Co je to margarín?
Margarín je převážně rostlinný tuk. Vyrábí se ze získaných rostlinných olejů a tuků přidáváním vody a mléčné složky (mléko, podmáslí, syrovátka). Tuky rostlinného původu obsahují a nenasycené mastné kyseliny, ty působí kladně na látkovou přeměnu, snižují krevní tlak a snižují hladinu cholesterolu. Jsou nezbytné pro růst, reprodukci, činnost svalů a cévního a nervového systému. Margaríny jsou vyráběny z přírodních surovin a nesmí být barveny syntetickými barvivy. Kromě nenasycených mastných surovin obsahují také v tuku rozpustné vitamíny A, E, D.
Čeho si všímat?
1. Popis výrobku a složení
Margaríny jsou zpravidla rostlinné tuky – mohou se do nich také z určité části přidávat tuky živočišné, musí to být ale uvedeno na obalu.
Margaríny se pohybují na poměrně velké škále procenta tuku obsaženého ve výrobku – standard je mezi 20 – 80 %.
Kromě nenasycených mastných kyselin obsahují většinou margaríny ještě esenciální mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj organismu. V jejich složení se ale také objevují tzv. TFA (transfigurované mastné kyseliny nebo také transmastné kyseliny), nasycené mastné kyseliny, které jsou našemu tělu škodlivé. Nejvíce se jich může objevovat v rostlinných tucích v blocích určených pro pečení či vaření. Takové rostlinné tuky obsahují skutečně až 50 % nasycených mastných kyselin, a z těchto 50 % mohou nebezpečné TFA tvořit podíl 20 až 30 %. V margarínech určených k mazání a přípravě studené kuchyně však TFA tvoří max. 1%, což je méně než v másle.
GALERIE: Náhražky mléčných výrobků
2. Datum spotřeby
3. Podmínky skladování
U rostlinných tuků a olejů je ideální teplota skladování v chladničce do 15 °C, určitě ale nesmí překročit hranici 20 °C.
Na co si dát pozor?
Pozor – levné margaríny mohou obsahovat pouze vitamín E – je proto třeba vždy třeba důkladně zkontrolovat složení na obalu výrobku.
Přehled zástupců jednotlivých skupin mastných kyselin
– od nejvhodnějších po nejnebezpečnější
Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) – pozitivní
Esenciální:
- Kyselina linolová (rostlinná strava)
- Kyselina alfa linoleová (rostlinná strava)
- Kyselina gama linoleová (rostlinná strava)
- Kyselina eikosapentaenová (rybí tuk)
- Kyselina dokosahexaenová (rybí tuk)
- Kyselina arachidinová
Neesenciální:
- Kyselina timnodová
- Kyselina klupadonová
- Kyselina cervonová
Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) – pozitivní
- Kyselina palmitolejová
- Kyselina olejová
- Kyselina elaidová
- Kyselina eruková
- Kyselina nezvonová
Nasycené mastné kyseliny (SAFA) – negativní
- Kyselina kaprylová
- Kyselina kaprinová
- Kyselina laurová (hodně negativní)
- Kyselina myristová (hodně negativní)
- Kyselina palmitová (méně negativní)
- Kyselina stearová (téměř neutrální)
- Kyselina arachová
Transmastné kyseliny (TFA) – nejvíce negativní
- Jde o složité látky, jejichž hlavním zdrojem v potravě jsou některé druhy sladkého pečiva a zákusků s obsahem ztužených tuků vyráběných staršími technologiemi, pokrmy rychlého občerstvení a živočišné tuky. Transmastné kyseliny vznikají také v přírodě – v trávicím ústrojí přežvýkavců – takže se přirozeně nacházejí v mléčném tuku.