„špekáčková vyhláška“

Případ nekvalitních špekáčků z Masozávodu Krahulčí vede nejen k tomu, že uzeninu z Agrofertu obchodníci stahují ze své nabídky. Nabízí se hlavně otázka, zda není na místě změna vyhlášky. Podle té současné jsou totiž podobné výrobky v pořádku.

„Nemožné ihned, zázraky do tří dnů,“ praví v nadsázce slogan. Svým způsobem ho lze vztáhnout také na unikátní technologii výroby ušlechtilých sušených salámů.

Dnešní špekáčky obsahují více vody a tuku a zároveň méně svaloviny než ty, jež kupovali naši rodiče na sobotní táborák. Které jsou dle testu ty nej?

Téměř polovina testovaných salámů poličan nesplnila vyhlášku, a to v zásadním parametru: Nižší podíl čisté svalové bílkoviny znamená, že výrobci používají méně kvalitní maso, říká dTest.

Mnozí výrobci vídeňských párků uvádějí na obalech vyšší podíl masa, než jaký v nich je ve skutečnosti obsažen. U šesti výrobků z patnácti to prokázaly testy časopisu dTest.

Ve značení potravin není lehké se vyznat. Jako bychom tu hru hráli při každém nákupu. Najdete rozdíly mezi dvojicemi, které se tváří podobně? Vyzkoušejte (u nás to máte zadarmo).

Mediální symbol českých potravin má sice v EU známku zaručená tradiční specialita, ale spotřebitel reálně nepozná, který je vyroben tradičně, a který si na skutečný špekáček jen hraje.

To na snímku vlevo je špekáček hodný svého jména podle tuzemské legislativy. To vpravo je „takyšpekáček“. Obsahuje sóju a barviva a špekáček se mu říkat nesmí. Pokud je ovšem český.