zuby

S koncem amalgámu chce stát změnit také systém úhrad péče zubařů. Za dva roky by si pacient vybranou plombu či ošetření kanálků už nemusel platit zcela. U zubařů se smlouvou by mu na ni přispěly pojišťovny, ať už si zvolí jakýkoliv materiál či postup. Zdravotní péči to ale zlevnit nemusí.

Trápí vás bolest či nepříjemné pocity, když se napijete horkého nápoje nebo si dáte zmrzlinu? Tzv. dentinová hypersenzitivita je poměrně běžný problém, který postihuje hlavně lidi ve věku 20–50 let. Někdo má citlivé zuby na chlad, u jiného způsobují problémy kyselé nápoje. Pomoct mohou speciální zubní pasty a gely s fluoridem, vyplatí se také vyměnit tvrdý kartáček za měkký.

Žvýkaček se část lidí bojí, protože nechtějí přijít o plomby v zubech a mají strach, že by jim je žvýkačky takzvaně vytáhly. Jiná část ale žvýká o sto šest v domnění, že se jim díky tomu posílí zuby nebo zpevní kontury tváří. A jak to tedy je?

Na internetu lze sehnat skoro cokoliv. Reklama na sociálních sítích nabízí třeba hmoty k domácí opravě vypadlých plomb, či dokonce ulomených zubů. I čeští zákazníci už pod ně píší kladné recenze – ale copak může něco takového fungovat? Naše redakce oslovila MDDr. Kateřinu Linhartovou, praktickou zubní lékařku, a poprosila ji o zhodnocení podobných produktů.

Když člověk přijde o zuby a nadejde čas nosit protézu, nemusí si ji celou zaplatit ze svého. Základní provedení plně zaplatí pojišťovna, na lepší materiál přispívá. Ne však každoročně.

Nechat dítě, aby si čistilo zuby samo, když udrží zubní kartáček, nemusí být z pohledu ústního zdraví dobrá strategie. Protože si nedokáže vyčistit většinu plochy zubů, je nutné mu pomáhat. Ne jeden rok, ani roky dva, ale řadu let.

Péče o dětský chrup je nesmírně důležitá. Už s prvním zoubkem neváhejte navštívit zubaře, on prohlédne ústa, rodiče seznámí se správným postupem při čištění a dítě se seznámí s prostředím, do nějž bude pravidelně docházet. V opačném případě nastává komplikace pro rodiče, dítě i zubaře.

Mezi lidmi se traduje, že růst dětských zoubků provázejí nejrůznější symptomy od horeček a průjmů přes rýmu po vyrážky. Jenže ani to, že si děti víc než jindy strkají prsty do pusy nebo nadměrně sliní, podle zubařky Hedviky Kaplánové s růstem zubů nesouvisí. „Existují pochyby, že růst dětských zoubků vůbec bolí,“ říká.

Třetím rokem dostávají zubaři pravidelnou měsíční platbu za každého registrovaného pojištěnce. Letos je opět o něco vyšší. Pojišťovny navíc i letos proplácí druhé zubní prohlídky. Není proto důvod je ze strany lékařů odmítat.

Přijdeme-li o část či většinu zubů, neznamená to, že bychom měli zanevřít na zubaře. Ani ten nejkvalitnější implantát totiž nebude v ústech fungovat tak dobře jako vlastní zub. Navíc prevence u stomatologa může odhalit třeba nádorové onemocnění.

Máte skvělý kartáček na zuby a dobrou techniku čistění? Jen to ovšem nestačí. Klíčové pro ústní zdraví je také čištění mezizubních prostor. Podle lékaře Romana Šmuclera to jde dobře nití nebo kartáčky, naopak ústní sprcha či voda nutná není.

Zatímco Američané si raději po každé prodělané nemoci vymění kartáček, v tuzemsku to zvykem není. A není to špatně. Po nemoci není kartáček na zuby nutné měnit, dobré je ale pamatovat na jeho desinfekci.

Jak na zdravé zuby a zdravá ústa? Zapomeňte občas na to, co vám vštěpovali už jako malým, a spolehněte se spíš na to, co vám napoví vlastní jazyk.

Plivete při čištění zubů krev a máte oteklé a citlivé dásně? Nespoléhejte na domácí léčbu a zajděte se poradit k zubaři, zda nemáte paradentózu. Čím dříve ji odhalíte, tím menší škody napáchá. Ve finále byste mohli přijít o zuby a způsobit si i jiná, zdánlivě nesouvisející onemocnění.

Většina lidí se ve svém životě někdy potýkala nebo potýká se zánětem dásní. Jelikož se jedná o onemocnění, které se mnohdy nijak neprojeví nebo jeho příznaky nejsou výrazně bolestivé či omezující, mnoho nemocných tento problém vůbec neřeší. Dlouhodobě neléčený zánět dásně přitom může způsobit velice nepříjemné potíže.

Na trhu existuje celá řada pomocníků ústní či zubní hygieny. Nově mezi ně patří i domácí ultrazvukové čističe zubů. Vypadají podobě jako elektrické zubní kartáčky, na rozdíl od nich ale odborníci před jejich používáním varují. Může vést k trvalému poškození zdraví.

Ošetření akutních potíží nebo vstupní prohlídka u lékaře se smlouvami s pojišťovnou. To jsou dvě ze situací, kdy musí člověk dostat péči zubaře bez toho, aniž by vytáhl vlastní peněženku. Na co mají pacienti právo a co naopak patří k jejich povinnostem, vysvětluje Česká stomatologická komora.

Úřady zakázaly prodej jednoho druhu bělicích pásků na zuby. Obsahovaly devadesátkrát více peroxidu vodíku, než kolik je povolený limit. Peroxid vodíku je ve vyšších dávkách toxický.

Dětské zubní pasty už sice neobsahují zinek, ale v některých z nich pořád je zdraví škodlivá titanová běloba. A naopak, testy ukázaly, že v nich není dost fluoridu, a proto se na ně nedá spolehnout, pokud jde o ochranu dětských zubů.

Mají zubaři po letošním zavedení agregované platby provádět druhou prevenci, nebo ne? Odpověď nyní naznačilo ministerstvo zdravotnictví, které vydalo vyhlášku, jež zubařům za druhou zubní prohlídku přidává peníze.

Pravidelné čištění zubů není jen estetickou záležitostí. S jeho pomocí se dá předejít řadě vážných onemocnění. Ty začínají u zubního plaku, který poskytuje domov škodlivým bakteriím. Onemocnění dásní je tak jen začátek, vše může končit diagnózou, která už nespadá do péče stomatologa.

Pálí vás žáha? Pokud ano, nejste sami. Tento nepříjemný pocit potká čas od času většinu z nás. Ale pokud se opakuje a je intenzivní, může jít o refluxní chorobu jícnu, kterou je nutné řešit. Jinak mohou nastat komplikace, vedoucí až k nutnosti operace.

Zdravotní pojišťovny již více než půl roku posílají zubařům agregovanou platbu. Jak vyplynulo z ankety Vitalia.cz, platby fungují a ordinacím přináší stabilní a pravidelný příjem, který může sahat i k 30 tisícům korun měsíčně. Není proto důvod, aby lékaři odmítali zájemcům provést druhou „prevenci“, jak se to občas děje.

Asi se to už stalo každému. Po stomatologickém ošetření plomba neseděla úplně dobře, v ústech překážela, nebo dokonce brzy vypadla. Můstek tlačil, rovnátka rýpala do tváře a špatně seděla. Co s tím, jak se ozvat a na co má pacient nárok?

Hollywoodský úsměv s dvěma řadami bílých zubů je snem mnoha lidí. Na vzhled a stav zubů má přitom vliv řada faktorů, od vrozených dispozic přes pečlivou hygienu až ke stravovacím návykům. Strava bývá v tomto směru často opomíjená, přitom právě ona ovlivňuje zdraví zubů významným způsobem.

V periodické tabulce prvků je jich celkem 118 a tak se nabízí myšlenka, že lidské tělo je tvořeno většinou z nich. Ale tak to není. V organismu mají některé naprostou převahu. Více než 98 % jeho hmotnosti totiž tvoří pouhých 6 prvků.

Letos společnost Herbadent slaví 125 let od svého vzniku a deset let od chvíle, kdy jsme o ní prvně psali na Vitalia.cz. Navazuje na tradice a vyvíjí nové produkty. Dost důvodů k tomu popovídat si s jejím majitelem Pavlem Smažíkem o tom, čím vším si jeho firma prošla a kam nyní míří.

Vyrobit zubní kartáček není jen tak, na některých místech musí být hladký, aby v ústech klouzal, na jiných místech zase hrubý, aby nikam neujížděl. Důležitá je i velikost hlavičky a tvar ručky. A to zdaleka není všechno.

Unikátní studie potvrdila, co se sice všeobecně ví, ale málo se o tom nahlas hovoří. A sice, že v ČR zanedbáváme preventivní péči o svůj chrup. Následky jsou alarmující. Platíme desetitisíce korun za dlouhotrvající zákroky, což má návaznost na nedostatečnou kapacitu lékařů.

Amalgám není škodlivý pro zdraví, říkají zubní lékaři. Přesto by se měl coby součást zubních plomb do roku 2030 přestat používat. „Vědecká komunita selhala.“ I taková slova padají v souvislosti s nahrazováním amalgámových výplní. Proč máme z amalgámu obavy a proč bychom jej v zubech mít neměli?