Co jsou bércové vředy a jak je poznat?
Boláky v bérci, které se hojí špatně nebo vůbec, se nazývají bércové vředy. Vyskytují se mezi kolenem a kotníkem, mokvají, špatně se hojí a díky tomu také často zapáchají. Obvykle se tento problém týká starších lidí s dalšími chorobami (cukrovka a slabé srdce přispívají ke vzniku bércových vředů), lidí, kteří v zaměstnání dlouho stojí a nohy přetěžují, ale také lidí bez domova.
Vznik bércového vředu má na svědomí většinou tzv. žilní nedostatečnost, tedy stav, kdy se krev hromadí v oblasti bérce a kvůli přetlaku prosakuje do podkoží. Poškozené kapiláry nejsou schopny správně plnit tuto funkci. Kůže na postižených místech je zprvu citlivá, ztrácí pružnost a tvrdne. Kůže nakonec odumře a i to nejmenší, sotva znatelné zranění se změní v otevřenou, mokvající ránu. Noha otéká, bolí a následně stačí malé poranění nebo infekce a ideální podmínky pro bércový vřed jsou na světě. Bakterie, které se usazují v ráně a jejím okolí, pak způsobují typický nepříjemný zápach.
Nejběžnějším typem vředů na nohou – představuje více než 90 % všech případů, je holenní vřed, správně nazývaný žilní bércový vřed.
Rizikovými faktory pro vznik žilní nedostatečnosti mohou být:
- těhotenství,
- užívání antikoncepce,
- rodinná anamnéza křečových žil (genetický faktor),
- předchozí žilní onemocnění,
- dlouhé stání bez možnosti úlevy.
Léze mohou mít různou intenzitu, být jednotlivé nebo vícečetné, malé (bodové) nebo obrovské, pokrývající celý obvod končetiny (tzv. kruhové vředy).
Pokud jsou bércové vředy způsobeny chronickou žilní nedostatečností, příznaky jsou:
- otok,
- pocit tíhy v nohou (zejména večer a po delším stání),
- křeče a necitlivost v lýtkách,
- svědění kůže,
- viditelné rozšíření žil.
Léčba bércových vředů
Léčba bércových vředů je kombinovaná, používají se konzervativní i chirurgické metody. Je potřeba ránu vyčistit, odstranit případnou nekrózu a nechat zahojit. Základní léčbou je dále kompresní terapie – používání kompresních punčoch a bandáží. Nesmírně důležité je po změření končetiny (nejlépe ráno, kdy ještě není oteklá) zakoupit kompresní punčochy na míru. Lékař zvolí také stupeň komprese. Doporučuje se nosit obvazy nebo speciální punčochy na míru s odstupňovanou kompresí (směrem k tříslům klesající), ráno nasadit na zvednutou končetinu (aby se povrchové žíly odkrvily) a následně stlačit, čímž se sníží žilní hypertenze.
Další možností je magnetoterapie. Princip pulzní magnetoterapie je jednoduchý. Spočívá ve využití léčivých vlastností magnetického pole, které proniká hluboko do nemocných tkání a mobilizuje je k regeneraci. Přístroj pro provádění magnetoterapie je magnetronický. Ošetření pomáhá snižovat bolest a zánět, snižuje otoky a urychluje hojení.
V případě těžkých případů lze v nemocnici využít kompresivní léčbu v podobě sekvenční pneumatické masáže pomocí speciální pneumatické manžety. Tato metoda je zvláště účinná v případě výrazného otoku končetin.Velký význam při léčbě vředů mají také gelové obvazy, které pomáhají udržovat vhodné prostředí v okolí rány, nebo obvazy s antibakteriálními látkami (zabraňující infekci).
Jak na prevenci?
Chcete-li předejít bércovým vředům, je potřeba:
- důkladná hygiena nohou (kromě čištění pokožky tekoucí mýdlovou vodou se doporučují i dezinfekční prostředky),
- při obezitě snížení tělesné hmotnosti,
- pravidelná fyzická aktivita,
- u rizikových osob používání produktů, jako jsou kompresní punčochy a kompresní podkolenky,
- vyhýbání se dlouhému stání nebo sezení,
- omezení kouření.
Co jsou dekubity neboli proleženiny a jak vznikají
Dekubity neboli proleženiny jsou rány způsobené tlakovým poškozením tkání způsobeným dlouhým souvislým ležením pacienta. Jedná se o poškození až nekrózu kůže, podkoží a svalstva vyvolané mnoha navzájem souvisejícími faktory. Dekubity vznikají většinou na místech s malou vrstvou tuku a svalů, proto jsou velkým rizikem u dlouhodobě ležících pacientů. Čím je vrstva těchto tkání tenčí, tím větší je nebezpečí vzniku dekubitů.
Jaké jsou příznaky proleženin?
Prvním příznakem proleženin je obvykle zarudnutí kůže. Může být doprovázeno bolestí, zvýšenou citlivostí na dotek, otokem nebo ztvrdnutím tkáně. Kůže v místě proleženiny může praskat, být měkčí nebo naopak pevnější než okolní, mohou vznikat puchýře a boláky.
Obvykle se proleženiny dělí do 4 stupňů podle intenzity a poškození kůže, přičemž u 3. a 4. stupně je poškození tkáně velmi rozsáhlé, někdy tkáň úplně chybí a jsou viditelné šlachy nebo kosti pacienta.
K proleženinám a nekróze tkáně dochází u pacientů, kteří zůstávají dlouhou dobu v jedné konkrétní poloze (vsedě nebo vleže), proto je potřeba stav sledovat nejen u ležících pacientů, ale také u osob upoutaných na invalidní vozík.
Léčba proleženin
Proleženiny jsou pro pacienty velmi nepříjemné a významně zhoršují kvalitu jejich života. V nejtěžších případech mohou vést až ke smrti pacienta. Proto je velmi důležité přijmout vhodná opatření v rané fázi jejich výskytu. Proces léčby by měl zahrnovat:
- odstranění odumřelé tkáně,
- vyčištění rány,
- hojení rány v udržovaném vlhkém prostředí,
- potlačování bolesti.
Léčba proleženin je často dlouhodobý proces a výrazně snižuje komfort života pacienta. Proto je velmi důležité zaměřit se na prevenci a zabránění vzniku proleženin.
K tomu pomáhají různé antidekubitní pomůcky, které se liší typem, tvarem i materiálem. Patří mezi ně napříkld antidekubitní matrace a sedáky, které umožní rozložení tlaku na větší plochu. Rovněž je důležitá častá změna polohy a pravidelná hygiena pacienta. Součástí léčby může být také pulzní magnetoterapie, která urychluje hojení ran.
Odkazy na lékařské studie a další informace:
ČLÁNKY DO MAILU