tradiční

O velikonoční neděli, které se také říká Boží hod velikonoční, končí čtyřicetidenní půst. Období odříkání střídá stůl plný pochoutek a prvních jarních darů. Ve všech zemích, kde se Velikonoce slaví jako křesťanský svátek, slavnostní jídelníček vychází především z náboženské symboliky.

Velikonoce patří mezi významné křesťanské svátky, které oslavují Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pojí se s mnoha tradicemi, a to nejen křesťanskými, ale i pohanskými. Zkusme se teď přenést třeba o sto, sto padesát let zpátky a podívat se, jak takové Velikonoce slavily naše praprababičky.

Řádné rituální rozloučení se zesnulým je důležité a váží se k němu samozřejmě i tradiční postupy uložení těla. Přibývá však lidí, kteří si kladou otázku, jestli by nebylo lepší tradici trochu poupravit a myslet i na ekologický dopad pohřbívání. Součástí běžných procesů je totiž odpad, zplodiny z kouře… nebo obojí. Ve světě a už i v Česku se objevují alternativy – a společnost na ně reaguje různě.

Když kupujete brambory, díváte se, odkud pocházejí, a pokud je to možné, sáhnete po tuzemských? Čeští bramboráři usilují o to, aby k zákazníkům mířily v prvé řadě jejich produkty. A třeba hranolky jsou z nich mnohem lepší, tvrdí.

Povidla mohou být nejen ze švestek, ale i z jablek, hrušek či meruněk. Mohou být dokonce přislazovaná, ačkoli se traduje, že nikoliv. Musí však v každém případě obsahovat mnohem vyšší podíl ovoce než marmelády.

I letos budou tvořit součást stravování dětí na prvním stupni základních škol výrobky z kravského mléka v rámci programu Školní mléko. V budoucnosti by se mohl stát alternativou klasického mléka i alternativní rostlinný nápoj ze sóji, rýže a podobně. Prosazují to například ochránci životního prostředí, proti jsou mimo jiné potravináři.

Pomazánkové máslo koupíte obvykle v balení sto padesát nebo dvě stě gramů. Choceňská mlékárna teď přišla s novinkou. Váží jen osmdesát gramů.

I když je v potravinářství v současné době převažujícím trendem vývoj a výroba inovovaných, reformulovaných a různými složkami obohacených potravin, jsou i tací, kteří naopak sází na tradiční receptury, chutě a produkty, vyráběné v naší zemi v minulosti.

Černý kuba, hubník nebo také houbovník. Byl tu dávno před kaprem s bramborovým salátem a dnes si opět razí cestu na vánoční stoly, třeba jako oběd nebo předkrm na Štědrý den. Jak připravit tradičního houbového kubu?

Dáte přednost babiččiným nudlím, vuřtu dle tradiční receptury a domácímu jogurtu? Výrobci nás zavádějícími názvy více či méně legálně balamutí. Co zákon připouští a co už je za hranou?