.
To je jedna z významných otázek, která bude trápit asi každého rodiče, který by o podání žaloby o náhradu škody uvažoval. V podmínkách naší „komické“ justice můžete prohrát dle práva i ve váš prospěch zcela jednoznačně ložené věci, natožpak takto problematickou žalobu. S neúspěchem ve sporu musí každý pragmaticky počítat.
Budou případy, kdy to s ohledem na okolnosti bude více pravděpodobné, ale také případy, kdy neodškodnění zjevně poškozeného dítěte jako oběti očkování by bylo evidentní justiční prasárnou „non-plus ultra“. I toho jsou však někteří soudci schopni. Stačí si připomenout obsah unikátních nálezů Ústavního soudu Pl. ÚS 19/14 a Pl. ÚS 16/14, který ústavně posvětil i takovou hloupost, že děti neočkované proti tetanu nesmí ve veřejném zájmu do školky, a k tomu přísloví, že „ryba smrdí od hlavy“.
Musíte mít zkrátka trošku štěstí na soudce, který je ještě myslící a rovný člověk a ne jen formalistická ustrašená státní zombie, poslušný voják politiků a lobbistů s občas přiotevřenou peněženkou. Takový soudce Havlín (www.lidovky.cz…) není v naší justici samozřejmě pouze jeden. Pokud natrefíte na like-Havlína nebo na jiné justiční exponáty, máte se žalobou zkrátka smůlu za všech okolností. Právo v této zemi často vůbec nerozhoduje – to si zapamatujte.
Žaloby o náhradu škody vzniklé po očkování – i kdyby byly objektivně zcela oprávněné – je potřeba chápat a střídmě vnímat jako určitý pokus o dosažení spravedlnosti v systému české loterijní justice, který má pouze určitou šanci na úspěch, kterou však není úplně rozumné a moudré zcela promarnit a hodit rovnou do koše. Je však vhodné k tomuto účelu minimalizovat své vlastní náklady a svá rizika.
Vaše náklady soudního řízení poté zásadně ovlivní tři skutečnosti:
- Kdo bude žalobcem.
- Kdo bude žalovaným.
- Kdo vás bude zastupovat.