Milí čtenáři,
průměrná délka života se za poslední desítky let prodloužila. Ale kouření, alkohol
nebo obezita nám ho mohou o hodně zkrátit. Stejně jako nemoci, které může včas odhalit preventivní
vyšetření. Věděli jste, že cukrovku lze řešit dávno předtím, než se skutečně rozvine? Že infarktu se
dá mnohdy předejít, pokud člověk léčí například svůj vysoký tlak?
Změnit alespoň trochu životní styl má smysl, stejně jako chodit alespoň občas k doktorovi, i když se nám nechce, protože jsme přece zdraví. V projektu Jak si prodloužit život o deset let se zaměříme například na riziko dědičných nemocí nebo chorob, které souvisejí s tím, co jíme a pijeme. Poradíme vám, jak seknout s kouřením i jaké jsou novinky v léčbě obezity. Zaměříme se také na imunitu nebo spánek, jehož kvalitu většina z nás podceňuje.
Dá se předem zjistit, jakými vážnými chorobami člověk během života onemocní? Které zdravotní potíže mu v budoucnu mohou výrazně zkrátit život? Přibývá firem, které slibují, že to dokážou. Mnohé se však dá zjistit, aniž by člověk podstupoval drahá komplexní vyšetření, i pomocí dobře dostupné prevence. Přinášíme vám první díl z našeho desetidílného speciálu na téma, jak si prodloužit život.
Těhotné ženy se mohou od letošního ledna u svého gynekologa zapojit do plošné prevence poruch štítné žlázy. Novinkou letošního roku je také hrazený genetický HPV test pro ženy v 55 letech. Od ledna 2024 se mezi uznanou prevenci dostal dosud testovaný rozšířený novorozenecký screening.
Preventivní prohlídky nemají za úkol “jen” odhalit včas vážnou chorobu, vyléčit ji bez větších následků a ušetřit prostředky ve zdravotnictví. Mohou zásadně promluvit do toho, jak dlouho budete žít v relativním zdraví. Může se zdát pěkné, že se ve vyspělých zemích už po desetiletí prodlužuje předpokládaný věk dožití v čase narození. Byť v Evropě se po covidu tento ukazatel snížil v roce 2021 na průměrných 80,1 let (ženy více, muži méně). Otázkou však je, v jakém bude takový běžný osmdesátník stavu.
Eurostat už roky sleduje právě ukazatel předpokládané délky života ve zdraví, bez zásadního postižení nebo choroby. A Češi jsou na tom ve střední Evropě možná trochu nečekaně lépe než Rakušané, ale třeba hůře než Poláci. Ukazatel se navíc liší u žen a mužů.
Každý rok je zhoubné onemocnění nově diagnostikováno u téměř 90 tisíc pacientů, celkově je v České republice 600 tisíc lidí, kteří se s rakovinou léčí nebo ji v minulosti prodělali. Šance na vyléčení je u mnoha diagnóz stále vyšší, ale zásadně ji snižuje pozdní odhalení nemoci. Tedy vyhýbání se screeningu, přehlížení možných příznaků.
Jak vlastně funguje lidská imunita a jak je na tom zrovna ta vaše? Je dobré vědět, co jsou to protilátky, jak se liší ty po očkování a po prodělané nemoci, kdy vydrží imunita celý život a kdy ani náhodou. A čím ji průběžně posilovat.
Zatočit s něčím tak návykovým, jako je kouření cigaret, je extrémně náročné. Někteří adiktologové považují nikotin za jednu z nejnávykovějších látek vůbec, která si nezadá například s kokainem.
Studie potvrzují spojitost mezi nedostatkem spánku a zvýšeným rizikem obezity, cukrovky, infarktu a nádorů. Moderní faktory, jako je světlo z monitorů a nedostatek pohybu, a zkrácení průměrné délky spánku za poslední desetiletí mohou přispívat k tomu, že současné generace trpí nedostatkem spánku více než předchozí generace.
Každoroční průzkum Státního zdravotního ústavu o holdování kouření a alkoholu ukázal, že v roce 2022 kouřilo 24,4 procenta české populace nad 15 let věku. Tedy stejně jako o rok dříve, kdy tento ukazatel zaznamenal nárůst o více než procentní bod v porovnání s rokem 2020. A to po letech, kdy podíl kuřáků klesal. Přitom z dlouhodobého hlediska se sice zlozvyku zbavujeme, ale pomalu. Podle adiktologů nám to jde mnohem pomaleji než v některých zemích, kde původně kouřil stejný podíl lidí. Navíc odborníci varují, že teenageři začínají s kouřením elektronických “odvykacích” cigaret, aniž by dříve kouřili ty klasické.
Stres nás může připravit o spánek. Ale může také zvýšit riziko, že onemocníme rakovinou nebo nás skolí infarkt. Dlouhodobé napětí se negativně projevuje i na duševním zdraví.
Pravidelné otužování vám pomůže k lepší psychické odolnosti, zmírňuje stres a zlepšuje imunitu. Chlad totiž ovlivňuje střevní mikrobiom a jeho složení. Chladem aktivovaný mikrobiom povzbudí organismus ke zvyšování počtu imunitních buněk. Otužování také pomáhá s hubnutím procesem nazvaným netřesová termogeneze. Tělo při krátkodobém vystavení chladu zrychlí metabolismus a vyplavený noradrenalin nastartuje proces štěpení tuků. Volné mastné kyseliny a další látky pak slouží jako palivo pro tvorbu tepla, díky hnědé tukové tkáni ve které celý tento proces probíhá.
O využívání indexu tělesné hmotnosti známého jako BMI (body mass index) se už delší dobu diskutuje. Třeba proto, že jako vstupní údaje používá jen hmotnost a výšku, jejichž poměr nemusí být zdaleka vypovídající například pro osvaleného sportovce. Pro plošné statistické účely je však BMI pořád využívaný parametr, a nejen v Česku s nelichotivým vývojem.
Z loňského průzkumu životních podmínek v ČR, který Český statistický úřad vedl ve více než jedenácti tisících domácností, vyplynulo, že průměrná hodnota BMI za rok 2022 dosáhla 26,2, když ještě o pět let dříve byla 25,2. "Prakticky stejně vyšla i hodnota mediánu, což znamená, že přesně polovina populace v naší zemi má hodnotu BMI nižší," dodali statistici.
Za normální hranici zdravé tělesné hmotnosti se přitom považuje rozmezí 18,5 až 25. Tam se vešla každá druhá žena, ale sotva každý třetí muž.
Obezitou (BMI nad 30) pak trpělo 18 procent žen a 21 procent mužů. Třetina oslovených přitom volném čase nesportuje a ani se jinak výrazně nehýbe.