školní obědy

Polévky nepatří zrovna k pokrmům, které by měly děti ve školních jídelnách v oblibě, často se ve velkém vyhazují. Přitom jídelny mohou polévky z jídelníčku vyškrtnout a za ušetřené peníze nabídnout něco, co školákům chutná.

Kromě škol se dnes otevírají i dveře školních jídelen. Jak moc bude letos dětem chutnat, kolik toho na tácu odnesou zpět a kolikrát si zase zapomenou odhlásit oběd? To jsou údaje, které zatím nikdo nemá, ale víme s jistotou, že loni děti obědům leckde moc nedaly.

Školní stravování čeká letos zásadní změna, děti budou jíst méně brambor a více zeleniny. A když se zadaří, budou konzumovat i více lokálních potravin. Školním jídelnám s nákupem místních surovin pomůže online tržiště. Zatím ho mají na jihu Čech, ale dobrá myšlenka se začíná šířit i dál.

Problémy školních jídelen? Nedoceněný a nekvalifikovaný personál, špatné vybavení kuchyní a zastaralý spotřební koš, podle nějž už se beze změny vaří třicet let. Ale blýská se na lepší časy.

Třicet let starý spotřební koš, ze kterého kuchařky vychází při tvorbě školních obědů, zažije obrození. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek podpořil modernizaci českého školního stravování zřízením meziresortní skupiny, která se bude zabývat renesancí skladby školních obědů. A nejen jí.

Pražští hygienici zveřejnili závěry ze svých kontrol v období prvního pololetí letošního roku ve školských zařízeních a také z června letošního, kdy navštívili restaurace a bufety. Změřili se na provozní hygienu, data použitelnosti nebo minimální trvanlivosti i na dodržování bezpečných teplot při uchovávání připravovaných pokrmů. Přinášíme výsledky jejich práce.

S novým školním rokem se změnila pamlsková vyhláška, díky níž je ve školách možné nabízet a prodávat širší sortiment potravin. Možná by nějaká změna pomohla i spotřebnímu koši, na jehož základě vznikají školní obědy.

V loňském školním roce odborníci zkoumali obědy českých dětí. Již dříve zjišťovali obsah soli, bílkovin, tuků i cukrů, teď přišly na řadu toxické látky jako hliník, rtuť, kadmium, nikl a olovo.

Nekompromisní jsou závěry ze studie o obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování, kterou zpracovali odborníci na Státním zdravotním ústavu. V loňském školním roce zjistili, čeho mají děti v dětských obědech málo a čeho až moc.

Již po sedmé se konala soutěž s názvem Nejlepší školní oběd. Letos museli školní kuchaři vařit bezmasá jídla, která nestojí více než 34 korun, a navíc se ve škole musí běžně nabízet. Co kuchaři uvařili?

Jak to chodí ve školních jídelnách a kde rodiče nejvíce chybují ve stravování dětí? Povídali jsme si o tom se specialistkou na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimákovou.

První dáma Ameriky se už zhruba dva roky snaží ozdravit školní stravování amerických dětí. Chce více zeleniny, ovoce i celozrnných výrobků. Soudě dle fotografií školních obědů, které na Twitter umisťují sami američtí školáci, se jí to zrovna moc nedaří.

„Když se my budeme špatně stravovat, naše děti na tom nebudou jinak,“ říká výživový specialista Petr Havlíček. Zkuste začít školní rok jinak, zdravěji. Snídaní i pravidelnými svačinami.

V některých jídelnách se vaří už desítky let stejně hrozně, jinde si dávají záležet a mnohde nabízejí dva tři chody. Kdo ale má zvláštní požadavky, neuspěje skoro nikde.

Ve třetím ročníku celorepublikové soutěže O nejlepší školní oběd, pořádané v rámci projektu Všeobecné zdravotní pojišťovny Žij zdravě, zvítězily kuchařky z brněnské školní jídelny. Tým ze školní jídelny na náměstí Svornosti v Brně vyhrál s lososem na restované zelenině s bramborovou kaší. Druhé místo patří zástupcům školní jídelny Základní školy Mánesova v Otrokovicích se zdravým karbanátkem, bramborovým salátem s francouzskou zeleninou a jogurtovým dresinkem s bylinkami. Trojici vítězů…