Ceny tepelných čerpadel v posledních letech klesly na takovou úroveň, že jsou již dostupnější a srovnatelné s tradičními způsoby vytápění. Ve většině případů sice stále budou dražší, jejich nízké provozní náklady ovšem tento fakt vyvažují. Návratnost investice s možností využití státní dotace ve výši až 100 000 Kč se tak obvykle pohybuje mezi 6 a 8 lety. U ČEZu můžete získat i výhodné financování, které zahrnuje jak dodání technologie, tak její instalaci a vyřízení dotace.
Funguje skoro zadarmo
Princip tepelného čerpadla spočívá v tom, že odebírá teplo z okolí a následně jej pomocí výměníku předává do otopné soustavy. Provozní náklady tak tvoří pouze elektřina nutná pro jeho fungování. Získáte s ním ovšem nárok na odběr elektřiny v rámci sazby D55d/D56d, s níž můžete až 22 hodin denně využívat levnější nízký tarif.
Výhodou čerpadla je také šetrnost k životnímu prostředí, která předčí jakýkoliv jiný způsob vytápění. Pro vás to také znamená, že není třeba řešit odvod spalin a s tím spojené stavební zásahy a údržbu. Ta je u čerpadla minimální, spočívá pouze v každoročním čištění výměníku a jednou za dva roky i vodního potrubí a výparníku.
Ze vzduchu, země nebo vody
Dle použité technologie se rozlišuje několik typů čerpadel. Zdaleka nejčastějším je vzduch–voda, jež získává tepelnou energii z okolního vzduchu a následně ji předává do vody v otopném systému. Jedná se o nejdostupnější typ, jenž navíc vyniká jednoduchou instalací a lze jej instalovat téměř kamkoliv. Nevýhodou ovšem je, že v oblastech s nižším průměrem teplot spotřebovává více energie a tím prodlužuje návratnost vstupní investice. Nicméně i tak návratnost tepelného čerpadla dosahuje cca poloviny jeho celkové životnosti, která se pohybuje mezi 15 a 20 lety.
Pro oblasti s nižšími teplotami se více vyplatí čerpadlo typu země–voda. Jeho pořizovací cena je vyšší, a to především kvůli nutnosti provedení zemních vrtů či uložení plošného tepelného kolektoru. Pochopitelně je tedy potřeba disponovat pozemkem s možností jeden z těchto úkonů provést, výhodou je ovšem o zhruba 30 % nižší spotřeba elektřiny než u čerpadla vzduch–voda. Díky menšímu namáhání kompresoru je životnost takového čerpadla i 25–30 let.
Pokud není možné čerpadlo země–voda nainstalovat, lze také pro nejchladnější období zkombinovat typ vzduch–voda se sekundárním zdrojem vytápění, například kotlem na tuhá paliva či elektrokotlem.
Další typy jsou v tuzemsku již poměrně vzácné, setkat se můžete třeba s čerpadlem voda–voda, jež teplo bere z proudícího vodního toku, či vzduch–vzduch, které je v podstatě klimatizací s možností ohřevu.
Ne každá otopná soustava je vhodná
Nejvíce se tepelné čerpadlo vyplatí v kombinaci s nízkoteplotní otopnou soustavou, jež pracuje s teplotou vody okolo 45 °C. Znamená to tedy buď velkou radiátorovou plochu, nebo ještě v lepším případě podlahové topení. Většina čerpadel nicméně dokáže pracovat s vodou o teplotě až 60 °C při stále relativně hospodárném provozu. V případě potřeby vyšší teploty se ale již provoz může prodražit.
Zvažte i kombinaci s fotovoltaikou
Vyrábět elektřinu pro běh tepelného čerpadla fotovoltaickými panely se může zdát jako dobrý nápad, má ale svá úskalí. Protože nejvíce energie spotřebuje v zimě, kdy je nejméně slunečního svitu, pokryje FVE v tomto období pouze asi 50 % spotřeby. Naopak v létě není problém dosáhnout 100% pokrytí. Nejvýhodnější je tak toto řešení tehdy, kdy se tepelné čerpadlo používá i k ochlazování interiéru, případně k ohřevu vody.
ČLÁNKY DO MAILU