Syndrom zavrženého rodiče

Co je psáno, je prý dáno. To, co je uloženo v paměti, bývá méně jednoznačné. Paměť není ani přesná, ani spolehlivá. Mýlit se je lidské, následky těchto omylů paměti mohou být i nelidské.

Pravidelný jev u rozvádějících se a rozvedených je to, že jeden rodič manipuluje a poštvává dítě proti druhému rodiči. Odnesou to většinou všichni.

Existence tzv. syndromu zavrženého rodiče je zpochybňována. Jeho akceptování v minulosti vedlo ke sporným zásahům, dokonce až k umístění dítěte na psychiatrii. Odmítnutí syndromu však ani v nejmenším neznamená, že jeho jednotlivé příznaky neexistují.

Nikdo by se nedivil, kdyby těžce týrané děti z kuřimské kauzy matku zavrhly. Nestalo se. Tolerance nepopouzených dětí bývá značná. Dítěti zmanipulovanému jedním rodičem vůči druhému naopak stačí tragikomické důvody.