Zdravá výživa

Grilování k létu prostě patří. Grilovat budeme, i když víme, že tento způsob úpravy pokrmů má svá rizika. Ty můžeme celkem jednoduše snížit.

Kolik sníst denně ovoce a zeleniny, jsme už určitě všichni četli mockrát. Jak to ale udělat a kam především zeleninu zařadit? Aby i ti, kdo jí příliš neholdují, neměli pocit, že se do toho musí nutit, a nakrájeli si nenáviděnou okurku?

Proč jíst maliny? Kromě toho, že jsou hrozně dobré, jsou i velmi zdravé. Nejlepší je sníst je čerstvé, zkusit můžete i některý z mnoha receptů nebo maliny zamrazit. Pozor na máčení do vody a dlouhé uchovávání v lednici, ani jedno malinám nesvědčí.

Libeček kdysi znala téměř každá česká hospodyně jako skvělé koření. Jeho sláva však s příchodem průmyslově vyráběných ochucovadel zvolna upadala a v minulých desetiletích se na něj téměř zapomnělo.

Český hrách v těchto dnech právě dozrává na polích a dopřát by si ho měli všichni. Má totiž mnoho pozitivních zdravotních dopadů a není třeba se zbytečně obávat jeho nadýmavých účinků. Čerstvý hrášek je pochoutka, a když ho vaříme, preventivně se nadýmání ubráníme třeba přidáním bazalky.

Vejce jsou levné, ale neuvěřitelně výživné jídlo. Obsahují relativně málo kalorií, zato jsou nabitá bílkovinami, vitamíny i různými stopovými prvky. Způsobem, jakým je připravujete, přitom můžete ovlivnit jejich nutriční hodnotu.

Každý z nás má svůj vlastní biorytmus – v kolik vstávat, kdy si dát oběd, kdy jít spát… Ale ne vždy svým chováním přispíváme k jeho zdravému fungování – místo odpočinku si uděláme další kávu, jídlo odložíme i přes pocit hladu a práci doděláváme večer při umělém osvětlení.

TEST – Odborníci Státního zdravotního ústavu porovnali obsah vybraných omega-3 mastných kyselin v rybích konzervách a pomazánkách. Výsledky je překvapily.

Jakon je velmi zajímavý druh zeleniny, který si můžeme sami vypěstovat nebo koupit. Často ho najdeme mezi ovocem.

Vitamíny jsou pojmem, o kterém slýcháme nebo čteme již více než sto let, momentálně téměř každý den díky internetovým reklamám farmaceutických a potravinářských společností. Na druhou stranu je pravdou, že jsou to látky, bez kterých nemůžeme žít.

Celozrnné potraviny se obecně staly určitou mantrou zdravého stravování. Dodávají totiž tělu vitaminy, minerály i vlákninu, není tak divu, že celá řada lidí automaticky sahá v krámě právě po nich. Má to ovšem háček…

Jednou ze základních potravin, o nichž se aktuálně mluví v souvislosti se zdražováním, je také cukr. Proč jeho cena stoupá a jak za něj utratit o něco méně?

Dnešní moderní uspěchaná doba si žádá rychlá auta, rychlý internet, rychlou přepravu z jednoho konce světa na druhý. Máme fast foody pro rychlé občerstvení a teď i tekutou stravu, která nám má ušetřit čas strávený jídlem a vařením. Vyplatí se to?

Kiwanu se kvůli jeho vzhledu a původu přezdívá také trnová okurka či africká rohatka. Pěstovat se dá i u nás. Využití má v kuchyni i v domácí kosmetice, z plodů si podle našich receptů můžete připravit i léčivé nápoje.

Vzhledem k částečnému uzavření hranic v průběhu letní turistické sezóny stráví s velkou pravděpodobností neobvykle více lidí letošní dovolenou v tuzemsku. Máme tak šanci ochutnat potraviny přímo z farem a něco se o nich dozvědět.

Mangold je druh listové zeleniny, který by neměl chybět na žádné zahrádce a v žádné kuchyni. Hodí se na vaření, ale i do léčebných receptur a k přípravě domácí kosmetiky.

V novém seriálu si postupně představíme některé méně známé druhy zeleniny. O topinamburu již sice většina z nás slyšela, ale jak se pěstuje a co si z něj připravit, ví v praxi málokdo. Topinambury jsou výživná a navíc dietní zelenina s léčivými účinky.

Antioxidanty mají svá pro i proti. Jejich zdrojem je zelenina a ovoce, ale také ořechy, a dokonce i kvalitní hořká čokoláda. Podívejte se, jaký je obsah antioxidantů ve vybraných potravinách.

Mléčné výrobky jsou jedním z cenných zdrojů bílkovin v potravinách. Neochucené jogurty, skyry či třeba tvarohy jsou produkty, které často konzumujeme právě za účelem příjmu proteinů. Jak se v tomto ohledu liší?

Mnoho z nás má čerstvou ovocnou šťávu za skvělý způsob, jak získat obrovskou dávku vitamínů. Odborníci tvrdí, že jejich pití není tak zdraví prospěšné, jak se soudilo, a naopak mohou mít vliv na vznik některých civilizačních chorob.

Na to, jak posílit svou imunitu, můžeme najít nespočet tipů. Důležité ovšem je nezačít se všemi najednou a skokově, protože to je pro organismus veliký šok. Pokud jsme pro svou imunitu dělali něco již před karanténou, je vhodné s tím pokračovat, postupně trochu zvýšit intenzitu a pozvolna přidávat další kroky.

Dávat pozor na to, kolikrát jdeme pro něco do ledničky, počítat si kroky na zdravotní procházce přírodou, procvičit unavené oči. Pravidelnost a řád se vyplatí v právě probíhajícím období, kdy jsme hodně doma, dodržovat. Nebo konečně pravidla nastavit.

Nevíte, jaký mléčný výrobek zvolit z široké škály neochucených jogurtů? Ať již jde o klasické bílé jogurty, nebo o tzv. řecké, či výrobek s názvem skyr, jedno mají společné.

Koronavirus není jedinou pandemií, se kterou se dnes svět potýká. Stejný status si od mnoha odborníků vykoledovala i nadváha. Podle průzkumů je v Česku „nakažena“ více jak polovina populace, s přebytečnými kily se ale pere celá Evropa. Proč jsou některé státy v boji úspěšnější než ostatní?

Omega-3 mastné kyseliny představují obrovský byznys, skutečná prospěšnost těchto látek je však sporná. Nová studie jejich zdravotní přínosy prakticky nepotvrzuje.

Počítání kalorií se dnes stalo téměř náboženstvím. Nejeden dietář tak dokáže vysypat energetickou hodnotu jablka z hlavy a pečlivě si zapisuje každou snědenou potravinu i její obsah.

Nejen zjara, nejen doma vypěstovanou a nejen řeřichou setou by si měl alespoň občas každý obohatit svůj jídelníček. Příznivých účinků konzumace řeřichy je podle všeho mnohem víc, než se obvykle uvádí.

Na první pohled se mléčná rýže či mléčná krupice mohou zdát jako skvělá volba pro zpestření jídelníčku. Podívali jsme se blíže na jejich složení a zjistili věci spíše nemilé. Třeba že cukr najdeme i v „neochucených“ variantách těchto výrobků.

ROZHOVOR – Důležité je jak to, aby lidé obědvali, ale také to, co budou jíst. „Navazujeme na jeden z přístupů Tomáše Bati, který tvrdil: Aby mohl člověk dobře pracovat, musí být dobře najeden,“ říká Linda Nejezchlebová ze Sdružení pro zaměstnanecké stravování.

České vědecké týmy pracují na ambiciózním projektu. Ve výsledku by měl vést k pěstování léčivých bylin, jejich využití v potravinách, a tím ke zlepšení zdraví a posílení imunity konzumentů.