prvním ročníkem festivalu Zlobení.

Když se řekne kočičí psycholožka, mnoho lidí si pomyslí, že jde o odbornici, která sice přijímá zakázky na práci se zvířaty, ale de facto léčí lidi. Ale ve skutečnosti jde v prvé řadě o zvířata. „Nepolidšťujme si je,“ říká jedna z nich, Kateřina Štiblická. Podle ní kočky sice mají emoce, ale do našeho myšlení a pocitů se vžít neumí.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce, ale na ně už téměř sto let máme antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Problém ztráty jejich léčivých účinků přibližuje lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Martina Šeflová pracuje jako herní terapeutka deset let. Její povolání oficiálně neexistuje a veřejnosti není příliš známé. V rozhovoru pro Vitalia.cz proto přibližuje, co obnáší. Prostřednictvím hry dokáže dítě nejen zabavit, uklidnit, ale také poznat jeho emoce, pracovat s nimi nebo jej i jeho rodiče seznámit s tím, co je v nemocnici čeká.

Bolest zad je jednou z nejčastějších zdravotních potíží. A často ji řešíme úplně špatně – polykáme pilulky, nebo se u lékaře dožadujeme jiného rychlého řešení, místo abychom přemýšleli, co v našem životě tuto bolest způsobilo. „Recept nebo doporučení je časově míň náročné než s pacientem řešit jeho život a to, jak se v něm cítí,“ říká fyzioterapeut Tomáš Rychnovský.