zubař

S koncem amalgámu chce stát změnit také systém úhrad péče zubařů. Za dva roky by si pacient vybranou plombu či ošetření kanálků už nemusel platit zcela. U zubařů se smlouvou by mu na ni přispěly pojišťovny, ať už si zvolí jakýkoliv materiál či postup. Zdravotní péči to ale zlevnit nemusí.

Když člověk přijde o zuby a nadejde čas nosit protézu, nemusí si ji celou zaplatit ze svého. Základní provedení plně zaplatí pojišťovna, na lepší materiál přispívá. Ne však každoročně.

Cement, kompozit, keramika a zlato. To jsou čtyři základní materiály výplní zubu, které stomatologům a pacientům zůstanou po konci amalgámu. Tuzemsko čeká za dva roky. S bílými plombami přitom přichází i změna jejich úhrad od pojišťoven.

Nechat dítě, aby si čistilo zuby samo, když udrží zubní kartáček, nemusí být z pohledu ústního zdraví dobrá strategie. Protože si nedokáže vyčistit většinu plochy zubů, je nutné mu pomáhat. Ne jeden rok, ani roky dva, ale řadu let.

Bílé výplně na přední zuby u dospělých pacientů či bílé plomby pro těhotné ženy. Nejpozději do dvou let je zdravotní pojišťovny přestanou plně hradit. Naopak děti na ně nově budou mít nárok až do 18 let. Změny souvisí s celoevropským zákazem používání rtuti.

Páchnoucí dech potrápí čas od času každého. Příčinou může být nedostatečná ústní hygiena, konzumace česneku nebo sucho v ústech. Pokud ovšem halitóza přetrvává i přes pečlivé čištění zubů, může jít o projev závažnějšího onemocnění. V takovém případě je vhodné zajít za lékařem.

Třetím rokem dostávají zubaři pravidelnou měsíční platbu za každého registrovaného pojištěnce. Letos je opět o něco vyšší. Pojišťovny navíc i letos proplácí druhé zubní prohlídky. Není proto důvod je ze strany lékařů odmítat.

Přijdeme-li o část či většinu zubů, neznamená to, že bychom měli zanevřít na zubaře. Ani ten nejkvalitnější implantát totiž nebude v ústech fungovat tak dobře jako vlastní zub. Navíc prevence u stomatologa může odhalit třeba nádorové onemocnění.

Přesvědčení, že o mléčné zuby se nemusí pečovat a kazy na nich nevadí, je naštěstí většinou pryč. Znamená to ale, že čištění zubů a péče o ústní zdraví malých i větších dětí je pro rodiče občas pořádná jízda. Jak správně zuby čistit, kdy jít poprvé k zubaři a má cenu dítě přemlouvat k návštěvě dentální hygienistky?

Zatímco Američané si raději po každé prodělané nemoci vymění kartáček, v tuzemsku to zvykem není. A není to špatně. Po nemoci není kartáček na zuby nutné měnit, dobré je ale pamatovat na jeho desinfekci.

Jak na zdravé zuby a zdravá ústa? Zapomeňte občas na to, co vám vštěpovali už jako malým, a spolehněte se spíš na to, co vám napoví vlastní jazyk.

Napadlo vás někdy čistit si zuby něčím jiným než pastou na zuby? Tou, kterou vytlačíte z tuby a nanesete na zubní kartáček? Možná pro vás bude překvapením, že zuby se dají čistit i zubní pastou v prášku nebo v tabletě. Jak to funguje, proč to vyzkoušet a jaké má takové čištění benefity?

V centru Prahy vznikla nová zubní pohotovost. Od konce září mohou pacienti s akutními zubními obtížemi navštívit Nemocnici Na Františku, kde ambulance vznikla díky dotaci hlavního města Prahy. Jde o třetí zubní pohotovost v Praze.

Bojíte se zubaře, a tak vás napadlo, že když už musíte na nějaký větší či menší zákrok, jestli by to náhodou nešlo v narkóze? Ano, ale většinou jen tehdy, když si za ni zaplatíte.

Strach z bolesti, z neznámého, nebo třeba jen tak mimochodem utrousená poznámka „jen počkej, až se ti ty zoubky zkazí“, když si je dítě nechce čistit. Mnohdy se příčina toho, proč se malé dítě bojí zubaře, ani nezjistí. Výsledek je ale nakonec stejný: běžné ošetření je v podstatě nemožné a malý pacient musí pod narkózu. Na takový zákrok se čeká několik měsíců, a navíc je drahý. Kdy ho uhradí pojišťovna?

Ošetření akutních potíží nebo vstupní prohlídka u lékaře se smlouvami s pojišťovnou. To jsou dvě ze situací, kdy musí člověk dostat péči zubaře bez toho, aniž by vytáhl vlastní peněženku. Na co mají pacienti právo a co naopak patří k jejich povinnostem, vysvětluje Česká stomatologická komora.

Doby, kdy amalgámové plomby míchali zubaři či jejich sestřičky, jsou už pár let pryč. Pokud je amalgámu třeba, zdravotní pojišťovny hradí pacientovi tzv. dózovaný. Kromě něj ale občas zaplatí i plombu bílou. Níže přinášíme aktuální přehled, komu a kdy.

Kdo chodí na prevenci, měl by být odměněn. Takový postoj prosazují zdravotní pojišťovny i Ministerstvo zdravotnictví. Pozitivní motivace ovšem přichází v době, kdy část obyvatel nemá k preventivním prohlídkám rovný přístup. Mimo jiné proto, že nemohou sehnat lékaře, který by je do své ordinace zaregistroval.

Řada pacientů řeší, jak sehnat zubaře. Natož takového, u kterého by peněženku s tisícikorunami nemuseli obrátit naruby. Poskytování péče ve stomatologii je aktuálně horkým tématem. Server Vitalia.cz se proto podíval na práva a povinnosti pacientů při akutních potížích.

Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit, abyste měli svého lékaře. A to v dostupné vzdálenosti. Jenže praktiků a zubařů už je někde tak málo, že se to nedaří. VZP jim proto od příštího roku za otevření nové praxe vyplatí až 800 tisíc korun.

Mají zubaři po letošním zavedení agregované platby provádět druhou prevenci, nebo ne? Odpověď nyní naznačilo ministerstvo zdravotnictví, které vydalo vyhlášku, jež zubařům za druhou zubní prohlídku přidává peníze.

Zdravotní pojišťovny již více než půl roku posílají zubařům agregovanou platbu. Jak vyplynulo z ankety Vitalia.cz, platby fungují a ordinacím přináší stabilní a pravidelný příjem, který může sahat i k 30 tisícům korun měsíčně. Není proto důvod, aby lékaři odmítali zájemcům provést druhou „prevenci“, jak se to občas děje.

Asi se to už stalo každému. Po stomatologickém ošetření plomba neseděla úplně dobře, v ústech překážela, nebo dokonce brzy vypadla. Můstek tlačil, rovnátka rýpala do tváře a špatně seděla. Co s tím, jak se ozvat a na co má pacient nárok?

Unikátní studie potvrdila, co se sice všeobecně ví, ale málo se o tom nahlas hovoří. A sice, že v ČR zanedbáváme preventivní péči o svůj chrup. Následky jsou alarmující. Platíme desetitisíce korun za dlouhotrvající zákroky, což má návaznost na nedostatečnou kapacitu lékařů.

Amalgám není škodlivý pro zdraví, říkají zubní lékaři. Přesto by se měl coby součást zubních plomb do roku 2030 přestat používat. „Vědecká komunita selhala.“ I taková slova padají v souvislosti s nahrazováním amalgámových výplní. Proč máme z amalgámu obavy a proč bychom jej v zubech mít neměli?

Pokud začnou zlobit takzvané zuby moudrosti, je o trápení postaráno. Způsobit komplikace mohou i ve chvíli, kdy se prořezávají, což bývá hodně dlouho po všech ostatních zubech. Proč se osmičky neprořezávají v dětství a je nutné je vždy vytrhnout?

Máme kvalitní stomatology, přesto je u nás vyšší kazivost zubů. Na geny to nesvádějme. Pokud by se mělo něco změnit, tak je to přístup k zubní hygieně, ale také vztah k cukru.

„Druhou prevenci za rok už neděláme… Zdravotní pojišťovna ji už neuhradí… Musíte si ji zaplatit…“ Zubařům se v lednu pozměnil systém úhrad, a někteří proto nechtějí pacientům provádět druhou hrazenou zubní prohlídku. To je ale chyba. Zjišťovali jsme, jak se pacient může bránit.

Letos čeká některé pacienty v ordinacích zubařů nemilý paradox. Lékaři budou mít sice od ledna jistější financování ordinací, část dospělých ale kvůli tomu nejspíš přijde o druhou, pojišťovnami hrazenou zubní prohlídku.

Potřebujete zubní náhradu nebo korunku? Pak se připravte, že od ledna je budou zdravotní pojišťovny hradit jinak. Některé materiály zastaraly, proto u nich úhrady skončí. Významnou novinkou budou příspěvky pojišťoven na nadstandardní materiál korunek nebo zubních náhrad.