Margarín

Sdílet


Autor: Isifa.cz

Co je to margarín?

Margarín je převážně rostlinný tuk. Vyrábí se ze získaných rostlinných olejů a tuků přidáváním vody a mléčné složky (mléko, podmáslí, syrovátka). Tuky rostlinného původu obsahují a nenasycené mastné kyseliny, ty působí kladně na látkovou přeměnu, snižují krevní tlak a snižují hladinu cholesterolu. Jsou nezbytné pro růst, reprodukci, činnost svalů a cévního a nervového systému. Margaríny jsou vyráběny z přírodních surovin a nesmí být barveny syntetickými barvivy. Kromě nenasycených mastných surovin obsahují také v tuku rozpustné vitamíny A, E, D.

Čeho si všímat?

1. Popis výrobku a složení

Margaríny jsou zpravidla rostlinné tuky – mohou se do nich také z určité části přidávat tuky živočišné, musí to být ale uvedeno na obalu.

Margaríny se pohybují na poměrně velké škále procenta tuku obsaženého ve výrobku – standard je mezi 20 – 80 %.

Kromě nenasycených mastných kyselin obsahují většinou margaríny ještě esenciální mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj organismu. V jejich složení se ale také objevují tzv. TFA (transfigurované mastné kyseliny nebo také transmastné kyseliny), nasycené mastné kyseliny, které jsou našemu tělu škodlivé. Nejvíce se jich může objevovat v rostlinných tucích v blocích určených pro pečení či vaření. Takové rostlinné tuky obsahují skutečně až 50 % nasycených mastných kyselin, a z těchto 50 % mohou nebezpečné TFA tvořit podíl 20 až 30 %. V margarínech určených k mazání a přípravě studené kuchyně však TFA tvoří max. 1%, což je méně než v másle.

GALERIE: Náhražky mléčných výrobků

2. Datum spotřeby

3. Podmínky skladování

U rostlinných tuků a olejů je ideální teplota skladování v chladničce do 15 °C, určitě ale nesmí překročit hranici 20 °C.

Na co si dát pozor?

Pozor –  levné margaríny mohou obsahovat pouze vitamín E – je proto třeba vždy třeba důkladně zkontrolovat složení na obalu výrobku.

Přehled zástupců jednotlivých skupin mastných kyselin

– od nejvhodnějších po nejnebezpečnější

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) – pozitivní

Esenciální:

  • Kyselina linolová (rostlinná strava)
  • Kyselina alfa linoleová (rostlinná strava)
  • Kyselina gama linoleová (rostlinná strava)
  • Kyselina eikosapentaenová (rybí tuk)
  • Kyselina dokosahexaenová (rybí tuk)
  • Kyselina arachidinová

Neesenciální:

  • Kyselina timnodová
  • Kyselina klupadonová
  • Kyselina cervonová

Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) – pozitivní

  • Kyselina palmitolejová
  • Kyselina olejová
  • Kyselina elaidová
  • Kyselina eruková
  • Kyselina nezvonová

Nasycené mastné kyseliny (SAFA) – negativní

  • Kyselina kaprylová
  • Kyselina kaprinová
  • Kyselina laurová (hodně negativní)
  • Kyselina myristová (hodně negativní)
  • Kyselina palmitová (méně negativní)
  • Kyselina stearová (téměř neutrální)
  • Kyselina arachová

Transmastné kyseliny (TFA) – nejvíce negativní

  • Jde o složité látky, jejichž hlavním zdrojem v potravě jsou některé druhy sladkého pečiva a zákusků s obsahem ztužených tuků vyráběných staršími technologiemi, pokrmy rychlého občerstvení a živočišné tuky. Transmastné kyseliny vznikají také v přírodě – v trávicím ústrojí přežvýkavců – takže se přirozeně nacházejí v mléčném tuku.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).