Očkování kojenců, hexavakcíny, MMR vakcíny ad.

Myslíte si, že je normální dávat malému dítěti vakcínu, ve které je naráz sedm nemocí? A to ještě s jedovatými přídatnými látkami!

LE: Není to normální, je to zločin proti lidskosti.

RP: Vakcínu se sedmi nemocemi nemáme, maximálně se používá 6valentní vakcína a neaplikujeme nemoci, ale snažíme se navodit imunitu proti nim. Otázka týkající se „jedovatých“ příměsí je poněkud demagogická. Zeptal bych se tazatele, zdali jí, neboť v naprosté většině potravin jsou také jedovaté látky, a zda dýchá vzduch, i zde jsou stopová množství látek, které organismu v koncentrované podobě rozhodně neprospívají.

Pro prof. Prymulu: Byl byste veřejně ochoten nechat si veřejně aplikovat najednou 10 hexavakcín plus 10 pneumokokových vakcín a vypil k tomu 10 rotavirových vakcín? Tj. příklad, o kterém mluvila dr. Eleková – tzn. to, co vy doporučujete aplikovat malým kojencům přepočteno cca na vaši hmotnost?

RP: Paní MUDr. Eleková je bohužel demagog. Vše se nedá přepočítávat na hmotnost. Pokud se myslíte, že ano, uvedu jeden praktický příklad. Kojenec ve věku 4 měsíců o váze 5 kg by měl vypít zhruba 1 l mléka denně. Stokilový muž by tedy podle vašich teorií musel vypít 20 l mléka denně. Můžete si to veřejně vyzkoušet a uvidíme, komu z nás dvou se povede lépe.

Jak je možné, že množství očkovací látky je stejné pro devítitýdenní dítě i pro půlroční, když váhový rozdíl může být značný (i 8 kg)?

LE: To by mě taky zajímalo. Domnívám se, že hlavní důvod je, že malé dítě není schopno stejně promptní a silné reakce jako dospělý, proto se to do něj musí „naprat“. I tato skutečnost ukazuje, jak nepřirozený zásah do imunity malého dítěte je očkování.

RP: Očkovací látky mají zpravidla dávku dětskou a dospělou. Jsou stanoveny tak, aby byly dostatečně účinné, ale zároveň bezpečné. Vakcíny nerozlišujeme ve vztahu k hmotnosti. 100kilový muž dostane shodnou dávku jako 40kilová mladá žena. U několikatýdenního dítěte je třeba vyšší dávky, neboť imunitní systém je nezralý a nereagoval by na podnět odpovídajícím způsobem.

Proč očkovací kalendář nutí rodiče očkovat hexu ve schématu 3+1, když schéma 2+1 je dle výrobce stejně účinné?

RP: Očkovací schéma 2+1 je téměř stejně účinné a možným přechodem na toto schéma se budeme velmi záhy zabývat. Důvody jsou však naprosto dominantně ekonomické, ne zdravotní. Zatím stále schéma 3+1 v Evropě dominuje.

ZC: Jediné vysvětlení je, že za tímto rozhodnutím jsou jiné zájmy než zájem na ochraně zdraví dětí, veřejného zdraví a zájem na efektivnosti vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Rodiče jsou nicméně oprávněni jednu dávku odmítnout a zajistit tak, aby dítě bylo očkováno v šetrnějším schématu. Pokud lékaři podepíšou na jednu chybějící dávku negativní reverz, tak se i lékař zbavuje odpovědnosti za to, že neočkoval dle oficiálního schématu.

Po 1. dávce vakcíny Infanrix hexa se tvoří, resp. netvoří protilátky? Proč musí ještě následovat 2. a 3. dávka? Pokud se po 1. dávce protilátky netvoří, tak proč?

LE: Protože malý kojenec není přírodou nastaven na silnou imunitní odpověď. Potřebuje pasivní imunizaci mateřským mlékem, aby jeho vlastní imunita mohla být v klidu. Jakákoli aktivace imunitního systému v tomto věku narušuje vývoj mozku, to je dobře popsáno. Proto jsou dětské vakcíny tak silné, obsahují často stejné množství antigenů a adjuvantů jako vakcíny pro dospělé a proto se jich dává tolik. Dětský imunitní systém musí být tvrdě tlačen k produkci protilátek, jinak by je nevytvořil. Cena je ovšem vysoká, oslabení nespecifické protiinfekční imunity a narušení nervového vývoje.

RP: Protilátky se u naprosté většiny populace tvoří už po první dávce. Více dávek je nutných, aby odpověď imunitního systému byla dlouhodobá. I kdyby se protilátky po první dávce nevytvořily, existuje pravděpodobnost, že se vytvoří po následující dávce.

Dcera, 14 měsíců, má tři dávky hexy. Mám dát i 4. dávku, když se bojím následků?

LE: Proč byste to dělala?

RP: Nevím, z čeho pramení obava z následků, ale 4, dávka je důležitější než dávka třetí, neboť navozuje déledobější paměť. Proto bych u 4. dávky neváhal.

Proč je součástí hexavakcíny, kterou se očkují kojenci, žloutenka B? Proč má být 9. týdenní kojenec očkován proti hepatitidě B, vzhledem k tomu, jak se přenáší? Proč jsou kojenci očkováni proti hepatitidě B, když:
a) nemají prakticky žádnou šanci v tomto věku nemoc chytit?
b) komise složená, aby zjistila, je-li třeba plošně očkovat tuto věkovou skupinu, dospěla k závěru, že to třeba není?

LE: To se zeptejte někoho, kdo byl zapojen do rozhodovacího procesu. Aniž bych se chtěla dotknout něčí cti, zavání to buď nekompetentností a/nebo korupcí. Existovalo negativní stanovisko odborníků, existovala pentavakcína bez hepatitidy B, kterou bylo možné objednat. Toto rozhodnutí nemá logiku, mimo jiné i v kontextu finančních problémů zdravotnictví.

RP: Riziko nákazy je skutečně nízké, ale nakazit se může i v rodině, kde je chronický nosič viru hepatitidy B či o jehlu na pískovišti. Komise hodnotila dominantně matematický model zavedení očkování a následně byly její prvotní závěry přehodnoceny.

Proč je nutné očkovat proti tetanu a hepatidě B již ve 3 měsících věku, když dítě nemá možnost se nakazit? (Je to možné jen jako nozokomiální nákaza.)

RP: Riziko nákazy je skutečně nízké, ale nakazit se může u virové hepatitidy B i v rodině, kde je chronický nosič viru hepatitidy B či o jehlu na pískovišti. U tetanu nikdy nemůžeme zabránit případnému úrazu či pokousání zvířetem.

Očkování některých nemocí (obrna, tetanus) chápu, jsou ale stejně nebezpečné i ostatní, např. zarděnky, hepatitida B (u miminek)? Je opravdu nutné očkovat všechny nemoci v očkovacím kalendáři?

LE: Byla bych ráda, kdyby lidé konečně pochopili, že je irelevantní bavit se o závažnosti nemoci jako kritériu vhodnosti očkování. I u závažných nemocí platí, že očkování proti nim oslabí imunitu proti všem infekcím, včetně té, proti které se očkuje. Ale k otázce – samozřejmě, že není nutné očkovat proti všemu. Kdybychom pro účely této diskuze připustili, že očkování skutečně zajistí nějakou ochranu a odhlédli od faktu, že nevyhnutelně oslabí proitinfekční imunitu, pak by mělo smysl očkovat malé kojence snad jen proti černému kašli. Proti ničemu jinému.

RP: Uvedené nemoci mají rozdílnou míru rizika, avšak dříve nebo později v očkovacím kalendáři být musí. Díky očkování proti zarděnkám zmizelo vývojové postižení plodu v těhotenství. Aplikuje se s výhodou v kombinaci se spalničkami a příušnicemi. Žádné problémy z bezpečností dokumentovány nejsou.

Je nutné tak brzy očkovat kojené děti?

LE: Očkovat není nutné žádné děti. Kojené ještě méně, protože kojení je automatická ochrana. Mateřské mléko obsahuje protilátky a jiné molekuly imunitního systému, také buňky, zajišťuje správné osídlení střev. Ovšem předpoklad, že matka prostřednictvím mléka dítě chrání proti nemocem, vůči nimž je sama imunní, platí dnes omezeně. Rodí ženy, které již byly očkovány proti všem nemocem, proti kterým se očkuje. Tudíž své děti ani při kojení nemohou ochránit. Dnešní kojené děti mají pouze obecnou výhodu kojení. Ale i ta je důležitá.

RP: Ani kojení stoprocentně nemůže chránit proti infekčním chorobám, protože ochrana se odvíjí od protilátek, které má matka a ty jsou v řadě případů nedostačující. Kojení je také velmi individuální záležitost, a proto systémově není možné očkování u kojených jedinců časově rozfázovat.

V Japonsku posunuli očkování na dva roky, kdy je imunitní systém již vytvořen. Výrazně se tím snížily počty alergií, autismu a nežádoucích reakcí organismu. Není to mnohem lepší? Nemělo by se to posunout i u nás?

LE: Hlavně jim ubylo neurologických problémů a snížila se kojenecká úmrtnost. Považuji za nehorázné, že se stále trvá na tom, že se musí očkovat co nejmenší kojenci, když se ve světě opakovaně ukazuje, že očkované děti víc umírají než neočkované a že snížení proočkovanosti DTP vakcínou VŽDY vedlo ke snížení kojenecké úmrtnosti. Ta se ovšem začala opět zvyšovat se zvýšením proočkovanosti. Jinými slovy, čím víc se očkuje, tím víc dětí umře. To je prosím prevence.

RP: Průkazné studie jsem neviděl a nevěřím tomu, že poklesl počet autistů. Pokud by to byla pravda, jistě by o tom uvažovaly i další země.

ZC: Rodiče rozhodují o tom, kdy svoje dítě naočkují, a nic jim nebrání, aby si zjistili dostupné informace a na základě nich se rozhodli očkování posunout na později.

Proč v současnosti není možné očkovat monovakcínami, když se rodič rozhodne očkovat jen proti některým onemocněním?

LE: Protože se nevyrábějí. Z nemocí, proti kterým se děti očkují, existují samostatné vakcíny pouze proti tetanu, dětské obrně, hepatitidě, hemofilu. Nelze samostatně očkovat proti černému kašli nebo záškrtu, neexistují samostatné vakcíny. Samostatné vakcíny obsažené v MMR vakcíně ještě nedávno byly, možná jsou i registrované, ale jsou obtížně dostupné.

RP: Monovakcíny nejsou na trhu a nemyslím si, že by rodič měl dostatek objektivních informací, aby byl schopen posoudit, kterou vakcínu jeho dítko potřebuje.

Očkování živými vakcínami: Je pravda, že po 3. roce stačí 1 dávka? A tím pádem odpadají fibrilní křeče v nižším věku?

LE: Pokud si dobře vzpomínám, na medicíně jsme se učili, že druhá dávka MMR vakcíny (o kterou tazateli asi jde) se nedává na posílení imunitní reakce, ale jako vychytávací, protože malé procento dětí si nevytvoří dost protilátek po první dávce. Je jednodušší a levnější znovu všechny naočkovat, než každému zjistit protilátky. Takže se cca 95 % dětí zbytečně očkuje podruhé. Jinak, čím starší dítě, tím vyspělejší imunitní systém a silnější reakce na vakcínu. Proto je pravděpodobné, že starším dětem stačí méně dávek. Oficiálním průkazem imunity po očkování je dostatečná hladina protilátek, když je dítě má, je dle zákona imunní a další dávku nepotřebuje.

RP: Obecně u živých vakcín stačí méně dávek a platí to i ve vazbě na věk. U řady živých vakcín však jedna dávka celoživotně nestačí. Vazba na febrilní křeče v otázce mi nedává smysl. Pokud je snahou říci, že později očkovaní budou mít méně křečí, musím říci i b, a to že do očkování nebudou chráněni.